V Rusku se demonstruje za Navalného, policie už zadržela více než čtyři sta padesát lidí

Nahrávám video
Události ČT: Demonstrace za Navalného
Zdroj: ČT24

Ruští policisté zadrželi již více než čtyři sta padesát demonstrantů během protestů na podporu uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Uvedl to web OVD-Info, který se specializuje na policejní zákroky. Nejvíc zadržených je zatím v Ufě, Petrohradu a Kemerovu. Protesty se konají v den, který si prezident Vladimir Putin vybral pro svůj každoroční projev před zákonodárci.

Server OVD-Info uvádí, že přes osmdesát lidí bylo zatím zadrženo v Ufě, přes čtyřicet v Petrohradu, kde policisté používají podle nestátních médií proti demonstrantům i paralyzéry, a téměř čtyřicet v Kemerovu. V Jekatěrinburgu policisté nepustili studenty z kolejí, v Nižním Novgorodu zatkli akademika Jefima Chazanova z Ruské akademie věd, vypočítal server.

Se zadrženými policisté sepíší protokoly na strážnicích, přičemž je podle portálu obvykle obviní z porušení zákona o veřejných shromážděních či organizování nepovolené akce. Úřady dopředu varovaly účastníky před následky, včetně trestního postihu.

Protesty se konají v desítkách měst napříč zemí. Úřady varovaly, že akce není povolena. Například moskevská radnice tvrdí, že nebylo možné akci povolit, protože žádost nesplňovala podmínky stanovené zákony.

Policie zadržela spolupracovníky Navalného

Policie ještě před protesty podnikala domovní prohlídky a zatýkala. Podle tiskových agentur policisté zadrželi právničku Navalného protikorupčního fondu Ljubov Sobolovou a opozičníkovu mluvčí Kiru Jarmyšovou, která dostala trest deset dnů vězení za údajnou organizaci protestu přes internet. Jarmyšová je však nyní v domácím vězení a přístup k internetu nemá, uvedla její právnička Veronika Poljakovová. 

V minulosti ruské úřady tvrdě zasahovaly proti akcím na Navalného podporu. Policie při rozhánění lednových a únorových protestů zadržela celkem kolem jedenácti tisíc účastníků. Mnozí byli potrestáni pokutami anebo byli uvězněni na sedm až čtrnáct dnů.

Ombudsmanka: Lékaři u Navalného nenašli žádná vážná zdravotní rizika

Ruská policie Navalného zadržela v lednu, když se vrátil z Německa, kde se zotavoval z loňské otravy. Podle západních laboratoří byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, což potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje svou otravu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, jejíž zapojení do případu potvrdilo i vyšetřování skupiny Bellingcat. Moskva to popírá.

V únoru mu ruský soud změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho na 2,5 roku do vězeňského tábora. Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska. Navalnyj tvrdí, že byl odsouzen v politickém procesu a že byl potrestán za to, že si dovolil přežít Putinem nařízenou otravu.

Navalnyj také připomíná, že si má odpykat trest uložený v procesu za údajnou zpronevěru v kosmetické firmě Yves Rocher, který Evropský soud za lidská práva shledal nespravedlivým a Rusko mu mezitím vyplatilo odškodné.

Opozičník drží ve vězení hladovku na protest proti neposkytnutí lékařské péče při bolestech zad a končetin, úřady jej nechaly přepravit do vězeňské nemocnice v jiném nápravném zařízení. Jeho blízcí a spolupracovníci se obávají, aby věznění přežil. Upozorňují, že mu hrozí vážné zdravotní komplikace.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová ve středu agentuře RIA Novosti řekla, že Navalného v úterý prohlédli čtyři lékaři, kteří nepracují pro vězeňskou správu, a neshledali u vězněného opozičníka žádná vážná zdravotní rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...