Rusko cílí na klíčové body severní, východní i jižní fronty: Kyjev, Charkov i jižní pás kolem Mariupolu a Chersonu. Právě tam soustředí nejvíc vojáků – a má zatím největší zisky. Ochromilo důležitá letiště i sklady paliva. Zasáhlo vojenské cíle – základny, kasárny i sklady. Zdálo se, že Moskva nic nepodcenila. Jenže podle Johna Spencera z Institutu moderní války při akademii ve West Pointu se zřejmě stalo právě to.
Rusové riskantně útočí z mnoha stran a vojáci mají malou motivaci, míní americký expert
Události: Co se Rusku při vpádu na Ukrajinu podařilo a co ne (zdroj: ČT24)
„Pokud napadnete zemi, musíte mít hlavní směr postupu. Možná předstíráte další, ale musíte mít jasnou prioritu. Oni očividně rozdělili své síly do třech různých směrů. To byla chyba,“ domnívá se Spencer.
Podle odborníka navíc útoku nenahrává velikost Ukrajiny. Přejezd z jednoho konce na druhý trvá 13 hodin – za běžných podmínek, bez odporu armády i obyvatel. „Rusko to potřebuje uzavřít rychle. To zatím nezvládlo a myslím, že nezvládne,“ předvídá Spencer.
Rozpačité vzkazy od ruských vojáků
Jak dodává, rozdíl je i v motivacích obou armád. Tu ruskou z velké části tvoří mladíci kolem dvaceti let. Rozkaz k přesunu považovali jen za součást cvičení. Jejich rozpačité vzkazy se četly dokonce i na půdě OSN. „Mami, jsem na Ukrajině. Zuří tady skutečná válka. Bojím se,“ citoval jeden z nich velvyslanec Ukrajiny při OSN Serhij Kyslycja.
Svět mezitím odsuzuje útoky na civilní cíle. Mezinárodní tribunál už řeší možné válečné zločiny Ruska. Takovým zločinem by bylo i použití zakázané termobarické bomby – jedné z nejničivějších mimo jaderné pumy. Obvinění (z jejího použití Rusy) Kyjev opírá i o zatím nepotvrzenou nahrávku, na níž je vidět černý oblak po výbuchu.