V Rusku se demonstruje za Navalného, policie už zadržela více než čtyři sta padesát lidí

3 minuty
Události ČT: Demonstrace za Navalného
Zdroj: ČT24

Ruští policisté zadrželi již více než čtyři sta padesát demonstrantů během protestů na podporu uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Uvedl to web OVD-Info, který se specializuje na policejní zákroky. Nejvíc zadržených je zatím v Ufě, Petrohradu a Kemerovu. Protesty se konají v den, který si prezident Vladimir Putin vybral pro svůj každoroční projev před zákonodárci.

Server OVD-Info uvádí, že přes osmdesát lidí bylo zatím zadrženo v Ufě, přes čtyřicet v Petrohradu, kde policisté používají podle nestátních médií proti demonstrantům i paralyzéry, a téměř čtyřicet v Kemerovu. V Jekatěrinburgu policisté nepustili studenty z kolejí, v Nižním Novgorodu zatkli akademika Jefima Chazanova z Ruské akademie věd, vypočítal server.

Se zadrženými policisté sepíší protokoly na strážnicích, přičemž je podle portálu obvykle obviní z porušení zákona o veřejných shromážděních či organizování nepovolené akce. Úřady dopředu varovaly účastníky před následky, včetně trestního postihu.

Protesty se konají v desítkách měst napříč zemí. Úřady varovaly, že akce není povolena. Například moskevská radnice tvrdí, že nebylo možné akci povolit, protože žádost nesplňovala podmínky stanovené zákony.

Policie zadržela spolupracovníky Navalného

Policie ještě před protesty podnikala domovní prohlídky a zatýkala. Podle tiskových agentur policisté zadrželi právničku Navalného protikorupčního fondu Ljubov Sobolovou a opozičníkovu mluvčí Kiru Jarmyšovou, která dostala trest deset dnů vězení za údajnou organizaci protestu přes internet. Jarmyšová je však nyní v domácím vězení a přístup k internetu nemá, uvedla její právnička Veronika Poljakovová. 

V minulosti ruské úřady tvrdě zasahovaly proti akcím na Navalného podporu. Policie při rozhánění lednových a únorových protestů zadržela celkem kolem jedenácti tisíc účastníků. Mnozí byli potrestáni pokutami anebo byli uvězněni na sedm až čtrnáct dnů.

Ombudsmanka: Lékaři u Navalného nenašli žádná vážná zdravotní rizika

Ruská policie Navalného zadržela v lednu, když se vrátil z Německa, kde se zotavoval z loňské otravy. Podle západních laboratoří byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, což potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje svou otravu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, jejíž zapojení do případu potvrdilo i vyšetřování skupiny Bellingcat. Moskva to popírá.

V únoru mu ruský soud změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho na 2,5 roku do vězeňského tábora. Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska. Navalnyj tvrdí, že byl odsouzen v politickém procesu a že byl potrestán za to, že si dovolil přežít Putinem nařízenou otravu.

Navalnyj také připomíná, že si má odpykat trest uložený v procesu za údajnou zpronevěru v kosmetické firmě Yves Rocher, který Evropský soud za lidská práva shledal nespravedlivým a Rusko mu mezitím vyplatilo odškodné.

Opozičník drží ve vězení hladovku na protest proti neposkytnutí lékařské péče při bolestech zad a končetin, úřady jej nechaly přepravit do vězeňské nemocnice v jiném nápravném zařízení. Jeho blízcí a spolupracovníci se obávají, aby věznění přežil. Upozorňují, že mu hrozí vážné zdravotní komplikace.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová ve středu agentuře RIA Novosti řekla, že Navalného v úterý prohlédli čtyři lékaři, kteří nepracují pro vězeňskou správu, a neshledali u vězněného opozičníka žádná vážná zdravotní rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...