Ruští vojáci nedostávají slíbené výplaty, morálku Ukrajinců podkopávají změny v odměnách

Ruští vojáci bojující na Ukrajině nedostávají včas slíbené výplaty, stěžují si jejich rodiny. Peníze přicházejí pozdě, ve zkrácené výši, nebo také vůbec. Problémy s odměňováním se objevují také na ukrajinské straně. Mnozí vojáci upozorňují, že nedávné omezení bonusů za službu na frontové linii nebo v její blízkosti je nespravedlivé, komplikuje pořizování bojového vybavení i zabezpečení rodin, a podkopává morálku obránců země.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Pro ruského vojáka bojujícího na Ukrajině je podle oficiálních informací nástupní plat kolem 195 tisíc rublů (asi 54 tisíc korun) měsíčně, což je téměř čtrnáctkrát více než medián v některých ruských regionech, píše na svém webu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si ale stěžují, že místo slibovaných 195 tisíc rublů měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy nebo nic, případně že se platby zpožďují.

Podle nestátního ruského webu Vjorstka zaznamenali takové problémy minimálně v 52 z 85 ruských regionů a také na anektovaném Krymu. Kromě slibovaných výplat nechodí včas, či vůbec ani příplatky, prémie a sociální dávky. Web neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, tvrdí ale, že jde už o „hromadný problém“.

Vojáci si stěžují, že výplaty nepřišly už několik měsíců

Na sociálních sítích se lze dočíst i stížnosti, že někomu nedorazila výplata i za dva či tři měsíce. V komentářích k příspěvkům stěžovatelů se píše, že ministerstvo obrany posílá výplaty mezi 10. až 20. dnem každého měsíce a že zpoždění mohlo způsobit například převelení do jiné jednotky. Někteří stěžovatelé připouštějí, že peníze nakonec dostali, jiní si dál stěžují na nuly na účtu.

Například Viktorija z Moskvy uvedla, že muže jí zmobilizovali loni na podzim, výplaty přestaly přicházet v lednu. Připouští, že může jít o důsledek zmatků při převelení, ale tvrdí, že je na tom bídně – je zrovna na mateřské se dvěma dcerami ve věku tří let a osmi měsíců. Z třiceti tisíc rublů (asi 8500 korun), které dostává na děti od státu, vypomáhá ještě muži, aby měl na své výdaje.

Darja z Ivanovské oblasti tvrdí, že mobilizovaný manžel nedostává výplatu od února. Když se dovolala do centrální účtárny, dozvěděla se, že muž byl propuštěn z jedné jednotky, ale převelení do jiné ještě nedostal.

„Výplatu jsem šetřil, neutrácel. Pomohl jsem jen matce splatit pár dluhů,“ řekl webu Vjorstka Andrej, který má kontrakt s armádou. Dříve se výplata pravidelně objevovala na účtu desátého dne v měsíci, ale tentokrát přišlo jen třicet tisíc rublů. „Od velitele byla jediná odpověď: čekejte. Ale pár lidí tu čeká (na výplatu) už od listopadu.“

„Pro lidi z regionů představuje částka dvě stě tisíc rublů velké peníze. Mnozí takovou sumu vydělají za celý rok,“ objasnil sociolog Dmitrij Lobojko. S velkými výplatami za účast v bojových operacích tito lidé spojují naděje, že se jim podaří kvalitativně změnit život. „Ale teď narazili na realitu.“

Na bonusy dosáhne míň ukrajinských vojáků

Stížnosti na odměňování se objevují i na ukrajinské straně, a to v souvislosti se změnami ve výplatách prémií za službu v bojových zónách, píše The Kyiv Independent (TKI).

