Atény - Řecký prezident Karolos Papulias dnes pozval na neděli stranické vůdce k poslednímu pokusu dosáhnout dohody o sestavení koaličního kabinetu. Pokud neuspěje, musejí být vypsány nové volby. Prezident tak reagoval na dnešní rozhodnutí vůdce řeckých socialistů (PASOK) Evangelose Venizelose, který mu vrátil mandát k sestavení nové vlády, když ani on neuspěl v rozhovorech s potenciálními koaličními partnery. Mluvčí radikální levicové strany SYRIZA řekl, že strana svůj postoj nezmění ani při nedělním jednání. Nebude se prý podílet na žádné koaliční vládě, která by měla za úkol zmírnit rozpočtové škrty.
Úřad hlavy státu upřesnil, že se prezident nejdříve setká se šéfy tří stran, které ve volbách, jež skončily v podstatě patem, dostaly nejvíce hlasů. Kromě PASOKu jde o konzervativní Novou demokracii (ND) a radikální stranu SYRIZA, která skončila ve volbách jako druhá. Následně se Papulias jednotlivě sejde se šéfy čtyř dalších stran, které se dostaly do parlamentu.
Podle průzkumu by volby vyhrála SYRIZA
Dnes byl zveřejněn nový průzkum veřejného mínění agentury Metron Analysis. Potvrdil, že vítězem případných opakovaných voleb by se stala se ziskem 25,5 procenta hlasů SYRIZA. To je o devět procent víc, než získala ve volbách před týdnem, ale předchozí průzkum jí sliboval dokonce 27,7 procenta. Oproti předchozímu průzkumu podpora stranám odmítajícím úsporný program dohodnutý s EU i celkově klesla. Podpora ultranacionalistické straně Zlatý úsvit se z volebních sedmi procent ztenčila na 4,7 procenta. Na setrvání v parlamentu jí ale stačí tři procenta.
Vůdce řecké levicové strany SYRIZA Alexis Tsipras přitom odmítá úsporná opatření a ze své pozice nechce ustoupit. Pokud Řecko dohody nesplní, nedostane od Evropské unie další peníze a bude čelit bezprostřední hrozbě bankrotu.
Jorgos Katrugalos, politolog
„Nemůžeme pokračovat ve škrtech. Jsou nejen sociálně nefér, ale také ekonomicky neefektivní. Chtějí po nás oběti bez špetky naděje. S tím nikdo nemůže souhlasit.“
Venizelos byl už třetím nejvyšším představitelem některé z řeckých stran, které se pokoušely najít koaličního partnera poté, co volby minulou neděli nedaly žádné ze stran dostatečný počet hlasů k sestavení vlády. Od dvou do té doby hlavních stran - PASOKu a ND - se odklonili voliči rozčílení způsobem, jakým se jejich političtí představitelé pokoušejí zvládnout vážnou finanční krizi. Oleje do ohně voličského hněvu přilily i dva roky tvrdých úsporných opatření zaváděných v zemi výměnou za miliardy eur mezinárodních záchranných půjček.
Možné uspořádání předčasných voleb vyvolalo zmatek na finančních trzích
Možnost vypsání nových voleb, která je v Řecku čím dál tím pravděpodobnější, vyvolala v posledních dnech poprask na finančních trzích jak v Řecku, tak napříč Evropou. Tady je za zvláště ohrožující považována možnost, že Řecko opustí eurozónu. V pátek, kdy politici přiznali, že nedokážou sestavit vládu, se euro propadlo na nejnižší úroveň vůči dolaru od letošního ledna.
Řecko čelí několik let trvající hospodářské krizi provázené neustálým propadem ekonomiky. Na kolena zemi dostala neschopnost splácet zahraniční dluhy, které dosáhly 160 procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se přibližuje 22 procentům. Nedělních voleb se nezúčastnilo 35 procent voličů. Mezi nimi je i mnoho mladých lidí, kteří při padesátiprocentní nezaměstnanosti mezi osobami mladšími pětadvaceti let hledají zaměstnání v zahraničí a zemi opouštějí. Hlasování také přivedlo do parlamentu neonacisty ze Zlatého úsvitu, kteří dostali skoro sedm procent hlasů. Podle serveru listu To Vima extremisty volila polovina policistů, kteří hlasovali ve vyhrazených volebních obvodech.
