Putin a Erdogan jednali o konci příměří v Sýrii. Schůzka se protáhla téměř na 7 hodin

8 minut
Horizont: Erdogan dal po jednání s Putinem Kurdům dalších šest dní
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v Soči setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednali o situaci v Sýrii, kde Turecko dobývá pás příhraničního území, na němž chce vytvořit takzvanou bezpečnou zónu. Erdogan po schůzce oznámil, že kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení od hranic dalších zhruba šest dní.

Putin s Erdoganem jednali v Soči téměř sedm hodin, až poté předstoupili před novináře. „Jako první začal hovořit ruský prezident Vladimir Putin, který řekl, že mu Erdogan vysvětlil ofenzivu na severu Sýrie,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Podle CNN Putin svému protějšku poděkoval za otevřenou diskusi.

Délka schůzky je velmi překvapivá, domnívá se Karas. „Původně bylo dohodnuto, že budou spolu oba prezidenti jednat dvě a půl hodiny,“ řekl Karas. Mluvčí Kremlu podle Karase vysvětlil, že jednání bylo velmi zdlouhavé především proto, že bylo velmi složité.

Prodloužení příměří

Turecký prezident na společné tiskové konferenci oznámil, že kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, počítáno od středy. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků.

Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnilo dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena „nezákonné cizí vojenské přítomnosti“ a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněny v dialogu s Damaškem.

„Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil nevyužili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu,“ zdůraznil ruský prezident Putin.

Erdogan označil úterní ujednání s Putinem za „historickou dohodu“, pokud jde o boj proti terorismu, zachování územní celistvosti a politické jednoty Sýrie, jakož i návratu uprchlíků.

Kremelský poradce Jurij Ušakov v pondělí zdůraznil, že dlouhodobá stabilita v Sýrii může podle Moskvy vzniknout pouze obnovením jednoty země s přihlédnutím k zájmům etnických a náboženských skupin.

Ankara zahájila ofenzivu 9. října poté, co Spojené státy ohlásily stažení svých vojáků ze severu Sýrie. Tamní oblast obývají převážně syrští Kurdové, kteří si ve válce proti Islámskému státu vybojovali s americkou podporou značnou autonomii.

Erdogan považuje tamní kurdskou samosprávu za teroristickou organizaci podněcující turecké Kurdy k násilnému separatismu. Zásah proti ní je jedním z důvodů operace. Druhým je přesun části z asi tří a půl milionu uprchlíků z Turecka zpět do Sýrie.

Po stažení USA se Kurdové s pomocí Ruska domluvili s Damaškem, že pomůže vojenský vpád odrazit. Syrské vládní jednotky s ruskými vojáky se však rozmístili jen na východním a západním okraji cílového území operace. Střed, kde Turecko již dobylo některá města a jejich okolí, nechali volný.

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 56 mminutami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 3 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 6 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 6 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 7 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 10 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...