Únosy, vraždy a stínání hlav. Nad některými oblastmi Blízkého východu letos zavlála černá vlajka radikálů z Islámského státu (IS), kteří obsadili rozsáhlá území v Iráku a Sýrii. Důmyslná propaganda (IS) nalákala tisíce zahraničních bojovníků, jejichž návratu se Západ děsí. Útoky islamistů se ale množily také v Egyptě či Nigérii, kde skupina Boko Haram unesla stovky školaček, jejichž osud zůstává nejasný. Svět je navíc kvůli ukrajinské krizi na prahu druhé studené války. Na východě Ukrajiny se umíralo dlouhé měsíce i přes dohodnuté příměří. Západ stále opakuje, že Moskva podporuje tamní separatisty. Sankce vůči Kremlu proto zrušit nehodlá, ba naopak.
UKRAJINA: Od pádu Janukovyče až po křehké příměří
Ukrajinskou krizi odstartovalo rozhodnutí proruského prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Do ulic vyšly tisíce lidí, hlavně na kyjevský Majdan. Na konci ledna byl prezident nucen přijmout demisi vlády. V únoru pak při krvavém zásahu sil Janukovyčova režimu zemřely desítky lidí a Putinův spojenec prchnul za pomoci Moskvy ze země. Obyvatelé poloostrova Krym se posléze v neuznaném referendu přihlásili k Rusku, které poslalo na poloostrov neoznačené vojáky. Ruský parlament totiž posvětil Putinův návrh zasáhnout v případě ohrožení ruskojazyčného obyvatelstva. Konflikt se rozhořel také na „východní frontě“. V dubnu se vzbouřili prorusky smýšlející obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti a Kyjev reagoval vyhlášením „protiteroristické operace“. V květnu pak separatisté vyhlásili samozvané lidové republiky, které Kyjev ani Západ neuznaly. V témže měsíci se udála i další stěžejní věc – prezidentské volby, v nichž zvítězil oligarcha Petro Porošenko, přezdívaný „čokoládový král“. Ten následně podepsal asociační dohodu s EU.
Napětí v zemi se značně zvýšilo po červencovém pádu letadla MH17 na východní Ukrajině a ruských konvojích, jež dorazily do oblasti bojů v srpnu. Tolik očekávané zářijové příměří nepřineslo konec bojů – obzvlášť v Doněcku pokračovaly přestřelky mezi ukrajinskými jednotkami a separatisty dlouhé měsíce. Západ mnohokrát obvinil Rusko, že podporuje rebely dodávkami zbraní i vojáků. Vzbouřenci si také ve vlastním referendu zvolili nové vedení Doněcké a Luhanské oblasti. Nový klid zbraní z prosince zatím vypadá nadějně, Ukrajina už ale stejně počítá mrtvé na tisíce. Země je navíc na pokraji bankrotu, čemuž nepřispívá kolabující ruská ekonomika, již drtí levná ropa a západní sankce. Na novou vládu v Kyjevě složenou z prozápadních stran tak rozhodně nečekají snadné časy.
IRÁK A SÝRIE: Boj s islamisty zatím bez větších úspěchů
Dění v Iráku poznamenala hlavně červnová ofenziva organizace Islámský stát (dříve ISIL), která dobyla řadu oblastí na severu Iráku a vyhlásila chalífát v čele s abú Bakrem Bagdádím. Sunnitští radikálové vystupují proti náboženským menšinám - zabili a zotročili stovky jezídů. Ženy využívají jako otrokyně a z dětí dělají vojáky. Postup džihádistů se od srpna snaží zastavit arabská koalice v čele s Američany, irácké jednotky i Kurdové. Na pozice islamistů útočí nejen v Iráku, ale také v Sýrii, kde pokračuje občanská válka, která vypukla v březnu 2011. Zatím si vyžádala přes 200 tisíc obětí, pět milionů lidí přišlo o domov. V zemi proti sobě válčí síly Asadova režimu, umírnění povstalci i radikálové v čele s frontou An-Nusra (odnoží al-Káidy) a zmíněným Islámským státem. Ten stále drží část strategického kurdského města Kobani na hranicích s Tureckem.
