Putin vyzval k odvetě za americký test donedávna zakázané střely

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům obrany a zahraničí, aby posoudily úroveň ohrožení po nedělním testu americké střely s plochou dráhou letu a připravily „symetrickou odpověď“. Uvedl to na zasedání bezpečnostní rady státu.

Spojené státy v neděli provedly test střely s plochou dráhou letu s donedávna zakázaným doletem přes 500 kilometrů. Byla to první taková zkouška po vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Rusové zdůrazňují, že střela Tomahawk odstartovala z pozemního odpalovacího zařízení Mk41, které může sloužit k vypuštění protiraketových střel SM-3, rozmístěných v Polsku a Rumunsku.

„Vývoj našich nejnovějších zbraní, které skutečně nemají ve světě obdobu, byl vyvolán, dá se říct vyprovokován, jednostranným odstoupením Spojených států od smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (…) Byli jsme (k tomu) prostě donuceni. Nepochybně jsme byli povinni zajistit bezpečnost našeho lidu a naší země. Teď děláme totéž a bezpochyby to budeme dělat i v budoucnu,“ prohlásil Putin.

„Na rozmisťování amerických raket v těch či oněch regionech světa bude Rusko odpovídat výhradně zrcadlově,“ upozornil už dříve šéf Kremlu. Zároveň nyní dodal, že Rusko zůstává otevřeno rovnoprávnému a konstruktivnímu dialogu se Spojenými státy, který by obnovil důvěru mezi oběma velmocemi a upevnil mezinárodní bezpečnost.

INF zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety a střely odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Smlouva definitivně zanikla počátkem tohoto měsíce poté, co ji Washington v únoru vypověděl s odůvodněním, že ji Moskva porušuje. Následovalo ruské vypovězení smlouvy.

Podle zpráv médií se pro vypovězení INF vyslovovali mnozí američtí vojenští činitelé. Podle nich dohoda brání USA čelit raketové výzbroji Číny, jíž se smlouva netýká. Dohoda se nelíbila ani ruským generálům s tím, že už v době uzavření v roce 1987 byla pro tehdejší Sovětský svaz nevýhodná.

Vzájemné výtky

Podle Bílého domu Rusko vyvíjí raketu Novator 9M729, jejíž dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů. Podle ruských stížností Spojené státy porušily smlouvu rozmisťováním pozemních odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk, ale i dalších balistických raket středního a krátkého doletu a útočných bezpilotních letounů.

Putin už dříve obvinil Spojené státy, že by mohly rozmístit v Rumunsku a později i v Polsku nové pozemní rakety s plochou dráhou letu. Rusko prý bude vyvíjet nové rakety středního a krátkého doletu, ale nerozmístí je dřív, než tak učiní Spojené státy, oznámil šéf Kremlu.

Pentagon podle amerických médií uvažuje o tom, že by donedávna zakázané rakety rozmístil hlavně na asijském kontinentu, kde by mohly čelit rostoucí vojenské moci Číny. Podle expertů jsou hlavními kandidáty Japonsko, Jižní Korea a Austrálie, které s Washingtonem spojují obranné smlouvy. Peking varoval, že v případě rozmístění amerických raket podnikne odvetná opatření.

Poslední platná dohoda

Jedinou významnou odzbrojovací smlouvou mezi Ruskem a USA zůstává v současné době dohoda o omezení strategických útočných zbraní START podepsaná v Praze v roce 2010. Platnost této dohody vyprší za dva roky, další její osud je nejistý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
08:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 19 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 19 lidí včetně pěti dětí, oznámily pozdě odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 2 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 3 hhodinami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.