Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v Soči setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednali o situaci v Sýrii, kde Turecko dobývá pás příhraničního území, na němž chce vytvořit takzvanou bezpečnou zónu. Erdogan po schůzce oznámil, že kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení od hranic dalších zhruba šest dní.
Putin a Erdogan jednali o konci příměří v Sýrii. Schůzka se protáhla téměř na 7 hodin
Putin s Erdoganem jednali v Soči téměř sedm hodin, až poté předstoupili před novináře. „Jako první začal hovořit ruský prezident Vladimir Putin, který řekl, že mu Erdogan vysvětlil ofenzivu na severu Sýrie,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Podle CNN Putin svému protějšku poděkoval za otevřenou diskusi.
Délka schůzky je velmi překvapivá, domnívá se Karas. „Původně bylo dohodnuto, že budou spolu oba prezidenti jednat dvě a půl hodiny,“ řekl Karas. Mluvčí Kremlu podle Karase vysvětlil, že jednání bylo velmi zdlouhavé především proto, že bylo velmi složité.
Prodloužení příměří
Turecký prezident na společné tiskové konferenci oznámil, že kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, počítáno od středy. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků.
Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnilo dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena „nezákonné cizí vojenské přítomnosti“ a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněny v dialogu s Damaškem.
„Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil nevyužili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu,“ zdůraznil ruský prezident Putin.
Erdogan označil úterní ujednání s Putinem za „historickou dohodu“, pokud jde o boj proti terorismu, zachování územní celistvosti a politické jednoty Sýrie, jakož i návratu uprchlíků.
Kremelský poradce Jurij Ušakov v pondělí zdůraznil, že dlouhodobá stabilita v Sýrii může podle Moskvy vzniknout pouze obnovením jednoty země s přihlédnutím k zájmům etnických a náboženských skupin.
Ankara zahájila ofenzivu 9. října poté, co Spojené státy ohlásily stažení svých vojáků ze severu Sýrie. Tamní oblast obývají převážně syrští Kurdové, kteří si ve válce proti Islámskému státu vybojovali s americkou podporou značnou autonomii.
Erdogan považuje tamní kurdskou samosprávu za teroristickou organizaci podněcující turecké Kurdy k násilnému separatismu. Zásah proti ní je jedním z důvodů operace. Druhým je přesun části z asi tří a půl milionu uprchlíků z Turecka zpět do Sýrie.
Po stažení USA se Kurdové s pomocí Ruska domluvili s Damaškem, že pomůže vojenský vpád odrazit. Syrské vládní jednotky s ruskými vojáky se však rozmístili jen na východním a západním okraji cílového území operace. Střed, kde Turecko již dobylo některá města a jejich okolí, nechali volný.