Radikálové letos zabili řadu rukojmích, jejich vraždu natočili na video. Naposledy se jednalo o šestadvacetiletého Američana Petera Kassiga. Předchozími oběťmi byli američtí novináři James Foley a Steven Sotloff a Britové Alan Henning a David Haines. Islámský stát proslul vypracovanou propagandou, umí využívat sociální sítě a naverboval tisíce zahraničních bojovníků. Svět se teď obává jejich návratu do vlasti. Jednotlivé země už připravují nebo zavedly různorodá bezpečnostní opatření.
EGYPT: Nebezpečný Sinaj a demonstrace na podporu Mursího
Režim se vypořádává s islamisty ze zakázaného Muslimského bratrstva. Odsouzeny jich byly stovky. Příznivci svrženého prezidenta Mursího se po celý rok vraceli do ulic. Islamističtí radikálové působí hlavně v oblasti Sinaje. Říkají si Ochránci Svatého města a nemilosrdně povraždili stovky egyptských policistů a vojáků. Vyhlásili válku autokratickému prezidentovi Abdalovi Fatáhovi Sísímu, kterého označují za přisluhovače Židů. Džihádisté nedávno slíbili věrnost Islámskému státu. A na Twitteru oznámili, že zabili Američana, který v Egyptě pracoval pro ropné společnosti.
NIGÉRIE: Skupina Boko Haram útočí na školy i mešity, unesla stovky dívek
Nigerijská vláda svádí už několik let boje s islamistickou militantní skupinou Boko Haram. Ta chce na severu země zavést radikální formu islámu. Na svědomí má životy několika tisíc lidí. Terčem jejich útoků byly často školy, mešity a státní instituce, policie i armáda. Letos v dubnu unesli radikálové z Boko Haram 300 školaček. Prohlásili, že si z nich dělají otrokyně a hodlají dívky prodat. Pár desítkám z nich se podařilo utéct, po zbytku se slehla zem. Do kampaně za propuštění školaček Vraťte nám naše dívky se zapojila řada známých osobností. Postupně ale zájem médií opadnul. Několikrát se objevily informace, že islamisté dívky propustí, nikdy k tomu ovšem nedošlo. Dívky údajně už dávno provdali. Šéf ozbrojenců Abubakar Shekau místo toho vyhlásil chalífát na území nigerijského města Gwoza – po vzoru Islámského státu.
IZRAEL vs. HAMAS: 50 dnů bojů, přes 2 tisíce mrtvých
Padesátidenní boje mezi palestinskými radikály z hnutí Hamas a Izraelci začaly v červenci kvůli únosu a vraždě tří mladých Izraelců na Západním břehu Jordánu. Za únosem stáli palestinští radikálové. Napětí pak zvýšila i brutální vražda mladého Palestince, kterého pro změnu upálili židovští extremisté. Krvavé incidenty zažehly v neklidné oblasti nebezpečnou jiskru. Na Izrael začaly létat z Pásma Gazy rakety, na něž Jeruzalém reagoval leteckými útoky. A později i spuštěním pozemní operace. Symboly konfliktu se staly izraelský protiraketový systém Iron Dome a tunely využívané Hamasem. Šlo o třetí izraelskou ofenzivu za 6 let. Boje za sebou zanechaly 2 200 mrtvých Palestinců a přes 70 Izraelců. Na straně Palestinců se jednalo ve velké většině o civilisty, včetně stovek dětí, u Izraelců o vojáky. Příměří podepsaly obě strany konfliktu 26. srpna. Obnova Gazy, kde bylo zničeno 20 tisíc domů, potrvá řadu let. Kvůli bojům přišli místní o důležitou infrastrukturu.
