Venezuelský režim udržuje při životě i tajný obchod se zlatem. Horníci čelí útokům

Venezuelský režim odolává tlaku opozice a světa mimo jiné za pomoci ilegálních obchodů. V posledních letech soustředí svou pozornost na rozlehlé džungle bohaté na zlato. Úřadující prezident Nicolás Maduro si za něj kupuje přízeň armády. Turecko pak výměnou za zlato posílá do země jídlo. Samotní horníci se však stávají terčem útoků armády či státem sponzorovaných gangů.

Kontrola nad oblastí u okraje Amazonie zůstává v rukou Madurova režimu a jeho ozbrojených sil. Za příjmy z těžby si autoritář kupuje přízeň armády a odolává tlaku amerických sankcí.

Třeba v takzvaném milionářském dole se už vytěžilo na 250 kilogramů zlata v hodnotě více než 300 milionů korun. Podobných dolů jsou přitom ve Venezuele tisíce.

Rizika pro horníky jsou značná

Cena za těžbu je ovšem vysoká pro zdraví horníků i okolní krajinu. K opracování žlutého kovu se používá rtuť a jiné chemikálie. „Jsou zde rizika, ale musíme si udržet práci. Jak jinak můžeme uživit naše rodiny,“ poznamenal jeden z horníků Jose Rondon.

Těžba ale skýtá i další nebezpečí. V oblasti totiž operují sítě ozbrojených milic, které spolupracují s armádou a doly řídí. Podle zdrojů CNN je musejí horníci podplácet, aby mohli pokračovat v práci. „Gangy napadají lidi, mrzačí je a mučí. Ty, kteří o násilí promluví, zabijí a hodí je do důlních děr,“ uvedl anonymně jeden z horníků, jenž z útoků viní režim.

Nekontrolovaný obchod

Také bývalý blízký spolupracovník venezuelského prezidenta Manuel Figuera, který před čtyřmi měsíci vypověděl Madurovi poslušnost, otevřeně mluví o mučení, porušování lidských práv a korupci na nejvyšších místech.

„Některé společnosti jsou propojené s Madurovou rodinou. Kupují zlato nebo vyjednávají o jeho převozu na jihu země. Jednu část prodají centrální bance a druhou odvezou ze země bez jakékoli kontroly,“ popsal Figuera.

Obchodní síť funguje i přes hranice. Většina zlata se prodává do Turecka, které posílá zpátky jídlo – turecké těstoviny a sušené mléko jsou hlavními produkty státem dotovaného potravinového balíčku. „Nikdo neví, kolik zlata se vytěží. Nikdo neví, kolik se ho prodá do Turecka nebo jakou má certifikaci,“ upozornil zástupce venezuelské opozice Americo de Grazia.

Na 26 tun zlata mělo podle zdrojů CNN letos v dubnu putovat soukromými letadly na Blízký Východ a do Afriky. Ruku v ruce s výdělečným obchodem přibývá i násilných úmrtí horníků – loni jich ve Venezuele přišlo o život na dvě desítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled