Skupina britských poslanců navrhuje zákon pro odvrácení brexitu bez dohody. Labouristé i konzervativci

Den po hlasování britského parlamentu, který se v pondělí neshodl na žádné z nových poslaneckých variant řešení brexitové krize, se sejde kabinet premiérky Theresy Mayové. Odmítnutí všech možností nechává sice vládě volné ruce pro další rozhodování, čas do hrozícího odchodu z evropského bloku bez dohody příští pátek se však dramaticky krátí.

Ministerská předsedkyně, která se vyslovila proti všem návrhům projednávaným v pondělí Dolní sněmovnou, čelí tlaku nejen ze strany poslanců, ale i od členů vlastního kabinetu. Britská média očekávají, že na úterním zasedání vlády se budou řešit různé varianty dalšího postupu, včetně vyhlášení předčasných voleb. O ty usilují zejména labouristé, avšak i někteří konzervativci z okolí Mayové začali tuto možnost zmiňovat jako „nejméně špatnou ze všech“.

Podle Michala Víta z Metropolitní univerzity v Praze by předčasné volby nepomohly vůbec ničemu a nepřinesly by žádnou zásadní změnu, naopak by situaci ještě mnohem více zamotaly.

„Jakási forma tvrdého brexitu je tou nejvíce pravděpodobnou. Pokud nenastane tvrdý brexit, tak bude nějaká zásadní dohoda provedena za zavřenými dveřmi, která bude natolik zásadním příspěvkem do diskuse, že celé toto období bude ukončeno rázně a jasně právě z pohledu britské politiky, a nikoliv ze strany Evropské unie,“ řekl pro Českou televizi Vít.

Poslanci chtějí dlouhý odklad brexitu

Skupina vládních i opozičních britských poslanců připravila návrh zákona, kterým chce vládu přinutit k žádosti o dlouhý odklad brexitu. Cílem iniciativy je zabránit tomu, aby Británie 12. dubna opustila Evropskou unii bez dohody upravující podmínky vystoupení. O návrhu informují na Twitteru britští novináři.

Skupinu vedou konzervativec Oliver Letwin a labouristka Yvette Cooperová, tedy poslanci, kteří stáli v posledních týdnech v čele snah prosadit alternativní podobu brexitu po opakovaném neúspěchu vládní strategie. Jenže většinovou podporu v dolní komoře parlamentu nezískala ani napodruhé žádná z předložených variant. Poslanci tedy podle všeho opouští snahu prosadit alternativní brexitový plán a místo toho se soustředí na odvrácení brexitu bez dohody.

„Yvette Cooperová a Oliver Letwin zveřejnili nový mezistranický návrh zákona, který přinutí premiérku (Theresu Mayovou) požádat o prodloužení článku 50, aby zajistili, že Spojené království nevystoupí bez dohody 12. dubna. Délka odkladu by byla na premiérce,“ vysvětluje reportér deníku The Daily Telegraph Steven Swinford.

Ve středu chtějí poslanci prosadit usnesení, kterým by převzali kontrolu i nad programem čtvrteční schůze Dolní sněmovny. Během ní by se o novém brexitovém zákoně debatovalo a následně i hlasovalo. Pokud by opatření prošlo, vláda by podle komentátorů neměla na výběr a musela by parlamentu vyhovět.

„Tohle je poslední zoufalý pokus, kterým chceme zabránit tomu, aby naše země byla vystavena rizikům spjatým s odchodem bez dohody. Uvědomujeme si, že je to složité. Rozhodně to však stojí za to,“ citovala hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová konzervativce Letwina. Zpravodajka televize Sky News Beth Rigbyová zároveň na Twitteru s odvoláním na nejmenovaného jiného poslance uvedla, že Letwin „si je na 90 procent jistý, že vypadneme bez dohody“.

4 minuty
Mayovou čeká těžké jednání s ministry o brexitu
Zdroj: ČT24

„Dnešní zasedání britské vlády je považované za jedno z nejdůležitějších v posledních letech, koná se deset dní do brexitu a osm dní do mimořádného summitu EU v Bruselu. Britští ministři probírají všechny možné varianty brexitu, podle ostrovního tisku má být na stole i vypsání předčasných voleb nebo druhého referenda. V něm by britští občané dostali na výběr, zda chtějí dohodu premiérky Mayové nebo jinou variantu,“ uvedl v úterní poledne londýnský zpravodaj České televize Bohumil Vostal.

Premiérka se nevzdává naděje, že ještě tento týden opět předloží poslancům svou dohodu s Bruselem o podmínkách brexitu, která by při vidině měkčích variant odchodu z EU prosazovaných zvláště labouristy mohla poprvé získat podporu dosud odmítavě hlasujících konzervativců.

„Pořád je na stole možnost tvrdého brexitu bez dohody. Zároveň ale bude muset britská premiérka předstoupit před poslance počtvrté se svojí třikrát odmítnutou brexitovou dohodou. Pokud neuspěje, tak zřejmě bude muset žádat o delší odklad evropské lídry, včetně českého premiéra,“ dodal Vostal.

