Putin vyzval k odvetě za americký test donedávna zakázané střely

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům obrany a zahraničí, aby posoudily úroveň ohrožení po nedělním testu americké střely s plochou dráhou letu a připravily „symetrickou odpověď“. Uvedl to na zasedání bezpečnostní rady státu.

Spojené státy v neděli provedly test střely s plochou dráhou letu s donedávna zakázaným doletem přes 500 kilometrů. Byla to první taková zkouška po vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Rusové zdůrazňují, že střela Tomahawk odstartovala z pozemního odpalovacího zařízení Mk41, které může sloužit k vypuštění protiraketových střel SM-3, rozmístěných v Polsku a Rumunsku.

„Vývoj našich nejnovějších zbraní, které skutečně nemají ve světě obdobu, byl vyvolán, dá se říct vyprovokován, jednostranným odstoupením Spojených států od smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (…) Byli jsme (k tomu) prostě donuceni. Nepochybně jsme byli povinni zajistit bezpečnost našeho lidu a naší země. Teď děláme totéž a bezpochyby to budeme dělat i v budoucnu,“ prohlásil Putin.

„Na rozmisťování amerických raket v těch či oněch regionech světa bude Rusko odpovídat výhradně zrcadlově,“ upozornil už dříve šéf Kremlu. Zároveň nyní dodal, že Rusko zůstává otevřeno rovnoprávnému a konstruktivnímu dialogu se Spojenými státy, který by obnovil důvěru mezi oběma velmocemi a upevnil mezinárodní bezpečnost.

INF zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety a střely odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Smlouva definitivně zanikla počátkem tohoto měsíce poté, co ji Washington v únoru vypověděl s odůvodněním, že ji Moskva porušuje. Následovalo ruské vypovězení smlouvy.

Podle zpráv médií se pro vypovězení INF vyslovovali mnozí američtí vojenští činitelé. Podle nich dohoda brání USA čelit raketové výzbroji Číny, jíž se smlouva netýká. Dohoda se nelíbila ani ruským generálům s tím, že už v době uzavření v roce 1987 byla pro tehdejší Sovětský svaz nevýhodná.

Vzájemné výtky

Podle Bílého domu Rusko vyvíjí raketu Novator 9M729, jejíž dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů. Podle ruských stížností Spojené státy porušily smlouvu rozmisťováním pozemních odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk, ale i dalších balistických raket středního a krátkého doletu a útočných bezpilotních letounů.

Putin už dříve obvinil Spojené státy, že by mohly rozmístit v Rumunsku a později i v Polsku nové pozemní rakety s plochou dráhou letu. Rusko prý bude vyvíjet nové rakety středního a krátkého doletu, ale nerozmístí je dřív, než tak učiní Spojené státy, oznámil šéf Kremlu.

Pentagon podle amerických médií uvažuje o tom, že by donedávna zakázané rakety rozmístil hlavně na asijském kontinentu, kde by mohly čelit rostoucí vojenské moci Číny. Podle expertů jsou hlavními kandidáty Japonsko, Jižní Korea a Austrálie, které s Washingtonem spojují obranné smlouvy. Peking varoval, že v případě rozmístění amerických raket podnikne odvetná opatření.

Poslední platná dohoda

Jedinou významnou odzbrojovací smlouvou mezi Ruskem a USA zůstává v současné době dohoda o omezení strategických útočných zbraní START podepsaná v Praze v roce 2010. Platnost této dohody vyprší za dva roky, další její osud je nejistý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.