Americký prezident Joe Biden vyloučil možnost, že by USA vyslaly svoje vojáky na obranu Ukrajiny, protože země není členem NATO. Dodal, že v úterním rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem varoval před dosud nevídaně tvrdými ekonomickými sankcemi v případě ruské agrese a že věří, že Putin jeho zprávu pochopil. Biden rovněž očekává brzké jednání zástupců Ruska a zemí NATO o situaci na ukrajinských hranicích. Jednat o Ukrajině bude rovněž s bukurešťskou devítkou, kam patří i Česko.
USA se podle Bidena nechystají kvůli Ukrajině vyslat do oblasti vojáky
USA, NATO a Ukrajina obviňují Moskvu ze shromažďování desetitisíců vojáků u hranic s Ukrajinou s cílem invaze na Ukrajinu. Rusko to však odmítá.
„Představa, že by se Spojené státy uchýlily jednostranně k použití síly, aby odpověděly na ruskou invazi na Ukrajinu, není v tuto chvíli na stole,“ řekl Biden. Dodal přitom, že USA mají „morální a právní závazek vůči našim spojencům v NATO“, na Ukrajinu se však nevztahuje.
Biden v úterý hovořil o situaci na ukrajinských hranicích s Putinem dvě hodiny prostřednictvím videokonference. Podle vyjádření mluvčích Biden ruského prezidenta varoval před důsledky případné agrese. Putin zase požadoval záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Americký prezident mu je však podle Bílého domu odmítl dát a řekl, že každá země má svobodnou volbu ohledně toho, s kým uzavře spojenectví.
Biden bude jednat s východním křídlem NATO i Zelenským
Americký prezident rovněž prohlásil, že do pátku oznámí setkání s vysoce postavenými zástupci Ruska a nejméně čtyřmi velkými zeměmi NATO. Jednat by se podle prezidenta USA mělo o ruských obavách z rozšiřování NATO a o opatřeních, jež musí být přijata, aby se podařilo „snížit teplotu na východní frontě“.
Bílý dům dále oznámil, že Biden bude ve čtvrtek jednat se zástupci zemí východního křídla NATO, takzvané bukurešťské devítky, do níž patří i Česko. Biden chce v telefonátu lídrům Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Bulharska a Rumunska přiblížit závěry svého hovoru s Putinem, „vyslechnout si jejich názory na aktuální bezpečnostní situaci a zdůraznit zapojení Spojených států do transatlantické bezpečnosti,“ uvedl Bílý dům.
S bukurešťskou devítkou se Biden spojí zřejmě po svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který v úterý označil videohovor Bidena s Putinem za pozitivní věc a za vítězství Ukrajiny. Bližší komentář ale podle listu Ukrajinska pravda poskytne až ve čtvrtek, po rozhovoru s šéfem Bílého domu.
Putin předloží USA bezpečnostní návrhy
Putin ve středu uvedl, že Rusko během týdne předá Spojeným státům své návrhy ohledně bezpečnosti. Putin nabídku Američanům učiní „maximálně veřejně“, řekl ruský prezident podle TASS po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v černomořském letovisku Soči na jihu země.
„Tato otázka je provokativní,“ odpověděl Putin novinářům na dotaz, zda se Rusko chystá či nechystá napadnout Ukrajinu. Rusko podle Putina vede mírumilovnou politiku, ale má právo zajistit si svou bezpečnost ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě. Netečně přihlížet případnému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance by z ruského hlediska bylo podle Putina „zločinnou nečinností“, protože má důvody předpokládat, že v případě vstupu do NATO by Ukrajina na svém území rozmístila zbraně ohrožující Rusko.
NATO si podle Putina již nyní počíná vůči Rusku „jasně konfrontačně“. Současně ruský prezident ubezpečoval, že nechce žádnou konfrontaci, a ujišťoval o připravenosti pokračovat v dialogu se Spojenými státy.
Zaorálek: Nord Stream 2 je pro Rusko víc než Ukrajina
O situaci mezi Ruskem a Ukrajinou mluvil ve středečním Interview ČT24 bývalý šéf české diplomacie a současný ministr kultury v demisi Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten se domnívá, že Rusko nezaútočí, protože by to znamenalo konec Nord Streamu 2.
Podle agentury Reuters totiž američtí představitelé sdělili členům amerického Kongresu, že existuje dohoda s Německem, podle které by v případě invaze na Ukrajinu Berlín plynovod, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, zavřel. „Konec Nord Streamu je pro Rusko významnější než celá Ukrajina. Že by tohle riskovali, se mi nezdá,“ podotkl Zaorálek.
Není si zároveň jistý, zda by efekty útoku byly tak velké na to, aby stálo za to do takové akce jít. Na to podle něj kladou důraz Spojené státy, které Rusko odstrašují zdůrazňováním nákladů operace. Cestu, jak Rusku vzdorovat, Zaorálek vidí i ve vyšponování sankcí tak vysoko, aby mělo Rusko pocit, že se mu útok nevyplatí. Připomněl zároveň, že Ukrajina není členem NATO.
„Takže v případě, že by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, tak to není tak, že nastupujeme. Tyto garance od nás Ukrajina nemá,“ řekl.
Hostem Interview ČT24 byl Lubomír Zaorálek (ČSSD) (zdroj: ČT24)