Chmurné předpovědi, které načrtly západní země, se nenaplnily, Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se obrátily proti Západu, prohlásil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradě ruský vůdce Vladimir Putin. Výkonný ředitel ruské banky Sberbank naopak předpokládá, že se ruská ekonomika vrátí na loňskou úroveň až za deset let. Putin v projevu také kritizoval USA a Evropskou unii.
„Jejich množství (sankcí) a rychlost přijímání nemají žádný precedens. Spoléhali na to, že ruskou ekonomiku smetou,“ domnívá se Putin. Podle něj se však země dokáže vypořádat s jakýmikoliv problémy. „O tom vypovídá celá tisíciletá historie naší země,“ argumentoval.
„Chmurné předpovědi ohledně perspektiv ruské ekonomiky, které zněly ještě na jaře, se nenaplnily. Přitom je jasné, proč se rozjela tato propagandistická kampaň, odkud přicházelo zaklínání, že dolar bude stát dvě stě rublů, a o krachu celé naší ekonomiky. To bylo a je zbraní v informační válce,“ myslí si ruský lídr, podle nějž se ekonomická situace v zemi normalizuje.
„Ekonomický blitzkrieg neměl šanci uspět,“ zdůraznil Putin. Západní sankce podle něj přinášejí větší škody jejich tvůrcům a ztráty EU tak mohou přesáhnout čtyři sta miliard dolarů.
Navzdory sankcím se Rusko bude dál vyvíjet jako otevřená ekonomika, která bude spolupracovat i se západními podniky a bude vyvážet více zemního plynu než dosud, ale jinými cestami, domnívá se vládce Kremlu. Ekonomickou spolupráci bude stát podle něj rozvíjet s těmi zeměmi, které o to stojí.
Deset let na zotavenou, míní šéf Sberbank
Šéf největší ruské banky Sberbank, bývalý ministr hospodářství German Gref, však na ekonomickém fóru odhadl, že ruské ekonomice by mohlo trvat až deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku. Tedy do doby, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
Sankce podle Grefa zasáhly šestapadesát procent vývozu a jednapadesát procent dovozu. „To představuje hrozbu pro patnáct procent hrubého domácího produktu (HDP) země,“ kalkuluje.
„V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úroveň z roku 2021,“ dodal. Zároveň vyzval ke strukturálním reformám v hospodářství.
Světová banka v červnu předpověděla, že ruská ekonomika v letošním roce klesne o 8,9 procenta. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 procenta. Banka tvrdí, že ruská ekonomika bude pokračovat v poklesu také v příštím roce, jeho tempo by však mělo zpomalit na dvě procenta. V roce 2024 počítá s návratem k růstu, který by měl činit 2,2 procenta.
Putin hájil svoji politiku
Ruský vůdce v Petrohradu také prohlásil, že skončil jednostranný světový řád podřízený Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní „posvátné zájmy“.
„Tato epocha (dominance USA ve světě) skončila, nehledě na všechny pokusy ji zachovat, zakonzervovat jakýmikoliv prostředky. Změny představují přirozený běh dějin, protože civilizační různorodost planety a bohatost kultur lze těžko spojit s politickými, ekonomickými a dalšími šablonami,“ je přesvědčen Putin.
Putin podobně jako při květnové vojenské přehlídce v Moskvě obhajoval agresivní válku rozpoutanou na jeho rozkaz proti sousední zemi.
„Ve vzniklé situaci, na pozadí rostoucích rizik a hrozeb, bylo rozhodnutí Ruska o uskutečnění speciální vojenské operace vynuceno. Bylo to nepochybně těžké, ale vynucené a nezbytné. Toto rozhodnutí svrchované země, na které má bezpodmínečné právo, je založeno na Chartě OSN hájit svou bezpečnost,“ interpretoval po svém mezinárodní smlouvu Putin.
Kazachstán se nechystá uznat lidové republiky
Ruský prezident však nemohl být nadšený z prohlášení prezidenta Kazachstánu Kasyma-Žomarta Tokajeva, který byl na fóru hlavním hostem. Tokajev řekl, že Kazachstán nejspíše neuzná „lidové republiky“ vyhlášené proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Dal také najevo, že se jeho země nechystá uznat ani Abcházii či Jižní Osetii, které se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie.
„Počítám, že kdyby se právo národů na sebeurčení skutečně uskutečnilo, tak na Zemi vznikne více než pět set či šest set států. A samozřejmě vypukne chaos. Z tohoto důvodu neuznáváme ani Tchaj-wan, ani Kosovo, ani Jižní Osetii, ani Abcházii. A nejspíše se tato zásada uplatní i na kvazistátní území, jakými se podle našeho názoru jeví Luhansk a Doněck,“ řekl.
Tokajev tak reagoval na dotaz moderátorky, ředitelky prokremelské televize Margarity Simonjanové. Poznamenal, že v Chartě OSN je rozpor: na jedné straně vyhlašuje právo národů na sebeurčení, ale na druhé praví, že územní celistvost států je nedotknutelná.
