Stát New York zvažuje zákaz roušek. Chce tím předcházet zločinu

Nahrávám video

V americkém New Yorku hrozí zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Obnovením tohoto nařízení guvernérka státu hodlá ukončit výtržnictví a zločiny, ke kterým dochází „pod rouškou anonymity“. Debatu o zákazu odstartovaly mimo jiné nedávné propalestinské demonstrace, kdy měli někteří maskovaní protestující vykřikovat nenávistná hesla.

Záběry z květnových protestů na podporu Palestiny v New Yorku ukazují dav demonstrantů, několik z nich v rouškách. Lidé vykřikují ve vagónu metra antisemitská hesla. „Maskovaná skupina vběhla do vagónu metra, strašila pasažéry a skandovala hesla o Hitlerovi a likvidaci Židů,“ popsala událost guvernérka státu New York Kathy Hochulová.

Od říjnového útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael město zažilo stovky demonstrací, z nichž převážná většina probíhala bez větších konfliktů. Právě tento incident ale mohl posloužit guvernérce státu jako impulz k debatě o zákazu zakrývání obličejů v metru.

Političtí zastánci zákazu nošení roušek argumentují tím, že zakrývání obličeje pomůže pachateli uniknout odpovědnosti. Maskovaní účastníci propalestinských demonstrací se obhajovali, že odhalením identity mohou například přijít o své zaměstnání.

Komplikované vynucování

Zákaz maskování obličeje na veřejnosti ve státě New York původně platil od 19. století. Místní úřady tehdy nařízení zavedly kvůli útokům farmářů převlečených za domorodé Američany na vlastníky pozemků. Když se v roce 2020 rozmohl koronavirus, vláda musela tento zákaz zrušit. Nošení roušek se stalo povinné na řadě veřejných míst. Někteří obyvatelé města se takto dosud chrání před okolními nemocemi nebo znečištěním ovzduší.

Někteří Newyorčané chystané opatření považují za hloupé – zejména kvůli problémům s vymáháním, vzhledem k mnoha důvodům, proč lidé mohou mít obličej zakrytý. „To budou zastavovat každého, kdo má nasazenou roušku? Ptát se: ‚Jste věřící nebo nemocný? Můžu vidět váš zdravotní průkaz?‘“ uvažuje nahlas Landon Finnerty. Jiní obyvatelé severovýchodního státu, mezi nimi i Juan Vasquez, s prohlášením guvernérky, že někdo může použít roušku ke spáchání zločinu, naopak souhlasí.

Starosta New Yorku Eric Adams by návrh zákazu podpořil a to nejen v hromadných dopravních prostředcích. „Jsem velkým zastáncem zákazu nošení roušek v metru, na protestech a na dalších místech, kde nesouvisejí se zdravím,“ prohlásil starosta. Nemocniční roušky se totiž v New Yorku staly například běžnou výbavou některých zločineckých gangů, což dokazují záběry místní policie zveřejněné na sociálních sítích.

V jakém časovém horizontu by mohly úřady o zákazu rozhodnout, zatím podle amerických médií zůstává bez zřejmé odpovědi. Stejné diskuze se vedou také o tom, jak by si toto nařízení v praxi vynucovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.