Putin vyzval k odvetě za americký test donedávna zakázané střely

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům obrany a zahraničí, aby posoudily úroveň ohrožení po nedělním testu americké střely s plochou dráhou letu a připravily „symetrickou odpověď“. Uvedl to na zasedání bezpečnostní rady státu.

Spojené státy v neděli provedly test střely s plochou dráhou letu s donedávna zakázaným doletem přes 500 kilometrů. Byla to první taková zkouška po vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Rusové zdůrazňují, že střela Tomahawk odstartovala z pozemního odpalovacího zařízení Mk41, které může sloužit k vypuštění protiraketových střel SM-3, rozmístěných v Polsku a Rumunsku.

„Vývoj našich nejnovějších zbraní, které skutečně nemají ve světě obdobu, byl vyvolán, dá se říct vyprovokován, jednostranným odstoupením Spojených států od smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (…) Byli jsme (k tomu) prostě donuceni. Nepochybně jsme byli povinni zajistit bezpečnost našeho lidu a naší země. Teď děláme totéž a bezpochyby to budeme dělat i v budoucnu,“ prohlásil Putin.

„Na rozmisťování amerických raket v těch či oněch regionech světa bude Rusko odpovídat výhradně zrcadlově,“ upozornil už dříve šéf Kremlu. Zároveň nyní dodal, že Rusko zůstává otevřeno rovnoprávnému a konstruktivnímu dialogu se Spojenými státy, který by obnovil důvěru mezi oběma velmocemi a upevnil mezinárodní bezpečnost.

INF zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety a střely odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Smlouva definitivně zanikla počátkem tohoto měsíce poté, co ji Washington v únoru vypověděl s odůvodněním, že ji Moskva porušuje. Následovalo ruské vypovězení smlouvy.

Podle zpráv médií se pro vypovězení INF vyslovovali mnozí američtí vojenští činitelé. Podle nich dohoda brání USA čelit raketové výzbroji Číny, jíž se smlouva netýká. Dohoda se nelíbila ani ruským generálům s tím, že už v době uzavření v roce 1987 byla pro tehdejší Sovětský svaz nevýhodná.

Vzájemné výtky

Podle Bílého domu Rusko vyvíjí raketu Novator 9M729, jejíž dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů. Podle ruských stížností Spojené státy porušily smlouvu rozmisťováním pozemních odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk, ale i dalších balistických raket středního a krátkého doletu a útočných bezpilotních letounů.

Putin už dříve obvinil Spojené státy, že by mohly rozmístit v Rumunsku a později i v Polsku nové pozemní rakety s plochou dráhou letu. Rusko prý bude vyvíjet nové rakety středního a krátkého doletu, ale nerozmístí je dřív, než tak učiní Spojené státy, oznámil šéf Kremlu.

Pentagon podle amerických médií uvažuje o tom, že by donedávna zakázané rakety rozmístil hlavně na asijském kontinentu, kde by mohly čelit rostoucí vojenské moci Číny. Podle expertů jsou hlavními kandidáty Japonsko, Jižní Korea a Austrálie, které s Washingtonem spojují obranné smlouvy. Peking varoval, že v případě rozmístění amerických raket podnikne odvetná opatření.

Poslední platná dohoda

Jedinou významnou odzbrojovací smlouvou mezi Ruskem a USA zůstává v současné době dohoda o omezení strategických útočných zbraní START podepsaná v Praze v roce 2010. Platnost této dohody vyprší za dva roky, další její osud je nejistý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 4 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 4 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 4 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...