V záporožské elektrárně explodovaly dvě střely, uvádí ruská okupační správa

Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila v úterý ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

Rusko tvrdí, že Ukrajina se ostřelováním snaží narušit inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Mise je momentálně na cestě, po poledni dorazila podle CNN do Kyjeva.

„Dnes v 6:50 (v úterý místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru),“ tvrdí zástupce ruské okupační správy Enerhodaru. „Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva.“

Moskva: Radiační situace je normální

O dvou zásazích ukrajinského dělostřelectva na území elektrárny v úterý hovořilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého se jeho silám podařilo sestřelit ukrajinský bezpilotní letoun. Dron dopadl na střechu budovy, kde je uskladněno jaderné palivo a jaderný odpad. Tyto zprávy nelze nezávisle ověřit.

Ministerstvo obrany v Moskvě zároveň uvedlo, že radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální. 

Satelitní snímky jaderné elektrárny od společnosti Maxar Technologies, které v pondělí večer zveřejnila stanice CNN, ukazují, že se na střeše budovy objevily čtyři díry, zhruba 150 metrů od nejbližšího reaktoru. Snímky na Telegramu sdílel také člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov, podle kterého jsou důkazem, že Ukrajinci na zařízení útočí.

CNN se podařilo ověřit pravost snímků, nelze však zjistit, která strana místo ostřelovala. Na satelitních snímcích je kromě zasažené střechy vidět i tři ruské obrněné transportéry, které jsou zaparkované v areálu. Rusko opakovaně tvrdí, že v elektrárně nemá žádnou těžkou techniku. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal v Kyjevě šéfa MAAE Rafaela Grossiho. „Důvěřujeme vašim odborníkům. Chtěli bychom ale, aby to byla nejen kontrola,“ prohlásil s tím, že za důležité považuje požadavky ze strany agentury i OSN, aby Rusko stáhlo z elektrárny všechny síly a došlo k demilitarizaci zařízení.

Podle Zelenského je takový scénář jediným způsobem, jak eliminovat rizika. „Je to jedna z prioritních bezpečnostních otázek pro Ukrajinu a celý svět,“ zdůraznil prezident.

Největším rizikem je poškození paliva

Podle jaderné fyzičky z Katedry jaderných reaktorů Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakulty ČVUT Lenky Frýbortové ale není důvod k panice, protože největší úniky radioaktivity, které se mohou objevit, vycházejí z toho, že dojde k poškození jaderného paliva, což by bylo v důsledku tavení. „A k tomu dojde pouze v případě, že by došlo k masivnímu poškození kontejnmentu (ochranný obal reaktoru, které jsou vystavěné z oceli a betonu, pozn. red.).“

„Co je podle mého pravděpodobnější, je poškození některého ze skladů s vyhořelým palivem, případně některého z pomocných provozů, které mají za úkol zpracovávat nízkoaktivní radioaktivní odpady. Je potřeba si však uvědomit, že aktivita těchto materiálů je nižší, tudíž pokud by došlo k poškození z některých těchto zařízení, tak by podle mého vzniklo stejně nebezpečí jen na území elektrárny,“ odhaduje Frýbortová.

Podle ní je MAAE ve stálém kontaktu s ukrajinským státním dozorem a ten je v kontaktu s personálem elektrárny. Pokud by však přesto k přerušení kontaktu došlo, má agentura k dispozici hustou síť měřících stanic pokrývající celou Evropu, které vyhodnocují úrovně radioaktivity.

„Pokud by došlo k únikům, během několika málo hodin by je zachytily i vzdálenější stanice, a na základě toho, co by naměřily, jsme schopni identifikovat, o jakou událost by se pravděpodobně jednalo,“ ubezpečuje jaderná fyzička. Osobně ale prý bude dávat zodpovědnost za jakékoli neštěstí Rusům, protože „tam nemají co dělat“.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračujícího ostřelování trvale obviňují protistranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes 400 dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 35 mminutami

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 39 mminutami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 3 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...