Starosta Budapešti čelí obvinění kvůli loňskému pochodu Pride

Maďarská prokuratura vznesla obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu kvůli jeho roli při organizování pochodu hrdosti. Státní zástupce požaduje uložení pokuty bez soudního řízení. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly loni 28. června metropolí navzdory zákazu policie a proměnili pochod hrdosti v masovou protivládní demonstraci.

„Z hrdého podezřelého jsem se stal hrdým obžalovaným. To je v této zemi zřejmě cena, když se postavíme za svobodu svou i svobodu druhých,“ napsal starosta na facebooku. Vytkl úřadům, že si ani netroufají střetnout se s ním tváří v tvář u soudu, a slíbil, že navzdory všem trestům bude dál bránit svobodu, protože se odmítá smířit s tím, že to by měl být v Maďarsku zločin.

Karácsony, který Budapešť vede od roku 2019, podpořil konání 30. ročníku pochodu hrdosti komunity LGBT+ i přes policejní zákaz. Starosta označil pochod za městskou akci, která podle něj nevyžaduje žádné další oficiální povolení.

Podle organizátorů pochodovalo maďarským hlavním městem více než dvě stě tisíc lidí, což byla rekordní mobilizace tváří v tvář bezprecedentnímu porušování práv LGBT+, jež odsoudila Evropská komise, napsala dříve agentura AFP.

Kontroverzní legislativa

Parlament, v němž má většinu strana premiéra Viktora Orbána, loni v březnu schválil novelu zákona o shromažďování, která zakazuje pořádat shromáždění porušující právní předpisy o ochraně dětí; podle nich nesmí být mezi lidmi mladšími osmnáct let šířeny materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu.

Úřady mají možnost pokutovat organizátory a účastníky zakázaných akcí částkou v přepočtu až 500 eur (přes dvanáct tisíc korun), policie může k identifikaci lidí používat kamery na rozpoznávání obličejů. Pořadatelům pochodu hrozí roční vězení.

Orbánovi odpůrci vnímají zákaz pochodů jako součást širšího potlačování demokratických svobod před parlamentními volbami v letošním roce, kdy bude veterán maďarské politiky, jehož strana dominovala politické scéně patnáct let, čelit silnému opozičnímu vyzyvateli – lídrovi středopravicové strany TISZA Péteru Magyarovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 27 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 1 hhodinou

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 4 hhodinami
Načítání...