Vídeň/La Paz - Letadlo s bolivijským prezidentem Evo Moralesem krátce před polednem opustilo Vídeň, kde muselo v úterý večer na cestě z Moskvy do Bolívie nečekaně přistát. Donutily ho k tomu evropské úřady, jelikož Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko Moralesovu letounu prý náhle zrušily povolení k přeletu nad svými územími. Měly totiž podezření, že na palubě je hledaný Edward Snowden, který se ukrývá před americkou justicí. Po rakouském ujištění, že se uprchlík v letadle nenachází, Paříž a Lisabon souhlas s přeletem vydaly. Země Latinské Ameriky jsou incidentem pobouřeny.
„Řekli nám, že jde o technické problémy, později jsme ale z vysvětlení některých činitelů zjistili, že se objevila nepodložená podezření o přítomnosti pana Snowdena v letadle,“ uvedl bolivijský ministr zahraničí David Choquehuanca.
„Nevíme, kdo si takovou lež vymyslel,“ dodal s tím, že Paříž a Lisabon budou muset své počínání vysvětlit, protože jejich rozhodnutí prý ohrozilo prezidentův život. Přišlo totiž na poslední chvíli, ještě při odletu z Moskvy měl prý Morales všechna potřebná povolení.
Bolivijský ministr obrany Ruben Saavedra se domnívá, že za rozhodnutím evropských zemí může být ruka Washingtonu. „Máme podezření, že je (obě evropské vlády) využila cizí mocnost, v tomto případě Spojené státy, jako prostředku k zastrašení bolivijského státu a prezidenta Moralese,“ řekl Saavedra. Bolivijský viceprezident Alvaro Garcia dokonce prohlásil, že Moralese „unesl imperialismus“.
Kritikou nešetřil ani bolivijský velvyslanec při OSN, podle něhož je prohledání letadla útočným činem a porušením mezinárodního práva. Bude prý požadovat vysvětlení po generálním tajemníkovi OSN.
Morales byl v Moskvě na zasedání velkých vývozců plynu, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru pro ruskou televizi Morales řekl, že Bolívie je ochotna uvažovat o tom, že Snowdenovi poskytne azyl.
Kolem události panují zmatky
Zda přelet skutečně odmítly všechny čtyři státy, není zcela jasné, protože přinejmenším francouzští zástupci to popřeli. Také španělská činitelka, která si nepřála být jmenována, agentuře řekla, že letadlo dostalo povolení v úterý a ve středu ráno znovu.
Rakouský prezident Heinz Fischer, který se s Moralesem na letišti sešel, potvrdil, že Španělsko, na jehož povolení se ještě čekalo, jej již vydalo. Morales se ale nechal slyšet, že na souhlas stále čeká. Prohlásil také, že odmítl požadavek španělských úřadů, aby ve Vídni jeho letadlo prohledali.
Podle agentury APA, která se odvolává na rakouské ministerstvo zahraničí, však stroj dnes brzy ráno prohledaly rakouské úřady, které k tomu dostaly svolení Moralese. Snowdena na palubě nenašly. Někteří novináři, kteří situaci sledují na místě, naopak tvrdí, že podle posádky letadla k žádné inspekci nedošlo.
Kvůli události bude svolán summit Unie jihoamerických národů (UNASUR). S odvoláním na peruánského prezidenta Ollantu Humalu o tom informovala argentinská prezidentka Cristina Fernándezová, která prý Moralesovi nabídla právní pomoc. Kdyby ho Rakousko nepustilo, mohl by se podle ní obrátit na Mezinárodní soudní dvůr.
Kriticky se vyjádřila také Venezuela, Kuba nebo ekvádorský prezident Rafael Correa, podle něhož je incident „urážkou naší Ameriky“. Jihoamerické země podle něj musí nyní ukázat, že již nejsou koloniemi, ale nezávislými zeměmi. „My všichni jsme Bolívie,“ napsal na Twitteru.
Snowden stále na letišti
Snowden nadále zůstává v tranzitu na moskevském letišti Šeremeťjevo a v úterý zrušil svou žádost o udělení azylu v Rusku, když se dozvěděl o Putinově podmínce, podle níž by musel ukončit „protiamerickou činnost“. Uprchlík, který je v USA stíhán za prozrazení tajných informací, mezitím požádal o azyl dvě desítky dalších zemí.
Z oslovených zemí jej zatím výslovně odmítly Brazílie, Finsko, Německo, Indie a Polsko. Úřady Ekvádoru, Islandu, Norska, Rakouska, Španělska a Švýcarska oznámily, že žádost o udělení azylu musí Snowden podat na jejich území, což je v jeho momentální situaci nemožné. Venezuelský prezident Nicolás Maduro opakovaně ujistil, že jeho země je ochotna Snowdena přijmout.
Spojené státy jsou podle mluvčí americké diplomacie Jennifer Psakiové v kontaktu se zeměmi, které by mohly posloužit uprchlíkovi k tranzitu či jako konečná destinace, a doufají, že jim Snowdena vydají. „Samozřejmě je to zjevně člověk, kterého bychom chtěli vidět zpátky v USA. A máme velkou naději, že se tak stane,“ sdělila Psakiová.
Americký prezident Barack Obama již varoval, že udělení azylu Snowdenovi by vedlo k vážným důsledkům.