Dříve dostávali vojáci, členové jednotek územní obrany a policisté navíc sto tisíc hřiven (asi 59 tisíc korun) měsíčně, pokud sloužili v aktivní bojové zóně. Šlo o významné přilepšení, neboť v zemi je oficiální průměrný plat těsně pod patnácti tisíci hřivnami (zhruba devět tisíc korun), upozorňuje TKI. Ti, kteří sloužili mimo aktivní bojové oblasti, dostali navíc třicet tisíc hřiven (necelých osmnáct tisíc korun) měsíčně.

Od února však mají nárok na sto tisíc hřiven pouze vojáci, kteří jsou v přímém kontaktu s nepřítelem. Ti v bojových zónách v určité vzdálenosti od přední linie dostanou maximálně třicet tisíc hřiven a ti mimo aktivní bojovou zónu nedostanou vůbec žádný bonus. Podle vojáků se také pro účely výplat bonusů už nezapočítává celý měsíc, ale počítají se jen jednotlivé dny, píše TKI a dodává, že základní vojenské platy bývají u většiny vojáků nižší než třicet tisíc hřiven.

Ukrajinské ministerstvo obrany změny zdůvodňuje rozpočtovými potřebami a také tím, aby byly bonusy fér vůči vojákům, kteří slouží přímo na frontě a kteří by podle něj měli dostávat ve srovnání s ostatními víc.

Většina vojáků oslovených TKI a sloužících jak na frontě, tak v týlu nepovažuje změny za žádoucí ani spravedlivé. Objevují se i případy zpožděných výplat bonusů, někteří na ně čekají od listopadu či prosince.

Kde je bezpečno?

Kritici upozorňují například na to, že i když vojáci nejsou přímo na frontové linii, neznamená to, že jsou v bezpečí. „Nemůžeš říct, že budeš v pohodě, když odejdeš dva až pět kilometrů od (přední) linie,“ říká jeden z nich. „Všechno, co tam dolétne, tě může zasáhnout, včetně 120milimetrových minometů. O houfnicích ani nemluvím.“

Není také vždy jasné, co přesně znamená „v první linii“. Například zdravotníci, kteří jsou neustále připraveni vyjet na pomoc zraněným, jsou vystaveni vysokému riziku, ale technicky tráví na frontové linii ve srovnání s pěchotou velmi málo času. Záleží pak na velícím důstojníkovi, jak takovou práci zaeviduje a jak velký bonus dotyčný dostane, pokračuje TKI.

Nedostatek peněz pro vybavení i rodinu

Vojáci často financují z prémií i bojové vybavení, neboť armádní systém zásobování bývá pomalý a neefektivní. Ti, kteří se vracejí z bojových zón do týlu, tak přicházejí o bonusy právě tehdy, když je potřebují k obnově výbavy a přípravě na další službu na frontě. „Maximální plat, který dostávám jako důstojník za měsíc, je 25 tisíc hřiven,“ přibližuje další voják. „Posílám deset tisíc manželce na nájem, utratím deset tisíc za živobytí a zbývá mi pět tisíc. A batoh na (satelitní internetový systém) Starlink stojí šest tisíc.“

V neposlední řadě může omezení prémií znamenat finanční komplikace pro rodiny vojáků. Někteří proto odcházejí ze služby, což zdůvodňují třeba péčí o osobu blízkou. Podle jednoho z oslovených mluví o odchodu v jeho jednotce čtvrtina lidí, v nemocnici, kde se v lednu zotavoval ze zranění, to byla skoro třetina.

„Viděl jsem někoho, kdo musel během zdravotního volna pracovat, aby svému dítěti zaplatil školku. Jeho morálka samozřejmě prudce klesá,“ řekl webu TKI. Kvůli zvláštní povaze brigády dotyčného vojáka měl jejím příslušníkům zůstat bonus třicet tisíc hřiven, ale to se podle něj nestalo. „Jde do toho, chápe, že brigáda rychlé reakce jde vždy do těch nejtěžších bitev, ví, že může zemřít každý den a nemůže svému dítěti zaplatit školku. To nedává smysl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 27 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 43 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled