Šéfové diplomacií států Arktické rady se poprvé v historii neshodli na společném prohlášení. Podle delegátů Spojené státy odmítly zmínku o změnách klimatu, které většina členských zemí považuje za klíčový problém. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve finském Rovaniemi vyjádřil znepokojení nad „agresivními“ aktivitami Ruska a Číny v Arktidě.
Pompeo v pondělním projevu ve Finsku ani jednou nezmínil oteplování, které je podle vědců v Arktidě dvakrát rychlejší než ve zbytku světa. Spojené státy už loni čelily kritice kvůli náhlému odstoupení od klíčové mezinárodní klimatické dohody, jejímž cílem je udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni.
Od roku 1979 se ledové pokrytí Arktidy zmenšilo o více než 38 procent. Jako první to pocítila polární zvířata, která přicházejí o svůj životní prostor a loviště. V ohrožení je také tradiční život Inuitů. I ten nejoptimističtější scénář při dodržování klimatické smlouvy předvídá léto v Arktidě bez ledu. Průměrně z oblasti každý rok zmizí kry o rozloze větší, než je Česko.
Už v roce 2017 se nejvýznamnější rybářské národy světa včetně USA a Ruska dohodly na moratoriu na komerční rybolov v Severním ledovém oceánu.
Obchod víc než klima
Většina členských zemí Arktické rady je přesvědčena o nutnosti změny klimatu naléhavě řešit, prohlásil finský ministr zahraničí Timo Soini. Tradiční společnou deklaraci Arktické rady letos nahradil text, který kromě jiného zmiňuje odhodlání států rady udržovat v polární oblasti mír, stabilitu a konstruktivní spolupráci.
Tání ledu v arktické oblasti znepokojuje vědce mimo jiné kvůli stoupající hladině oceánů. Pompeo v tom ale vidí spíš příležitost, kterou bude možné v budoucnu komerčně využít.
„Pokračující ubývání mořského ledu otevírá nové námořní cesty a nové příležitosti pro obchod vzhledem k potenciálnímu zkrácení doby plavby lodí mezi Asií a Západem o dvacet dní,“ řekl. „Nachází se tam 13 procent neobjevené světové ropy, 30 procent nevytěženého plynu, hojnost uranu, vzácných minerálů, zlata, diamantů. Arktické námořní cesty by se mohly stát Suezským a Panamským průplavem 21. století,“ dodal.
Mocenský boj o kontrolu nad tající Arktidou
Arktida má geopolitický význam, a to díky zásobám ropy a plynu. Pompeo se ve Finsku opřel do ostatních mocností. Upozornil, že aktivity Ruska, včetně plánů na nové lodní trasy vedoucí z Asie do severní Evropy podél ruského pobřeží, si zaslouží bližší prozkoumání. „Spojené státy a arktické národy vítají transparentní čínské investice, které odrážejí ekonomické zájmy, nikoli státně bezpečnostní ambice,“ řekl v projevu.
Podle ruského ministerstva obrany vzniklo na severu během šesti let na 475 základen. „Jsme otevřeni nejširší možné spolupráci v Arktidě, kde, jak opakovaně zdůrazňujeme, nejsou žádné důvody ke konfliktu,“ uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Nemáme důvod se obávat, že by v Arktidě mohl vypuknout vojenský konflikt, ale snadno se sem může rozšířit, pokud začne někde jinde,“ podotkla loni v říjnu norská ministryně zahraničí Ine Eriksen Søreideová.
Varování před bezprávím
Pompeo dal teď najevo, že Spojené státy jsou proti „agresivním postojům“ Číny a Ruska v regionu bohatém na přírodní zdroje a ekonomické příležitosti. „Region se stal oblastí globální moci a konkurence,“ konstatoval Pompeo. „Skutečnost, že Arktida je divoké místo, neznamená, že by se měla stát místem bezpráví,“ dodal.
Pompeo tak podle agentury DPA varoval Čínu před neoprávněnými nároky v Arktidě. Upozornil, že komunistická země má v Arktické radě postavení pozorovatele, ale čínské hranice jsou od Arktidy vzdáleny 1500 kilometrů. Podle ministra se tak nemůže považovat za arktický stát. Peking odpověděl, že kritika neodpovídá faktům a prozrazuje postranní úmysly Washingtonu.
Washington také uvedl, že má nárok Kanady na Severozápadní mořskou trasu za nelegitimní. „Kanada zdůrazňuje, že Severozápadní trasa je kanadská. Má velmi silnou historickou a geografickou vazbu na Kanadu,“ hájila přístup své země kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová.
Arktická rada, která byla založena v roce 1996, sdružuje Dánsko, Finsko, Island, Kanadu, Norsko, Rusko, Švédsko a USA. Jejich ministři se scházejí každé dva roky. V předsednictví se státy střídají. Finové převzali předsednictví v Arktické radě v roce 2017 od USA a nyní je předali Islandu.
