Vůdci Súdánu předají svrženého dlouholetého prezidenta země Umara Bašíra Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Informuje o tom britská BBC. Bašír čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v souvislosti s konfliktem, jenž vypukl v roce 2003 v regionu Dárfúr. Bašír veškerá obvinění popírá.
Súdán předá Haagu diktátora Bašíra. Svržený prezident čelí obvinění z genocidy
Bašír se stal v roce 2007 vůbec první úřadující hlavou státu, proti níž byl vydán zatykač pro obvinění z válečných zločinů či genocidy. Podle OSN zemřelo při konfliktu v Dárfúru 300 tisíc lidí a 2,5 milionu dalších muselo opustit své domovy.
Bašír africké zemi vládl tvrdou rukou od konce 80. let až do loňského dubna, kdy byl po masových protestech svržen armádou. V Súdánu nyní působí přechodná vláda, kterou vytvořila armáda spolu s civilisty. Súdánské vedení nejprve odmítalo Bašíra Haagu vydat, teď ale změnilo názor. Súdán přitom patří mezi státy, jež soud v Haagu neuznávají.
Exprezident byl již v prosinci odsouzen v Súdánu ke dvěma letům v zařízení s ostrahou pro starší osoby za korupci. Dalším obviněním čelí v souvislosti s vraždami demonstrantů během loňských nepokojů, jež vedly k Bašírově pádu.
Dlouholetý vůdce, který přišel o část země bohatou na ropu
Bývalý armádní generál Bašír se k moci dostal pučem, jímž v roce 1989 svrhl vládu. Od té doby opakovaně vyhrával prezidentské volby, jejichž výsledky však Bašírovi oponenti opakovaně zpochybňovali.
V roce 1973 se v rámci egyptské armády zúčastnil arabsko-izraelské války, v devadesátých letech poskytl azyl teroristovi Usámovi bin Ládinovi.
Bašír se po většinu období své vlády potýkal s řadou ekonomických potíží. Neuspěl také ve snahách udržet mír mezi nábožensky a etnicky rozděleným obyvatelstvem. V roce 2011 přišel Súdán o tři čtvrtiny svého ropného bohatství, když obyvatelé převážně křesťanské části země rozhodli v referendu o vzniku samostatného státu Jižní Súdán.
