Nejistota kolem brexitu je nepříjemná nejen pro finanční trhy, ale také pro vědce. Jejich projekty, které se plánují na mnoho let dopředu, by mohl odchod Velké Británie z Evropské unie ohrozit.
Britští i čeští vědci se obávají brexitu. Odstřihl by výzkumné projekty od financování
Věda a brexit (zdroj: ČT24)
Redakce České televize oslovila tři vědce, kteří se nějakým způsobem na česko-britské vědecké spolupráci podílejí. Britský chemik pracující v českém ústavu Akademie věd, český mladý vědec, který dva roky bádá na univerzitě v Oxfordu, a profesor umělé inteligence působící přes tři dekády na univerzitě v Surrey – tři rozdílné osudy, ale tři velmi podobné názory na brexit.
Phil Mason je chemik původem z Británie, který pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „To, co se teď děje, je pro vědu ve Velké Británii toxické, protože vědci budou odstřižení od evropského financování,“ tvrdí.
Lukáš Neumann dokončil před časem doktorské studium a věnuje se vědě na univerzitě v Oxfordu. Jeho zkušenost je o něco optimističtější. „Velkou paniku jsem tady alespoň v akademických kruzích nezaznamenal, ale samozřejmě do budoucna lidé, kteří by třeba dřív zvažovali Anglii jako místo, kde budou dělat nějakou část svojí kariéry, tak už to pro ně nebude tak atraktivní.“
Josef Kittler, který zkoumá umělou inteligenci na univerzitě v Surrey, má zkušenosti velmi negativní. „Nesetkal jsem se s nikým z toho akademického sektoru, kdo by byl potěšen nebo očekával něco pozitivního z brexitu.“
Britové vytvořili s Čechy laserové centrum
Čeští a britští vědci jsou mimo jiné společně zapojeni asi do 380 projektů financovaných z vědeckého programu Evropské unie platného do roku 2020. To by odchod Velké Británie z EU neměl ze dne na den změnit, tyto programy budou zřejmě fungovat dál.
Konkrétními příklady úspěšné spolupráce Čechů a Britů jsou například Laserové centrum v Dolních Břežanech anebo projekt výzkumu toxických látek na Masarykově univerzitě v Brně. „Existuje dohoda, že všechny již rozběhnuté evropské projekty v rámci programu Horizon 2020 poběží až do konce. Otázkou potom je, jak by to bylo v dalším chystaném programu, který by měl začít od roku 2021,“ uvedla Hana Sychrová, členka Akademické rady AV ČR zodpovědná za zahraniční vědecké spolupráce.
Studenti v nejistotě
Otázkou také je, jak se změní možnosti studentů vysokých škol, kteří teď do Británie jezdí. Třeba na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) se to ročně týká asi 30 lidí.
Proděkan pro vnější vztahy Josef Kolář se nejvíc obává nedostatku financí, které by zřejmě brexit přinesl. „Necítím, že bychom přestali spolupracovat na projektech s univerzitami nebo s kolegy ve Velké Británii. Ale mohou se projevit nějaké škrty, které ten počet projektů mohou redukovat.“
Současná britská vláda zatím plánuje, že svým vědcům zaplatí účast v evropských vědeckých programech i po brexitu. Jenže její pozice je nyní nejistá, a stejně tak jsou nejisté i její záměry. A právě nejistota je největší hrozbou pro vědce i jejich dlouhodobé projekty – bez perspektivy a několika let plánování dopředu není možné některé projekty, zejména ty dražší, úspěšně provozovat.