Španělské veřejné budovy budou muset šetřit energiemi, opozice to odmítá

2 minuty
Události ČT: Španělé chtějí šetřit energiemi
Zdroj: ČT24

Španělsko navzdory protestům krajů od středy zavádí povinná opatření na úsporu energie. V létě veřejné budovy nesmějí příliš chladit a v zimě příliš vytápět. V noci musejí mít výkladní skříně a kanceláře zhasnuto. Opozice a její šéfové regionálních vlád odmítají zaváděná pravidla dodržovat.

Španělsko je jednou z nejteplejších zemí Evropy. Dopad vysokých cen energií ale nepocítí až v zimě, musí je řešit už teď. Přestože vedra přesahují 40 stupňů Celsia, nařídila vláda omezit klimatizování obchodů, restaurací, kanceláří a hotelů: teplota uvnitř nesmí klesnout pod 27 stupňů. V zimě se naopak omezí vytápění maximálně na 19 stupňů.

Úspory cílí i na osvětlení v budovách. „Měli bychom zhasnout světla výloh a osvětlení veřejných budov, když se nepoužívají,“ zní řešení španělské ministryně životního prostředí Teresy Riberové. Opozice se ale bouří, obává se, aby opatření nesnížila zisky z turismu. Madridský region se chce odvolat k ústavnímu soudu.

Majitelé podniků o opatřeních diskutují. Vadí jim třeba povinné zavírání dveří klimatizovaných provozů. „V centru Madridu máme my, všechny malé obchody, dveře otevřené, protože je to velmi turistická oblast. Zavírání dveří povede jen k tomu, že nám ubude klientů,“ říká Verónica Lópezová, majitelka jednoho z malých obchůdků v hlavním městě. 

Vláda regionům dává šanci do konce srpna předložit konkrétní úpravy zákona a doufá, že se kraje podřídí. „Každý stupeň, o který v zimě snížíme vytápění a v létě zvýšíme teplotu klimatizace, ušetří v průměru 7 procent. Jeden stupeň se může zdát málo, ale je relevantní,“ vysvětluje odborník na energetickou regulaci Jorge Morales de Labra. 

Všechna opatření dohromady mají Španělsku snížit spotřebu energie o čtyři až pět procent. Na domácnosti se nevztahují, i ty si ale spočítají, že podobné kroky pro ně mohou být v energetické krizi výhodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggaie. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly 37 životů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 15 hhodinami
Načítání...