Macron se setkal s irským premiérem

Brexit se v úterý řešil také v Paříži, kde odpoledne přijal francouzský prezident Emmanuel Macron irského premiéra Lea Varadkara. Ten řekl, že jakékoliv oddálení brexitu musí mít jasný důvod a Británie by měla přijít se zřetelným plánem.

Po jednání s Macronem irský premiér také uvedl, že Mayová stále může přijít do Bruselu s důvěryhodnými návrhy a prolomit tak patovou situaci ohledně brexitu.

8 minut
Francouzský prezident se setkal s irským premiérem
Zdroj: ČT24

„Stále je čas, aby premiérka přišla na jednání Evropské rady s návrhy, které budou důvěryhodné a bude jasné, že povedou k úspěchu. Musíme být otevřeni všem návrhům, se kterými může přijít,“ řekl po setkání s francouzským prezidentem irský premiér Varadkar. 

Podle Emmanuela Macrona Evropská unie nemůže být trvale rukojmím politické krize ve Spojeném království. Zároveň vyzval, aby Británie konečně přišla s nějakým plánem, nebo ji na konci příštího týdne čeká odchod z EU bez dohody. „Naší prioritou musí být dobré fungování Evropské unie a společného trhu. Evropská unie nemůže být trvale rukojmím řešení politické krize ve Spojeném království,“ uvedl Macron před jednáním s irským premiérem.

V případě, že Británie „téměř tři roky po referendu“ o odchodu z EU nepředloží „věrohodný alternativní plán do 10. dubna“, vybere si podle něj Londýn „de facto sám odchod bez dohody“. 

Na příští středu svolal předseda Evropské rady Donald Tusk mimořádný summit EU, který se uskuteční dva dny před novým termínem brexitu. Další prodloužení lhůty na vyjednání podmínek spořádaného odchodu Británie z EU, kvůli kterému by se země musela účastnit voleb do Evropského parlamentu, není podle hlavy francouzského státu ani samozřejmé, ani automatické.

Varadkarovi Macron slíbil, že Evropa Irsko „nikdy neopustí“ a zdůraznil, že si je vědom, jak mimořádnou komplikací by brexit bez dohody pro Irskou republiku byl. 

Barnier: Británie musí uvést silný důvod pro další odklad brexitu

Podle hlavního vyjednavače Bruselu pro brexit Michela Barniera existují po pondělním neúspěchu alternativních brexitových plánů v dolní komoře britského parlamentu tři možné scénáře. Británie stále může přijmout dohodu vyjednanou vládou premiérky Theresy Mayové, která je „jedinou cestou“ ke spořádanému odchodu. Zbývajícími možnostmi jsou brexit bez dohody a výrazný odklad vystoupení z Unie, prohlásil hlavní vyjednavač EU.

Barnier v úterý uvedl, že pro poskytnutí dlouhého odkladu brexitu by Evropská unie od Británie vyžadovala silné zdůvodnění. Uvedl přitom trojici možných opodstatnění: uspořádání nového referenda o brexitu, vyvolání předčasných voleb a přezkoumání politické deklarace nastiňující vztahy EU s Británií po jejím odchodu. Zároveň varoval, že ani při výrazném prodloužení lhůty by nebylo možné přepracovat stávající dohodu o rozluce s EU.

14 minut
Barnier: Existují tři scénáře pro brexit
Zdroj: ČT24

Britská vláda podle tamních médií plánuje tento týden poslancům „rozvodovou“ dohodu s EU předložit ke schválení počtvrté. Jestliže bude opět odmítnuta, Londýn se bude muset do mimořádného unijního summitu příští středu rozhodnout mezi brexitem bez dohody a žádostí o dlouhý odklad.

Barnier v úterý na akci bruselského think tanku European Policy Centre popisoval úskalí obou variant. Několikaměsíční prodloužení vyjednávacího období s sebou pro EU nese velká rizika a mnoho podniků varuje před pokračováním nejistoty, řekl. „Brexit bez dohody nikdy nebyl naším kýženým či zamýšleným scénářem,“ dodal.

Unijní sedmadvacítka je ale podle Barniera na toto vyústění připravena. „Být připraveni na brexit bez dohody neznamená, že nedojde k žádným potížím. Všechno nepůjde hladce. Být připraveni znamená, že všechny předpokládané problémy by měly být na straně EU zvládnutelné,“ citovala Barniera agentura Reuters.

Hlavní unijní vyjednavač také varoval, že čas navíc při dlouhém odkladu brexitu by nemohl být využit k obnovení vyjednávání o dohodnutých podmínkách britského odchodu. „Nebudou (ani) žádná vyjednávání o budoucích vztazích, neboť nemůžeme z právního hlediska vyjednávat o budoucích vztazích s členským státem,“ dodal.

Zároveň ale řekl, že britští poslanci by se mohli „znovu podrobně podívat na politickou deklaraci“ představující rámec budoucího partnerství. EU dlouhodobě uvádí, že je připravena tuto právně nezávaznou část brexitového balíčku pozměnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...