Slovenský ústavní soud je po více než půlroce kompletní. Čaputová jmenovala šest členů

Slovenský ústavní soud může po téměř osmi měsících plně obnovit svou činnost. Prezidentka Zuzana Čaputová ve čtvrtek jmenovala chybějících šest soudců. Učinila tak poté, co jí sněmovna předložila potřebný počet kandidátů. Jejich volbu poznamenaly neúspěšné ambice expremiéra Roberta Fica získat funkci šéfa této vrcholné soudní instituce.

Letos v únoru skončilo funkční období devíti z celkového počtu 13 soudců ústavního soudu. Podle slovenské ústavy musí parlament předložit hlavě státu, která ústavní soudce vybírá, dvojnásobný počet kandidátů, než je počet prázdných míst. Byť se to poslancům podařilo až v září, bývalý prezident Andrej Kiska ještě na jaře jmenoval tři nové soudce, aby zajistil fungování ústavního soudu s nejnižším možným počtem sedmi soudců.

Jak Kiska, který ve funkci skončil v polovině června, tak Čaputová podmiňovali jmenování dalších ústavních soudců tím, že sněmovna zvolí potřebný počet kandidátů.

Neuspěl bývalý prezidentský kandidát ani exšéfka nejvyššího soudu

Mezi půltuctem nových ústavních soudců, které Čaputová jmenovala na období 12 let, jsou dosavadní soudci obecných soudů, dále advokáti a poradce ústavního soudu. Čaputová naopak nevybrala například ústavního právníka a neúspěšného kandidáta na prezidenta ve volbách z roku 2014 Radoslava Procházku, kterému se před třemi lety nezdařil ani pokus o vstup do vysoké stranické politiky. Neuspěli ani bývalá šéfka slovenského nejvyššího soudu či předseda specializovaného trestního soudu, který se zabývá nejvážnějšími kriminálními případy.

Čaputová uvedla, že noví ústavní soudci nastupují do funkce v době, kdy se spravedlnost stala klíčovým tématem. Připomněla podezření z ovlivňování a korupce soudců obecných soudů, na které poukázaly informace zajištěné policií v mobilním telefonu podnikatele Mariana Kočnera. Ten je obviněn kromě jiného z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka.

Agendu bude soud dohánět odhadem dva roky

Kvůli tomu, že slovenský ústavní soud nebyl více než půlrok v plném počtu, výrazně mu přibylo nevyřízených případů. Předseda Ivan Fiačan v září odhadl, že ve skluzu bude instituce nejméně dva roky. Ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou, ale také o stížnostech lidí a firem na porušení jejich práv.

O funkci ústavního soudce měl zájem také expremiér Fico, letos v únoru se ale nakonec kandidatury vzdal ještě před volbou. Tehdejší prezident Kiska totiž odmítl jeho ambici stát se předsedou soudu. Proti Ficově nástupu k soudu se před březnovými prezidentskými volbami postavila také Čaputová.

Kiska dříve obvinil Fica, že mu v souvislosti se snahou dostat se do čela soudu vyhrožoval. Případem se zabývala elitní jednotka policie, která vyšetřování zastavila. Podle vyšetřovatele nebylo prokázáno, že by se v případu údajného vydíraní tehdejšího prezidenta Kisky stal trestný čin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 1 hhodinou

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 9 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 10 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 12 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 14 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 15 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 16 hhodinami
Načítání...