Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Také Velká Británie zmrazila aktiva Sberbank a Moskevské kreditní banky a oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Naopak státy EU se zatím neshodly na nových sankcích proti Rusku. Různé názory měly na embargo na ruské uhlí či na zákaz ruské lodní dopravy.
USA zmrazily aktiva Sberbank a zakázaly nové investice v Rusku. EU hledá shodu ohledně embarga na ruské uhlí
Jednání velvyslanců členských zemí EU bude pokračovat ve čtvrtek, sdělil diplomatický zdroj. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech.
Evropská komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell na jednání prohlásil, že ruské energie nejsou levné a stojí Evropu spoustu peněz. „Čím dříve se bez nich obejdeme, tím lépe. A musíme toho dosáhnout rychle, ale musíme vědět, co to bude znamenat. Protože když je země vysoce energeticky závislá, tak se toho nezbaví přes noc.“
Přirovnal také Mariupol je k evropskému Aleppu a ukrajinské Guernice. „Je mučednickým městem, které bylo zničeno během zločinů proti civilistům, válečných zločinů. Postaráme se o to. Uděláme, co je v našich silách, abychom pomohli Ukrajincům a zatlačili na Rusko,“ slíbil Borrell.
Zákaz dovozu ruského uhlí by neměl Česku způsobit větší problémy. Je na něm závislé asi ze sedmi procent. Jeho výpadek tak lze podle odborníků nahradit. „Jsme schopni ho pokrýt z Polska nebo i z jiných zemí, takže toho bych se neobával,“ řekl ČT prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Obavy ale mají například dodavatelé hnojiv - fosforečných pochází z Ruska až 80 procent. Narušení těchto toků se může projevit na ceně hnojiv i zemědělských produktů.
Plná blokáda Sberbank
Bílý dům oznámil nové sankce s tím, že jsou součástí společného postupu USA s partnery v Evropské unii a skupině G7. Prohlášení hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině, mimo jiné v Buči“. Ve čtvrtek mají Američané oznámit konkrétní sankce proti konkrétním státem vlastněným podnikům.
Sberbank, což je největší ruská banka, a Alfa Bank, která je největší soukromou bankou, budou nyní terčem „plných blokovacích sankcí“. Sberbank je na sankčním seznamu od sklonku února, kdy Washington oznámil snahu odstřihnout ji od transakcí v dolarech.
„Toto opatření zmrazí veškerá aktiva Sberbank a Alfa Bank, která se dotýkají amerického finančnictví, a zakáže lidem ze Spojených států, aby s nimi podnikali,“ uvedl Bílý dům ke středečnímu zpřísnění sankcí. Komuniké dále avizuje, že prezident Joe Biden podepíše dekret zakazující Američanům nové investice v Rusku, ať jsou daní občané USA kdekoli. Podobné opatření Washington v únoru přijal v souvislosti s povstaleckými samozvanými „lidovými republikami“ na východě Ukrajiny.
USA zabavily další miliony dolarů
Ve středu americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že jeho speciálně vytvořený tým, který se jmenuje „kleptocapture“ (do češtiny přeložitelné jako „kleptozachycovač“) a který má za cíl vyhledávat a zabavovat majetek lidí na sankčním seznamu, zabavil miliony dolarů, které patří oligarchovi Konstatinu Malofejevovi. Ten i přes dříve uvalené sankce dále financoval propagandistické a prokremelské kanály.
„Je evidentní, že lidem kolem Vladimira Putina extrémně vadí, když se jich a jejich peněz dotknou sankce. Bylo to vidět na případu propagandisty Vladimira Sovoljova, který byl velmi nešťastný, když zjistil, že už se pravděpodobně nikdy nepodívá do svých luxusních vil v Itálii,“ okomentoval situaci zpravodaj ČTv USA David Miřejovský.
Washington má za to, že letos ruské hospodářství odepíše veškerý nárůst posledních patnácti let a prezident Joe Biden tvrdí, že to je konec ekonomické stability v Ruské federaci.
Británie přestane dovážet ruské železo a ocel
Zpřísnění britských sankcí zahrnuje i zákaz nových investic v Rusku nebo konec dovozu některého ruského zboží, například železa a oceli. V roce 2020 dosáhly britské investice v Rusku hodnoty 11 miliard liber (322 miliard korun), uvedl zpravodajský server BBC. Vláda také oznámila, že dovoz ruského plynu plánuje ukončit až poté, co odstřihne import uhlí a ropy.
Británie kromě toho na sankční listinu přidala ředitele největšího světového těžaře diamantů Alrosa Sergeje Ivanova, šéfa ruské společnosti Gazprom Něfť Alexandra Djukova a Andreje Akimova, který je členem představenstva banky Gazprombank.
Britská vláda uvedla, že sankce jsou navržené tak, aby „vyhladověly Putinovu válečnou mašinu“. Zmrazení aktiv ruských bank zavedla v koordinaci se Spojenými státy, které dnes oznámily další protiruská opatření. „Ukazujeme ruské elitě, že si nemůže umýt ruce nad zvěrstvy páchanými na Putinův rozkaz,“ prohlásila britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
Sankce dopadnou i na Putinovy děti
USA hodlají také blokovat kontakty s „klíčovými podniky vlastněnými ruským státem“, které ve čtvrtek vyjmenuje ministerstvo financí, a rozšiřují seznam sankcionovaných ruských občanů. Nově na něm podle amerických médií budou dvě dospělé dcery ruského prezidenta, které deník The New York Times uvádí jako Jekatěrinu Tichonovovou a Mariji Putinovou alias Voroncovovou. Bílý dům také uvádí manželku a dceru šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, ruského premiéra Michaila Mišustina a exprezidenta Dmitrije Medveděva. Ti všichni budou prý odstřiženi od amerického finančnictví a budou jim zmrazeny majetky v USA.
Nejmenovaný americký činitel v této souvislosti řekl novinářům, že podle vlády existují indicie, že Putinovy dcery mají na Západě majetky. „Domníváme se, že mnohé z Putinových aktiv jsou ukryté s rodinnými příslušníky a proto na ně cílíme,“ citoval na Twitteru americké činitele reportér listu The Washington Post.
Finsko zabavilo umělecká díla
Finsko zabavilo umělecká díla v hodnotě 42 milionů eur (1,02 miliardy korun), která se vracela do Ruska z dočasných zápůjček v italských a japonských muzeích. Učinilo tak s ohledem na sankce, které dosud uvalila Evropská unie.
Mezi uměleckými předměty zabavenými počátkem dubna na finsko-ruské hranici byly obrazy, sochy a starožitnosti, které patří několika ruským muzeím. Podle Samiho Rakshita z finské celní správy jde o luxusní zboží, na které se vztahují unijní sankce proti Rusku. Zabavené předměty zůstávají podle Rakshita nadále ruským majetkem a budou uschovány finským úřadem památkové péče.
Ruské ministerstvo kultury uvedlo, že Finskem zabavená umělecká díla byla do Itálie zapůjčena ze sbírek předních ruských galerií, jako je Ermitáž, státní muzeum v Carském Selu u Petrohradu či Treťjakovská galerie v Moskvě. Další umělecká díla, jež se vracela z Japonska, pocházejí z moskevského Puškinova muzea, dodalo ministerstvo.
Finští celníci dále uvedli, že podezřívají 12 osob zapojených do přepravy uměleckých děl ze snahy porušit sankční pravidla EU.
V březnu dvě muzea v Miláně uvedla, že pošlou zpět do Ruska několik zapůjčených uměleckých děl, o jejichž předčasné vrácení požádala ruská strana.