Zástupci Slovenska a Maďarska v úterý uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje Evropská unie. Evropská komise vypracovala návrh sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a nemají pro ně žádné okamžité alternativy, napsala agentura AP.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Twitteru uvedl, že Evropská komise chce zasáhnout sankcemi více ruských bank, zaměřit se na osoby obviněné z šíření dezinformací o válce a „zabývat se dovozem ropy“. Není jasné, zda Slovensko a Maďarsko získají výjimky.
Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík podle AP uvedl, že jediná rafinerie v zemi, Slovnaft, nemůže okamžitě přejít z ruské na jiný druh ropy. Změna technologie by trvala několik let, dodal. „Na výjimce určitě budeme trvat,“ řekl novinářům.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že jeho země nebude hlasovat pro žádné sankce, „které by znemožnily přepravu zemního plynu nebo ropy z Ruska do Maďarska“. „Je to jednoduché: dodávky energie do Maďarska nemohou být ohroženy. Nikdo nemůže očekávat, že dopustíme, aby cenu války (na Ukrajině) platili Maďaři,“ řekl maďarský ministr zahraničí. „V současné době je pro Maďarsko a jeho ekonomiku fyzicky nemožné fungovat bez ruské ropy,“ uzavřel.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič v rozhovoru pro ČT24 řekl, že s dalším balíkem sankcí se zvyšuje tlak na Ruskou federaci tak, aby se snížily možnosti, které Rusko má na vedení této války proti Ukrajině. „Procházeli jsme určité opatření, zaměřené na finanční oblast a svobodu médií, a teď postupujeme k tomu největšímu zdroji ruské ekonomiky, což je právě energetika. Naší zásadou ze strany Evropské komise je, abychom členské země nepřekvapovali a abychom způsobovali stále větší a větší zátěž pro ruskou ekonomiku a tím pádem je i odrazovali od pokračovaní této nesmyslné války.“
„Zároveň však nesmíme oslabovat nejen jednotu členských zemí, ale také ekonomickou silu a zdatnost našich ekonomik. Velice trpělivě jednáme a jednat budeme se všemi členskými zeměmi, abychom jednotu, která se tak výrazně projevila při těch předchozích balíčcích sankcí, zachovali i v tomto šestém balíčku,“ uvedl.
Embargo by MOL stálo čtyři roky a 700 milionů dolarů
V případě úplného unijního embarga by maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL trvalo až čtyři roky a stálo až 700 milionů dolarů (16,4 miliardy korun), kdyby měla plně nahradit dovoz ropy z Ruska. Na výroční valné hromadě to minulý týden řekl šéf podniku Zsolt Hernádi.
„Střední Evropa a Maďarsko nejsou v situaci, kdy by mohly nahradit ruskou ropu a ropné produkty ze dne na den. (Embargo) by způsobilo velmi vážné problémy celému regionu,“ řekl. Není to podle něj otázka ideologie, ale technologie a chemie, protože rafinerie společnosti MOL v Maďarsku a na Slovensku jsou uzpůsobeny práci s ruskou ropou.
Maďarský premiér Viktor Orbán si vybudoval pověst nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v EU. Usiloval o hluboké diplomatické a hospodářské vztahy s Moskvou a prohloubil závislost své země na ruských fosilních palivech. Z Ruska pochází 85 procent maďarského plynu a více než 60 procent ropy.
Předseda Evropské rady Charles Michel navzdory neshodám mezi jednotlivými členy sedmadvacítky ohledně nových energetických sankcí slíbil, že „rozbije ruskou válečnou mašinérii“ tím, že unijní země odkloní od ruských dodávek zemního plynu. Blok se snaží zajistit alternativní dodávky a upřednostňuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí, mezi něž patří velcí producenti, jako je Alžírsko, Katar a Spojené státy.
Litvínov a Kralupy nad Vltavou: centra českého zpracovávání ropy
Loni proteklo ropovody IKL a Družba každý den v průměru téměř 19 tisíc tun ropy, což by znamenalo zhruba 380 cisternových vagónů při dopravě vlakem. Z Ruska pochází ropovodem Družba polovina dovozu a v českém případě míří do rafinerie v Litvínově. Naopak v rafinerii v Kralupech nad Vltavou se zpracovává hlavně surovina vedená ropovodem IKL z USA, Norska, Kazachstánu, Ázerbajdžánu, Libye a Nigérie.
Najít případnou náhradu za tu ruskou ale není jednoduché. Ropa totiž musí mít stejné vlastnosti. „Od roku 2019 zpracováváme v našich rafinériích 16 různých druhů ropy z desítky zemí světa,“ řekl mluvčí Orlen Unipetrol v Kralupech nad Vltavou Pavel Kaidl.
Pokud by tak k přerušení dodávek skutečně došlo, v litvínovské rafinerii by dokázali místo ruské ropy zpracovat podobnou z jiné země. I proto společnost za poslední čtyři roky vyzkoušela zhruba 100 druhů ropy. Podle Kaidla je skupina Orlen připravena na jakýkoli scénář, včetně úplného zastavení dodávek z východního směru, tak, aby provoz ve svých rafinériích v Česku, Polsku a Litvě zajistila.
Ropa jako med nebo Coca-Cola
Rozdíly mezi jednotlivými druhy ropy může být vidět na první pohled. „U norské ropy, která patří mezi středně těžké ropy, po rozvíření té kapaliny vidíte, že má olejovitý, medovitý charakter. Některé zase naopak vypadají skoro jako Coca-Cola, člověk by se toho pomalinku rád napil,“ řekl prorektor Ústavu technologie ropy a alternativních paliv na VŠCHT v Praze Milan Pospíšil.
Podle typu ropy se pak liší zpracování v rafinériích i to, kolik dalších produktů z ní lze získat. Ropa se totiž musí nejdřív zahřát v destilační věži, takzvané koloně, pak se z ní začnou odpařovat jednotlivé složky. Úplně nahoře se z destilační věže odvádí například propan-butan a benzin, zatímco nafta je těžší a zachytává se níže. Úplně dole pak zůstává asfalt a mazut.
„Z ruské ropy tvoří mazut zhruba padesát procent. To znamená olejové podíly plus asfaltické podíly. Z těch padesáti procent je zhruba dvacet procent benzin a benzinové podíly. Zbylých třicet procent jsou pak takzvané střední destiláty, to znamená letecký petrolej plus motorová nafta,“ informoval Pospíšil. Lehčí ropy při destilaci potřebují větší chladicí kapacity. Naopak těžší ropy, mezi které patří i ty ruské, se musí déle ohřívat. I proto by přechod na jiný typ ropy byl komplikací.
