Rasismus v Evropě je na vzestupu od roku 2015, kdy do Evropy přicházelo velké množství lidí a atmosféra ve společnosti se zhoršila, myslí si místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová. Rasovou nesnášenlivost podle ní posilují populistické strany. Uvedla to v úterním vysílání Událostí, komentářů, kterého se na toto téma následně zúčastnili i poslanci Jaroslav Bžoch (ANO) a Pavel Žáček (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
„Situace není tak špatná, v Evropě nemáme žádný stát, který by byl vůči rasismu mlčenlivý. Všude ale ohledně toho existují zákony, které se málo vynucují,“ popsala problém Jourová. Podle ní se zde rasismus projevuje spíše ve skryté formě diskriminace, kterou není na první pohled vidět.
Místopředsedkyně EK také uvedla, že mnohé z evropských zákonů na potírání rasismu se přijaly v období po druhé světové válce. „Bylo to tvrdé ponaučení. Lidé si pamatovali transporty a žluté hvězdy. Holocaust byla otřesná situace, která způsobila, že se přijaly zákony, které kladly velký důraz na lidskoprávní problematiku,“ řekla Jourová.
Podle ní ale lidem od té doby otrnulo, nenávistné i rasistické projevy se ve společnosti čím dál více tolerují. Jourová v pořadu řekla, že se projevují zejména v digitálním prostoru – na internetu a sociálních sítích. „Je třeba to zlikvidovat. V současnosti například 40 % židovských spoluobčanů říká, že se připravuje na cestu z Evropy, protože se tu necítí bezpečně,“ uvedla.
Proti rasismu lze bojovat vzděláním i zákony
Podle Jourové lze proti rasové nesnášenlivosti bojovat aplikací patřičných zákonů a podporou vzdělání. Také je potřeba donutit digitální platformy ke spolupráci při potírání jejích projevů on-line.
Rasovou nesnášenlivost ve společnosti podle ní podporují i populistické politické strany. „Z těchto stran, které vydělávají na strachu lidí, zatím nemáme žádnou u moci do takové míry, že by začala mít hlavní slovo. Je třeba, aby se demokratické síly snažily a neříkaly, že rasismus v Evropě neexistuje,“ dodala Jourová.
EK ve své zprávě pro rok 2020 o rasismu tvrdí, že Česko s ním má velké problémy. Především se týká Romů a dotýká se všech aspektů jejich života. Například výkonu práva, nerovnosti v zaměstnání a vzdělání nebo uzavírání do ghett.
S tvrzením EK v pořadu souhlasil Jaroslav Bžoch. „Bohužel musím přiznat, že ano. Naše společnost nemá ráda nic, co se alespoň trochu odlišuje a je jedinečné. V parlamentu se nicméně systémově bavíme i o těchto sociálních problémech,“ řekl.
Údaje ze statistik Harvardovy univerzity z let 2002 až 2015 rovněž tvrdí, že Češi jsou jeden z nejrasističtějších národů v Evropě. Podle Jiřího Pospíšila se problém stoupajícího rasismu v Evropě netýká jen Česka, ale i dalších částí EU. Poslanec jako příklad uvedl Francii.
„Za patnáct let se zde zmenšila populace židů o deset procent. Každá země má své problémy. Evropská unie řeší problém tím, že posílá peníze na podporu vzdělání. To je ale vše, co s tím může udělat,“ popsal Pospíšil. Podobně jako Jourová uvedl, že je třeba lidi vzdělávat a vytvářet vše proto, aby se nebáli svých sousedů s jiným vyznáním nebo barvou kůže.
Podle Žáčka je třeba o rasismu mluvit. A to komplexně a nikoli jen o vybraných tématech tak, jak se to podle něj děje ve sněmovně. „Je důležité zdůrazňovat, že i ti nejslabší jsou součástí naší společnosti,“ prohlásil.
