Z Walesu míří 90 procent jehněčího na talíře Evropanů. Co bude po brexitu, ptají se chovatelé

Velká Británie bude s Bruselem úzce spolupracovat v oblasti bezpečnosti i po odchodu z Evropské unie. Shodli se na tom vyjednávači obou stran. Dál má fungovat výměna informací, partnerství v boji proti terorismu a spolupráce policie a soudů. Ovšem co se týká obchodu, stále není jasno. Obavy z vývoje po odchodu z EU mají velšští farmáři vyvážející jehněčí.

Video Události
video

Události: Farmáři ve Walesu se obávají brexitu

Ve Walesu hlasovalo pro brexit 52 procent místních, tedy těsná většina obyvatel. Čím více se brexit blíží, tím větší obavy u místních vývozců jehněčího vzbuzuje. Právě tito farmáři pocítí dopady brexitu okamžitě.

„Pokud se budeme snažit obchodovat s Evropou, tak budeme muset splňovat unijní pravidla. Mýtus, že budeme bez pravidel nebo jich budeme mít méně, je legrační. Myslím si, že vše skončí tím, že jich budeme mít ještě víc,“ uvedl viceprezident farmářské unie ve Walesu Brian Bowen.

Velšští farmáři dostávají v přímých unijních platbách ročně 250 milionů liber. V případě krachu brexitových jednání se britská vláda zaručila, že farmáře bude financovat sama do roku 2022. To ale místní chovatele znepokojuje. Ptají se, co se stane poté, až vládní příspěvky skončí.

Nad vyhlášeným velšským jehněčím se tak vznáší otazník. Zatím se z Walesu podle Bowena vyváží 35 procent jehněčího a z toho 90 procent míří na talíře do zemí Evropské unie.

„Takže pokud stáhneme těchto 90 procent jehněčího masa, kam půjde?“ ptá se řečnicky Bowen a zdůrazňuje, že nejen potřebují volnější pravidla, ale hlavně trh. „Nemáme komoditu, kterou dáme na police a uskladníme. Je to podceňovaná komodita. Za problém považuji to, jaký čas nám zabere vytváření nových trhů, to je docela strašidelné,“ uvedl Bowen.

Brexit se dotkne i pracovního trhu. Budou chybět lidé

Imigrace byla velkým tématem brexitu. Jen na velšských jatkách 90 procent veterinářů představují občané z ostatních zemí EU, ti tvoří i 63 procent obslužného personálu. Otázkou je, jestli neodejdou.

„Chceme mít kontrolu nad přistěhovalectvím stejně jako česká vláda,“ řekl konzervativní britský poslanec a předseda velšského parlamentního výboru David Davies.

„V naší oblasti je nezaměstnost kolem osmi procent,“ říká spolumajitel velšské firmy M & J Europe Mike Garland. Pokud se lidé z EU, kteří přišli do Walesu za prací, vrátí do svých zemí, je podle něj v regionu dost nezaměstnaných, kteří by je mohli nahradit. 

„Vytáhli bychom naše lidi z nezaměstnaneckých dávek, sociálních přídavků, které možná ani nemají pobírat, a vrátili by se zpět do práce,“ uvedl Garland.

Garlandova firma vyrábí například posuvné pásy pro letiště (při odbavení, na kterých jsou zavazadla) nebo různá zařízení pro mlékárny a podobně. On sám zaměstnává třicet lidí a na brexit se těší.

Rozruch vyvolal Airbus, který chce údajně odejít

Velký rozruch způsobil výrobce letadel Airbus. Na továrny Airbusu je napojených 100 tisíc pracovních míst v Británii, jen ve Walesu pak zaměstnává 6000 lidí. Výrobce letadel pohrozil, že v případě krachu jednání a tvrdého brexitu zváží svoje další působení v zemi.

Na druhou stranu není brexit překážkou například pro automobilku Aston Martin, která chce ve Walesu otevřít novou továrnu.

„Realitou je, že my dovážíme víc zboží z EU, než tam vyvážíme. Je tak v zájmu všech, aby tu byla dohoda. Co se týče samotného Airbusu, tak by se podle mě měli pokusit držet od politiky dál, i další společnosti dělají spíš politická prohlášení,“ míní Davies.

Podle aktuálního průzkumu považuje brexit za dobrý 35 procent obyvatel Walesu. Naopak 44 procent říká, že bude mít pro zemi špatné důsledky.