Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka chce šéf Kremlu Vladimir Putin okupovat Azovské moře. Vyzval proto NATO, aby poslalo své lodě a chránilo ukrajinské přístavy v této oblasti. Podle Kyjeva Rusko dva ukrajinské přístavy blokuje, což Kreml vzápětí popřel. Za Kyjev se mezitím postavila německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní se situace pro námořní dopravu v Kerčském průlivu výrazně zhoršila po stavbě mostu na Krym Ruskem. Zodpovědnost za to podle kancléřky nese Putin.
Rusko chce okupovat Azovské moře, tvrdí Porošenko. Ukrajina žádá NATO o vyslání lodí
Zpravodaj ČT Karas v Událostech: Ukrajina nevpouští Rusy na Krym, další nepustila z kyjevského letiště do země (zdroj: ČT24)
Porošenko ve středu navštívil jednotky ukrajinské armády v Černihivské oblasti, kde válečný stav platí. „Musíme zajistit efektivní výcvik, to je velmi potřebné – protivník pak bude poražen a za invazi na ukrajinské území zaplatí vysokou cenu,“ řekl.
Zároveň v rozhovoru pro německý list Bild uvedl, že doufá, že státy NATO jsou připravené rozmístit v Azovském moři své lodě, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny. „Nemůžeme tolerovat toto agresivní jednání Ruska. Nejprve to byl Krym, pak východní Ukrajina, teď chtějí Azovské moře. Také Německo se musí zeptat samo sebe: Co udělá Putin příště, pokud ho nezastavíme?“ uvedl Porošenko.
Kyjev bude po Turecku žádat uzavření Bosporu ruským plavidlům
„Ukrajinský parlament už dříve schválil rezoluci, která vyzvala Západ, aby zastavil ,ruskou agresi‘ a poslal své lodě do Azovského moře. Porošenko teď dodal, že by měly asistovat Ukrajině a zajistit bezpečí v Kerčské úžině, která je pro Ukrajinu naprosto zásadní i proto, že přes ní z jejích přístavů v Azovském moři proudí do světa export,“ poznamenala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
Ukrajina chce kvůli obavám z dalších akcí Moskvy nechat zavřít Bospor ruským vojenským lodím. „Jsem přesvědčen, že světové společenství přece jen přijme rozhodnutí a uzná, že došlo k agresi proti ukrajinskému státu,“ uvedl admirál Ihor Vorončenko na kyjevské konferenci o námořní bezpečnosti.
„V této souvislosti a v souvislosti s ustanoveními úmluvy z Montreux se budeme snažit žádat o uzavření úžiny Bospor v Turecku, aby Rusové okusili, jak porušují normy mezinárodního práva,“ zdůraznil šéf ukrajinské armády. Režim plavby v Bosporské úžině spojující Černé a Středozemní moře reguluje konvence z Montreux z roku 1936.
Porošenko v souvislosti s válečným stavem vyhlášeným kvůli uvedenému incidentu řekl, že Rusové budou vystaveni blíže neurčeným restrikcím. Ukrajinská pohraniční stráž oznámila, že pozemní cestou budou smět vstoupit na území Krymu, okupovaného Ruskem, pouze občané Ukrajiny. Válečný stav platí v zemi do 26. prosince.
Merkelová: Situaci vyhrotil Putin, sousední státy mají právo na rozvoj
Německá kancléřka ve čtvrtek zdůraznila, že nesmí dojít k odříznutí ukrajinského přístavu Mariupol od světa a vyzvala Rusko k propuštění 24 ukrajinských námořníků, na které byla uvalena vazba. O situaci v Azovském moři chce hovořit s Putinem na nadcházejícím summitu zemí G20. Merkelová také zdůraznila, že je třeba, aby se země sousedící s Ruskem, jako je Moldávie, Gruzie nebo právě Ukrajina mohly rozvíjet bez omezení.
„Jde tady o něco principiálního. Sankce nemáme kvůli sankcím, ale máme je, abychom dali najevo, že země, i když leží blízko Ruska, mají právo na vlastní rozvoj. To jsou základy mezinárodního práva,“ zdůraznila Merkelová v Berlíně na německo-ukrajinském ekonomickém fóru.
Na konferenci vystoupil i ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman, který zdůraznil, že jeho země musí bojovat za svá práva a teritoriální integritu. To, co se nyní děje, by podle něj měl sledovat celý svět, protože se to může stát všude. Před odpolední schůzkou s německým ministrem zahraničí Heikem Maasem vyjádřil Hrojsman přesvědčení, že Rusko chce okupovat Azovské moře. Na místo by proto podle něj měla být vyslána mezinárodní pozorovací mise.
Maas se znovu vyslovil pro to, aby Rusko okamžitě propustilo zadržované Ukrajince. Řekl také, že Moskva musí zajistit volnou plavbu Kerčským průlivem. Mezinárodní společenství pak musí zabránit tomu, aby se v oblasti rozhořel další dlouhodobý konflikt.
Za Ukrajinu se postavily i Spojené státy – kroky Moskvy ostře odsoudil jejich ministr obrany James Mattis. „Bylo to samozřejmě úplně evidentní porušení mezinárodního práva, opovrženíhodné použití síly proti ukrajinským námořníkům. Pokud tam byla nějaká mezirodní smlouva, tak to, čeho jsme byli svědky, ukazuje, že se nelze spolehnout, jak Rusko umí držet slovo,“ prohlásil šéf americké obrany.
Špatné počasí, reaguje Kreml na zprávy o blokádě
Situace se vyostřila po incidentu v Kerčském průlivu, při němž Rusové stříleli po ukrajinských lodích, obsadili je a zajali námořníky. Podle Kyjeva navíc trvá ruská blokáda Kerčského průlivu, kterým směřují lodě do přístavišť v Mariupolu a Berďansku.
„Zablokováno je 35 lodí. Plout se smí pouze do ruských přístavů v Azovském moři. Rusko tedy zablokovalo ukrajinské přístavy v Azovském moři,“ napsal ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan na Facebooku.
Azovské moře
Na povolení vplout do Azovského moře podle ministra čeká 18 lodí, z nichž čtyři mají namířeno do Berďanska a 14 do Mariupolu. Z Azovského do Černého moře nemohou proplout tři lodě z Berďanska a šest z Mariupolu. Dalších osm lodí kotví v přístavech. Blokáda ukrajinských přístavů má podle Omeljana vytěsnit Ukrajinu z vod, které jí podle mezinárodního práva náleží.
Rusko ale takové zprávy popírá. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova si Kreml není takových problémů vědom a doprava v Kerčském průlivu „probíhá normálně“. Doprava je prý občas v této oblasti problémová kvůli špatnému počasí.
Víkendový incident Moskva považuje za provokaci zorganizovanou Kyjevem ve snaze oživit Porošenkovy šance v prezidentských volbách, vyhlášených na konec března. Rusko hodlá zajaté ukrajinské námořníky soudit za nezákonné překročení ruských hranic.