Ruská policie od úterní noci podniká rozsáhlé razie v bytech účastníků sobotní demonstrace v Moskvě, kteří protestovali proti vyřazení opozičních kandidátů z voleb moskevského zastupitelstva. Napsala to státní tisková agentura TASS, která domovní prohlídky označila za masové. Policie proti nepovolenému víkendovému protestu tvrdě zakročila a zadržela na čtrnáct set lidí. Lidé chtějí podezřelý postup volebních komisí kritizovat v ulicích i v dalších dnech.
Ruská policie podniká masové zátahy. Míří na kritiky volebních manipulací
Zátahy provádějí příslušníci ozbrojených protiteroristických útvarů kontrarozvědky FSB, správy ministerstva vnitra pro boj s extremismem a její moskevské služebny, řekl TASS nejmenovaný pracovník bezpečnostních složek. Zadrženi byli údajně zatím dva lidé, koordinátor radikálního hnutí Levý blok Vasilij Kuzmin a aktivista Kirill Žukov.
V kolika bytech policisté zasahují, ruská agentura neuvedla. „Zajímá je jakákoli informace o účastnících (sobotní) akce a o způsobu, jakým byla svolána,“ konstatoval TASS. Policisté zabavují datové nosiče, počítače a tablety. Zároveň analyzují sociální sítě a snaží se vypátrat komunikační spojení mezi organizátory.
Podle ruských médií bylo při sobotním protestu zadrženo na čtrnáct set lidí, policie udává číslo o čtyři stovky menší. Velkou část zatčených policisté po zjištění totožnosti propustili, několik desítek z nich ale absolvovalo zrychlené soudní řízení, od kterého odešlo s pokutou nebo několikadenním trestem vězení.
Demonstraci vyvolalo rozhodnutí moskevských volebních komisí vyřadit ze zářijových voleb moskevského zastupitelstva patnáct opozičních kandidátů. Komise neuznaly část podpisů pod jejich kandidaturou. Vzápětí se začaly ozývat stovky lidí, jejichž podpisy byly vyškrtnuty, a potvrzovaly jejich pravost. Někteří byli dokonce prohlášeni za mrtvé, i když žijí a ke svému podpisu se hlásí. Více než desetimilionová Moskva spravuje rozpočet přesahující 2,5 bilionu rublů, tedy asi 900 miliard korun.
Ještě před demonstrací byl zadržen také opoziční politik Alexej Navalnyj, kterého po pobytu ve vězeňské cele museli ošetřit lékaři. Opozice spekuluje o otravě, moskevská nemocnice však ve středu oznámila, že jedovaté látky v jeho jídle nenašla.
Kritika ze světa
Případ nabral v úterý obrátky, když vyšetřovatelé údajná provinění některých demonstrantů přehodnotili na trestný čin a zahájili trestní stíhání. Organizátory a účastníky akce viní z provokování masových nepokojů, hrubého porušování veřejného pořádku a útoku na úřední osoby. Podle TASS jim může být vyměřen trest až patnáct let vězení.
Neobvykle tvrdý policejní zásah vyvolal námitky v Rusku i v zahraničí. Protestovaly například Spojené státy a Německo, na nutnost respektovat svobodu slova upozornilo Moskvu i české ministerstvo zahraničí. Neúnosné použití síly kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. O situaci telefonicky jednala předsedkyně ruské volební komise Ella Pamfilovová s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem.
Ruská opoziční Libertariánská strana, která sobotní akci organizovala, podala v úterý žádost o povolení další demonstrace příští víkend. Moskevská radnice ale žádost zamítla. Rozhlasová stanice Echo Moskvy napsala, že aktivistka Jelena Rusakovová, jedna z opoziční kandidátek nepřipuštěných k volbám, zažádala radnici o povolení demonstrace 10. srpna. Na reakci úřadů zatím čeká.