Putin vyzval k odvetě za americký test donedávna zakázané střely

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům obrany a zahraničí, aby posoudily úroveň ohrožení po nedělním testu americké střely s plochou dráhou letu a připravily „symetrickou odpověď“. Uvedl to na zasedání bezpečnostní rady státu.

Spojené státy v neděli provedly test střely s plochou dráhou letu s donedávna zakázaným doletem přes 500 kilometrů. Byla to první taková zkouška po vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Rusové zdůrazňují, že střela Tomahawk odstartovala z pozemního odpalovacího zařízení Mk41, které může sloužit k vypuštění protiraketových střel SM-3, rozmístěných v Polsku a Rumunsku.

„Vývoj našich nejnovějších zbraní, které skutečně nemají ve světě obdobu, byl vyvolán, dá se říct vyprovokován, jednostranným odstoupením Spojených států od smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (…) Byli jsme (k tomu) prostě donuceni. Nepochybně jsme byli povinni zajistit bezpečnost našeho lidu a naší země. Teď děláme totéž a bezpochyby to budeme dělat i v budoucnu,“ prohlásil Putin.

„Na rozmisťování amerických raket v těch či oněch regionech světa bude Rusko odpovídat výhradně zrcadlově,“ upozornil už dříve šéf Kremlu. Zároveň nyní dodal, že Rusko zůstává otevřeno rovnoprávnému a konstruktivnímu dialogu se Spojenými státy, který by obnovil důvěru mezi oběma velmocemi a upevnil mezinárodní bezpečnost.

INF zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety a střely odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Smlouva definitivně zanikla počátkem tohoto měsíce poté, co ji Washington v únoru vypověděl s odůvodněním, že ji Moskva porušuje. Následovalo ruské vypovězení smlouvy.

Podle zpráv médií se pro vypovězení INF vyslovovali mnozí američtí vojenští činitelé. Podle nich dohoda brání USA čelit raketové výzbroji Číny, jíž se smlouva netýká. Dohoda se nelíbila ani ruským generálům s tím, že už v době uzavření v roce 1987 byla pro tehdejší Sovětský svaz nevýhodná.

Vzájemné výtky

Podle Bílého domu Rusko vyvíjí raketu Novator 9M729, jejíž dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů. Podle ruských stížností Spojené státy porušily smlouvu rozmisťováním pozemních odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk, ale i dalších balistických raket středního a krátkého doletu a útočných bezpilotních letounů.

Putin už dříve obvinil Spojené státy, že by mohly rozmístit v Rumunsku a později i v Polsku nové pozemní rakety s plochou dráhou letu. Rusko prý bude vyvíjet nové rakety středního a krátkého doletu, ale nerozmístí je dřív, než tak učiní Spojené státy, oznámil šéf Kremlu.

Pentagon podle amerických médií uvažuje o tom, že by donedávna zakázané rakety rozmístil hlavně na asijském kontinentu, kde by mohly čelit rostoucí vojenské moci Číny. Podle expertů jsou hlavními kandidáty Japonsko, Jižní Korea a Austrálie, které s Washingtonem spojují obranné smlouvy. Peking varoval, že v případě rozmístění amerických raket podnikne odvetná opatření.

Poslední platná dohoda

Jedinou významnou odzbrojovací smlouvou mezi Ruskem a USA zůstává v současné době dohoda o omezení strategických útočných zbraní START podepsaná v Praze v roce 2010. Platnost této dohody vyprší za dva roky, další její osud je nejistý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...