Venezuelský režim udržuje při životě i tajný obchod se zlatem. Horníci čelí útokům

Venezuelský režim odolává tlaku opozice a světa mimo jiné za pomoci ilegálních obchodů. V posledních letech soustředí svou pozornost na rozlehlé džungle bohaté na zlato. Úřadující prezident Nicolás Maduro si za něj kupuje přízeň armády. Turecko pak výměnou za zlato posílá do země jídlo. Samotní horníci se však stávají terčem útoků armády či státem sponzorovaných gangů.

Kontrola nad oblastí u okraje Amazonie zůstává v rukou Madurova režimu a jeho ozbrojených sil. Za příjmy z těžby si autoritář kupuje přízeň armády a odolává tlaku amerických sankcí.

Třeba v takzvaném milionářském dole se už vytěžilo na 250 kilogramů zlata v hodnotě více než 300 milionů korun. Podobných dolů jsou přitom ve Venezuele tisíce.

Rizika pro horníky jsou značná

Cena za těžbu je ovšem vysoká pro zdraví horníků i okolní krajinu. K opracování žlutého kovu se používá rtuť a jiné chemikálie. „Jsou zde rizika, ale musíme si udržet práci. Jak jinak můžeme uživit naše rodiny,“ poznamenal jeden z horníků Jose Rondon.

Těžba ale skýtá i další nebezpečí. V oblasti totiž operují sítě ozbrojených milic, které spolupracují s armádou a doly řídí. Podle zdrojů CNN je musejí horníci podplácet, aby mohli pokračovat v práci. „Gangy napadají lidi, mrzačí je a mučí. Ty, kteří o násilí promluví, zabijí a hodí je do důlních děr,“ uvedl anonymně jeden z horníků, jenž z útoků viní režim.

Nekontrolovaný obchod

Také bývalý blízký spolupracovník venezuelského prezidenta Manuel Figuera, který před čtyřmi měsíci vypověděl Madurovi poslušnost, otevřeně mluví o mučení, porušování lidských práv a korupci na nejvyšších místech.

„Některé společnosti jsou propojené s Madurovou rodinou. Kupují zlato nebo vyjednávají o jeho převozu na jihu země. Jednu část prodají centrální bance a druhou odvezou ze země bez jakékoli kontroly,“ popsal Figuera.

Obchodní síť funguje i přes hranice. Většina zlata se prodává do Turecka, které posílá zpátky jídlo – turecké těstoviny a sušené mléko jsou hlavními produkty státem dotovaného potravinového balíčku. „Nikdo neví, kolik zlata se vytěží. Nikdo neví, kolik se ho prodá do Turecka nebo jakou má certifikaci,“ upozornil zástupce venezuelské opozice Americo de Grazia.

Na 26 tun zlata mělo podle zdrojů CNN letos v dubnu putovat soukromými letadly na Blízký Východ a do Afriky. Ruku v ruce s výdělečným obchodem přibývá i násilných úmrtí horníků – loni jich ve Venezuele přišlo o život na dvě desítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 10 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.