Šéf slovenské sněmovny odmítl výtky z opisování, titul nepoužije

Nahrávám video

Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár odmítl nařčení z plagiátorství při psaní své diplomové práce. V pátek ale řekl, že vysokoškolský titul přestane v politice používat. Podle dřívějších informací některých politiků a médií Kollár ve své zmíněné práci kopíroval celé pasáže, aniž uvedl použité zdroje.

Rezignaci od Kollára v zájmu udržení koalice už minulý týden nepožadoval ani nový slovenský premiér Igor Matovič. Přitom ještě jako opoziční politik při podobné plagiátorské kauze u Kollárova předchůdce v čele sněmovny Andreje Danka požadoval jeho odchod z funkce. „Reakce premiéra na dnešní ranní oznámení Borise Kollára ale známá není,“ uvedl v pátek zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Naopak některé slovenské univerzity Kollára kritizovaly. 

„Titul jsem získal v souladu se zákonem. Nedovolím, aby na mém jménu někdo vytvářel byť jenom nejmenší záminku vůči této vládní koalici, aby mohl rozeštvávat. Jen z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že dokud budu v politice, budu používat jen jméno Boris Kollár,“ řekl předseda slovenské sněmovny, který titul magistra získal před pěti lety na soukromé slovenské Středoevropské vysoké škole ve Skalici.

Kollár tvrdil, že v diplomové práci jako zdroj neuvedl použité pasáže z publikace svého školitele Jozefa Minďaše, protože Minďaš s tím souhlasil. Minďaš, který je nyní rektorem zmíněné vysoké školy, v prohlášení uvedl, že Kollárova státní závěrečná zkouška byla provedena podle zákona. Středoevropská vysoká škola nepatří v zemi k prestižním vzdělávacím institucím.

Lidé politiky nevolí podle titulů, řekl Kollár

Podle Kollára lidé ve volbách nevolí politiky podle toho, kolik titulů mají před nebo za jménem. Řekl, že v souvislosti se svou diplomovou prací se nebude omlouvat, protože není k tomuto důvod. Tento týden ale přiznal, že možná udělal chybu a že si ulehčil psaní závěrečné práce.

Kollára v souvislosti s kauzou ohledně jeho diplomové práce kritizovaly některé slovenské univerzity a Slovenská akademie věd, které ve společném prohlášení označily plagiátorství za parazitování na akademickém systému. Vůči Kollárovi se vymezili i někteří koaliční politici.

Také Kollárův předchůdce ve funkci Národní rady Danko byl kritizován za plagiátorství ve své rigorózní práci. Kollár i nynější slovenský premiér Matovič ho za to tehdy z pozice opozičních politiků kritizovali. Danko rezignovat z čela parlamentu odmítl.

„Poslanci Hnutí OLaNO, Strany Sloboda a Solidarita a strany Za ľudí si chtějí příští týden Borise Kollára předvolat a osobně se ho na kauzu zeptat. Někteří z nich říkají, že jeho rozhodnutí nepoužívat sporný titul, ale zůstat v čele Národní rady je nedostatečné,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová na sociálních sítích v pátek uvedla, že je důležité, aby vládní politici dodržovali ty stejné principy, které jako opoziční politici žádali od svých oponentů. „Naráží na to, že právě Kollár, nebo i premiér Maťovič v minulosti požadovali odstoupení po bývalém šéfovi Národní rady Andreji Dankovi, který rovněž čelil plagiátorské kauze,“ dodal Obrovský.

Na pátek 3. července se v centru Bratislavy chystá shromáždění na protest proti plagiátorům v politice.

Kollár je předsedou hnutí Sme rodina, které je druhou nejsilnější formací ve čtyřčlenné vládní koalici. Ta vznikla po únorových parlamentních volbách.

Kontakty na podsvětí a obchod s drogami

Po Kollárově vstupu do politiky v roce 2016 slovenský tisk informoval o jeho někdejších kontaktech na přední členy bratislavského podsvětí. Do médií tehdy unikly také kopie dokumentů kontrarozvědky z roku 1990, že se podílel na dovozu asi šesti kilogramů heroinu do tehdejšího Československa.

Kollár, který vlastní lyžařské středisko na středním Slovensku a také třetí nejposlouchanější rozhlasovou stanici v zemi, nařčení z obchodování s drogami popřel. Hájil se i tím, že jednoho mezitím zavražděného člena slovenské mafie znal od dětství a že se nikdy nepodílel na nelegálních aktivitách. Na stránky bulvárních listů se Kollár dostal i kvůli tomu, že má více dětí s několika ženami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled