Šéf slovenské sněmovny odmítl výtky z opisování, titul nepoužije

3 minuty
Události: Boris Kollár odmítl nařčení z plagiátorství
Zdroj: ČT24

Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár odmítl nařčení z plagiátorství při psaní své diplomové práce. V pátek ale řekl, že vysokoškolský titul přestane v politice používat. Podle dřívějších informací některých politiků a médií Kollár ve své zmíněné práci kopíroval celé pasáže, aniž uvedl použité zdroje.

Rezignaci od Kollára v zájmu udržení koalice už minulý týden nepožadoval ani nový slovenský premiér Igor Matovič. Přitom ještě jako opoziční politik při podobné plagiátorské kauze u Kollárova předchůdce v čele sněmovny Andreje Danka požadoval jeho odchod z funkce. „Reakce premiéra na dnešní ranní oznámení Borise Kollára ale známá není,“ uvedl v pátek zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Naopak některé slovenské univerzity Kollára kritizovaly. 

„Titul jsem získal v souladu se zákonem. Nedovolím, aby na mém jménu někdo vytvářel byť jenom nejmenší záminku vůči této vládní koalici, aby mohl rozeštvávat. Jen z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že dokud budu v politice, budu používat jen jméno Boris Kollár,“ řekl předseda slovenské sněmovny, který titul magistra získal před pěti lety na soukromé slovenské Středoevropské vysoké škole ve Skalici.

Kollár tvrdil, že v diplomové práci jako zdroj neuvedl použité pasáže z publikace svého školitele Jozefa Minďaše, protože Minďaš s tím souhlasil. Minďaš, který je nyní rektorem zmíněné vysoké školy, v prohlášení uvedl, že Kollárova státní závěrečná zkouška byla provedena podle zákona. Středoevropská vysoká škola nepatří v zemi k prestižním vzdělávacím institucím.

Lidé politiky nevolí podle titulů, řekl Kollár

Podle Kollára lidé ve volbách nevolí politiky podle toho, kolik titulů mají před nebo za jménem. Řekl, že v souvislosti se svou diplomovou prací se nebude omlouvat, protože není k tomuto důvod. Tento týden ale přiznal, že možná udělal chybu a že si ulehčil psaní závěrečné práce.

Kollára v souvislosti s kauzou ohledně jeho diplomové práce kritizovaly některé slovenské univerzity a Slovenská akademie věd, které ve společném prohlášení označily plagiátorství za parazitování na akademickém systému. Vůči Kollárovi se vymezili i někteří koaliční politici.

Také Kollárův předchůdce ve funkci Národní rady Danko byl kritizován za plagiátorství ve své rigorózní práci. Kollár i nynější slovenský premiér Matovič ho za to tehdy z pozice opozičních politiků kritizovali. Danko rezignovat z čela parlamentu odmítl.

„Poslanci Hnutí OLaNO, Strany Sloboda a Solidarita a strany Za ľudí si chtějí příští týden Borise Kollára předvolat a osobně se ho na kauzu zeptat. Někteří z nich říkají, že jeho rozhodnutí nepoužívat sporný titul, ale zůstat v čele Národní rady je nedostatečné,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová na sociálních sítích v pátek uvedla, že je důležité, aby vládní politici dodržovali ty stejné principy, které jako opoziční politici žádali od svých oponentů. „Naráží na to, že právě Kollár, nebo i premiér Maťovič v minulosti požadovali odstoupení po bývalém šéfovi Národní rady Andreji Dankovi, který rovněž čelil plagiátorské kauze,“ dodal Obrovský.

Na pátek 3. července se v centru Bratislavy chystá shromáždění na protest proti plagiátorům v politice.

Kollár je předsedou hnutí Sme rodina, které je druhou nejsilnější formací ve čtyřčlenné vládní koalici. Ta vznikla po únorových parlamentních volbách.

Kontakty na podsvětí a obchod s drogami

Po Kollárově vstupu do politiky v roce 2016 slovenský tisk informoval o jeho někdejších kontaktech na přední členy bratislavského podsvětí. Do médií tehdy unikly také kopie dokumentů kontrarozvědky z roku 1990, že se podílel na dovozu asi šesti kilogramů heroinu do tehdejšího Československa.

Kollár, který vlastní lyžařské středisko na středním Slovensku a také třetí nejposlouchanější rozhlasovou stanici v zemi, nařčení z obchodování s drogami popřel. Hájil se i tím, že jednoho mezitím zavražděného člena slovenské mafie znal od dětství a že se nikdy nepodílel na nelegálních aktivitách. Na stránky bulvárních listů se Kollár dostal i kvůli tomu, že má více dětí s několika ženami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...