Tichá intifáda? Jeruzalém zažil neklidný podzim
Na podzim značně stouplo napětí v Jeruzalémě. V izraelské metropoli se odehrálo několik atentátů, při nichž útočníci najeli automobily do lidí na zastávce. Palestinský radikál také postřelil známého ultrapravicového židovského aktivistu Jehudu Glicka. Izrael kvůli tomu dočasně uzavřel komplex mešity Al-Aksá na Chrámové hoře, což vyhnalo Palestince do ulic. Násilnosti byly na denním pořádku, Izraelci proto vyslali do ulic policejní posily a opevnili tramvajové zastávky. V médiích se začalo hovořit o dokonce o tom, že v Jeruzalémě probíhá tichá intifáda. A izraelský premiér v polovině listopadu prohlásil, že je židovský stát ve válce o Jeruzalém. V prosinci pak přilila olej do ohně smrt palestinského ministra na demonstraci na Západním břehu. Incidenty neberou konce, což vede mezinárodní společenství k myšlence, zda nepřišel čas uznat Palestinu jako stát. Jako první evropská země tak učinilo Švédsko.
Další významné konflikty aneb kde to vře
AFGHÁNISTÁN– Vláda stále bojuje s radikálním hnutím Taliban, které svrhla v roce 2001 koalice států v čele se Spojenými státy. Afghánci si letos zvolili do čela státu Ašrafa Ghaního. Ten posléze podepsal klíčovou bezpečnostní dohodu s USA. Většina zahraničních bojových jednotek má opustit Afghánistán ještě do konce letošního roku. Počet útoků Talibanu mezitím roste. Letos v zemi zahynulo při sebevražedném atentátu i pět českých vojáků. Na konci října je vyznamenal za hrdinství prezident Miloš Zeman.
PÁKISTÁN - Vláda pokračuje v leteckých útocích proti povstalcům v kmenových oblastech při hranici s Afghánistánem. Desítky mrtvých si vyžádal červnový útok na letiště v Karáčí. Kromě Talibanu se k němu přihlásilo také Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU). V srpnu vyšly do ulic desetitisíce lidí, kterým se nelíbí politika současného premiéra Náváze Šarífa. Opozice tvrdí, že je vláda zkorumpovaná a loňské volby byly zfalšované. V prosinci pak země zažila vůbec nejkrvavější teroristický útok v historii země - radikálové z Talibanu povraždili ve škole v Péšávaru přes 120 dětí.
JIŽNÍ SÚDÁN– Od poloviny prosince 2013 zuří v zemi konflikt mezi příznivci prezidenta Salvy Kiira a rebely vedenými bývalým viceprezidentem Riekem Macharem. Každého z nich podporuje jiná etnická skupina. Kvůli bojům musel opustit své domovy více než milion lidí, desetitisíce jich při střetech zemřely. Konflikt pokračuje i přes květnové příměří. Nedostatkem potravin trpí v Jižním Súdánu až čtyři miliony lidí, tedy třetina obyvatel. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je tamní potravinová krize v současnosti nejhorší na světě.
LIBYE– Libye prožívá nejtěžší období od roku 2011, kdy byl svržen režim Muammara Kaddáfího. Vlivem jeho politiky neměla země vybudované funkční státní instituce. Bezvládí, které nastalo, využívají milice, jež se na Kaddáfího svržení podílely. Kontrolují části území a odmítají se podřídit centrální vládě. Zaútočily na parlament i na letiště a obsadili ropné terminály. Těžké boje mezi milicemi vypukly koncem července v Tripolisu – obětí jsou tisíce. Spojené státy v reakci evakuovaly z velvyslanectví svůj personál do Tuniska. Američany pak následovaly další státy včetně České republiky.
MEXIKO – V zemi už řadu let probíhá válka s drogovými gangy. Řada policistů i místních politiků je ale zkorumpovaná a se zločinci spolupracuje. Za dva roky vlády současného prezidenta Enriqueho Peni Nieta zemřelo při násilnostech v zemi přes 25 tisíc lidí. Nadvláda kartelů, násilí a korupce odstartovaly nebývalou vlnu migrace do Spojených států. Mexičtí pašeráci používají k propašování drog, zbraní i lidí přes hranice sofistikované tunely. Nejen Mexikem v poslední době hýbe kauza více než 40 studentů zavražděných drogovými gangy. Prezident chce kvůli tomu změnit ústavu.
