Vladimir Putin před setkáním s Alexandrem Lukašenkem v Soči označil události kolem nuceného přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku za další kolo vzplanutí emocí. Běloruské úřady tímto způsobem v neděli dosáhly zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ta je podle nového vyjádření svého právníka v pořádku. Agentura TASS také zaznamenala, že Putin v úvodu protokolární části jednání navrhl svému hostu koupání v moři. Reuters píše, že mu nabídl ve sporu se Západem podporu. Litva s Běloruskem si mezitím vyhostily diplomaty.
Putin podpořil Lukašenka ve sporu o nebe. Kauzu Pratasevič nazval vzplanutím emocí
„Děkuji, že jste přijel, jak jsme se na tom dohodli ještě před dalším kolem… vzplanutí emocí. Ano, vzplanutí emocí,“ pronesl podle TASS Putin, přičemž udělal krátkou pomlku, když se obrátil na Lukašenka, než větu dokončil. „I bez těchto událostí máme o čem hovořit,“ dodal.
Podle politologa Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je časté setkávání politiků výrazem událostí, které se obou blízce dotýkají. Lukašenko čelí největší krizi za více než čtvrt století a Rusko tam má životní zájmy, které hodlá s plnou vervou prosazovat, je přesvědčen.
Vztahy jsou podle něj výrazně asymetrické, Bělorusko je závislé téměř ve všem. Oba státy dlouhodobě avizují snahu o integraci, ale ta dosud zůstává na papíře. „Poslední krize představuje z pohledu Ruska velkou příležitost, jak tyto integrační projekty posunout dopředu,“ říká Šír s tím, že Lukašenko vyšel z povolební krize oslaben.
Horizont ČT24: Kauza Pratasevič s komentářem Jana Šíra (zdroj: ČT24)
Lukašenko uvedl, že Putinovi přivezl materiály, které mu pomohou porozumět, o co v Pratasevičově případě jde. „Vzal jsem některé dokumenty, ukážu vám je, abyste pochopil, co se děje, abyste pochopil, co je to za lidi,“ prohlásil. Přitom dodal, že je to pokus „dostat situaci až na úroveň srpna loňského roku“. Odkázal tak na masivní protesty po zfalšovaných prezidentských volbách.
Hovořit chtěl i o tom, že kvůli koronaviru nefunguje letecké spojení mezi oběma zeměmi, které formálně tvoří jediný svazový stát. „Situace s Ruskem je skoro absurdní. Železniční spojení je otevřené každému, kdo chce. Ale lety jsou omezené,“ prohlásil před schůzkou Lukašenko.
Dvojí metr
Putin obvinil Západ z dvojího metru v souvislosti s incidentem z roku 2013, kdy západoevropské země zrušily právo průletu pro letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese mířícího z Moskvy domů. Ten tak musel přistát ve Vídni. Existovalo tehdy podezření, že Morales veze na palubě speciálu Edwarda Snowdena.
Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) v Událostech, komentářích tento argument odmítl s tím, že letadlo Moralese je státní a vztahují se na něj jiná pravidla. Hlavně nevzlétla žádná stíhačka, nebyly ohroženy životy civilistů a všechny státy se poté omluvily.
S argumentem se naopak ztotožnila europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Přidala ještě událost z 21. října 2016, kdy ukrajinský dispečer nařídil pod hrozbou vzletu stíhaček návrat linkovému letu společnosti Belavia do Minsku 50 kilometrů před běloruskou hranicí. Po přistání ukrajinská policie podle Belavie nakrátko zadržela občana Arménie, který do Minsku odletěl večerním spojem.
Události, komentáře: Jaroslav Bžoch a Kateřina Konečná o kauze Pratasevič (zdroj: ČT24)
Upozornila také, že zdaleka není jasné, co se nyní s letounem nad Běloruskem stalo. „Především by to měl někdo vyšetřit,“ apelovala Konečná s tím, že rozhodně nemá na mysli ministry zahraničí EU nebo členy Evropské rady. Ze zatím zveřejněné komunikace podle ní vyplývá, že piloti přistáli dobrovolně.
Naopak Bžoch považuje případ ze známých informací za jasný. Detaily chce došetřit, ale základní informace, že letadlo přistálo, aby policie mohla zatknout Prataseviče, se mu zdá evidentní. Lukašenko chce podle poslance opozičním aktivistům vzkázat, že na ně může i v emigraci.
Spor o nebe
Běloruský autoritářský vůdce do ruského Soči přiletěl, aby, jak sám řekl, Putinovi vysvětlil, co se nyní v Bělorusku děje. A to včetně nedělního zásahu běloruských úřadů, které přiměly komerční let společnosti Ryanair na trase Atény-Vilnius k nouzovému přistání v běloruské metropoli.
Podle kritiků bylo cílem zatknout novináře Prataseviče, který se podílel na informování o rozsáhlých demonstracích. Tomu nyní hrozí ve vlasti podle ruských médií 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.
Policie s Pratasevičem zadržela i ruskou občanku Sofiji Sapegaovou. „Advokát dnes Sofiji navštívil v místě, kde je zadržovaná. Vypadá plná energie a zdravě. Podle jejích slov nebyla od okamžiku zatčení do teď vystavena žádnému fyzickému násilí,“ sdělil v pátek podle agentury TASS právník Aljaksandr Filanovič.
Řada evropských zemí poté zakázala přelet běloruských aerolinií a svým společnostem doporučila vyhnout se Bělorusku. Rusko poté nevpustilo nad své území několik letadel, která se Bělorusku vyhnula.
Kauza má i diplomatický rozměr. Litevské ministerstvo zahraničí oznámilo vyhoštění dvou běloruských diplomatů, jejichž aktivity označilo za „neslučitelné“ s diplomatickým statusem. Zároveň vyjádřilo nesouhlas s potlačováním běloruské občanské společnosti a nezávislých médií. Bělorusko v bezprostřední odvetě označilo za nežádoucí dva litevské diplomaty v Minsku.