Ukrajina chce stavět malé modulární reaktory

Nahrávám video

Ukrajina se připojila k zemím, které plánují výstavbu takzvaných modulárních reaktorů. Jejich výhodou je, že umí vyrobit elektřinu, ale nepotřebují k tomu vnější přívod energie. Pilotní modulární reaktory plánuje postavit také ČEZ u Jaderné elektrárny Temelín a PKN Orlen v Polsku. Prezident ukrajinské společnosti Enerhoatom Petr Kotin předpokládá, že se první takové reaktory objeví ve světě v roce 2028. A Ukrajina by ráda patřila mezi prvními státy, které modulární reaktory postaví. Řekl to v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Julií Netidovovou.

„Výstavba takových malých reaktorů zabere stejný čas jako výstavba velkých bloků. V současnosti to závisí na existenci samotné technologie, protože nyní na této technologii pracuje asi šedesát společností z různých zemí světa. Sdělují, že to mohou být reaktory na plyn, nebo již stávajícího vodního typu,“ řekl ředitel Kotin.

Zároveň upozornil, že v praxi ještě nikdo malý modulární reaktor nepostavil. Posud podle něj všechny prototypy fungovaly pouze pro vědecké účely. „Myslím si, že v celém rozsahu se tato technologie objeví až v roce 2028.“

Bezpečnost jaderných elektráren

Podle Kotina je náročné mluvit o bezpečnosti něčeho, co ještě neexistuje. Nicméně projekt je postaven na zásadě pasivní bezpečnosti, která znamená, že má být zajištěna i bez vnějších dodávek energie.

„V případě výluky dodávek elektrické energie bude bezpečnost stále zajištěna, což byl problém jaderné elektrárny Fukušima. Po ztrátě dodávek elektrické energie došlo k strašlivé havárii,“ připomněl Kotin.

Nový ředitel Záporožské jaderné elektrárny

Také připustil, že v Záporožské jaderné elektrárně stále pracují ukrajinští zaměstnanci, ale zároveň upozornil, že elektrárnu okupují ruské jednotky. „Například bezprostředně ve strojovně prvního a druhého bloku Rusové umístili svou bojovou techniku a nutí Ukrajince, aby podepisovali smlouvy o spolupráci s Rosatomem,“ popsal tamní situaci ředitel Enerhoatomu. S Rusy podle něj podepisují spolupráci především hůře placení zaměstnanci, aby si přivydělali.

V Záporožské jaderné elektrárně Kotin jmenoval nového dočasného ředitele, stal se jím Dmytro Verbickyj. Dříve tuto funkci vykonával Ihor Murašov, ale Rusové ho podle Kotina unesli a zadrželi ve sklepě. „Nechali ho sedět na židli, měl pytel přes hlavu a takto musel setrvat tři dny.“

Murašova se podařilo dostat na svobodu díky nátlaku prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho, popsal Kotin v rozhovoru pro Českou televizi.

V současnosti Murašov pracuje v Kyjevě pro Enerhoatom a jeho místo převzal Verbickyj, který „má potřebnou licenci, a tak jsem ho jmenoval generálním ředitelem Záporožské jaderné elektrárny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajfun na Tchaj-wanu si vyžádal jednu oběť, zraněných jsou stovky

Tajfun Champi na Tchaj-wanu připravil o život jednoho člověka a stovky dalších zranil, statisíce lidí navíc neměly elektřinu. Déšť a silný vítr, který vyvracel stromy, pokračovaly přes noc až do sobotního rána místního času (noc na sobotu SELČ), napsala agentura AP.
06:39Aktualizovánopřed 36 mminutami

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
05:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
před 2 hhodinami

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Teheránu zahájily, bylo zaznamenáno 113 útoků.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 11 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.