Pokud europarlament schválí do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, stane se německá ministryně obrany první ženou v této funkci. Na domácí půdě blízká spolupracovnice Angely Merkelové čelí kritice za nízkou bojeschopnost bundeswehru; na evropské úrovni ale šedesátiletá politička mluví o vzniku společné unijní armády i spojených států evropských. Brexit, kterému bude muset čelit, pak označuje za „prasklou bublinu prázdných slibů“ a možný britský odchod za „ztrátu pro všechny“.
První žena v čele Komise? Kritička brexitu Ursula von der Leyenová chce „spojené státy evropské“
6 minut
Události: Představitelé členských zemí vybrali nové tváře EU
Po nezdařeném unijním summitu, na němž se lídři nedokázali shodnout, kdo nahradí Jeana-Clauda Junckera, se minulé úterý náhle objevilo jméno von der Leyenové. Podle obeznámených zdrojů s ním přišel francouzský prezident Emmanuel Macron.
Pokud von der Leyenovou ve funkci potvrdí Evropský parlament, stane se vůbec první ženou v čele vlivného unijního úřadu, mezi jehož úkoly patří návrhy nových unijních předpisů, prosazování společných pravidel a sjednávání klíčových mezinárodních obchodních smluv.
Výhrady k Trumpovi, kritika brexitu
Současná spolková ministryně obrany je považována na zarytou stoupenkyni evropské integrace. V roce 2011 popisovala svou vizi jako „spojené státy evropské v duchu federálních států jako Švýcarsko, Německo nebo USA“. Letos poznamenala, že chce „sjednocenou Evropu, jež bude prosazovat mír“.
Atlantická spolupráce přitom může být prekérní; von der Leyenová v minulosti kritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že mu chybí jasná strategie při jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Nepříliš srdečný vztah Trumpa s kancléřkou Merkelovou hodnotila slovy, že americký prezident má zřejmě zastaralý pohled na ženy.
Nesnadný se může jevit i příští vztah Bruselu s Londýnem, minimálně pokud si Ostrovy udrží svůj záměr odejít a nástupce britské premiérky Theresy Mayové bude doufat ve změnu unijní pozice v otázce brexitu.
Von der Leyenová v minulosti kritizovala populisty za to, že způsobili britský odchod z Unie. „Slíbili, že Británie bude z brexitu těžit. Skutečnost je taková, že brexit je ztráta pro všechny,“ cituje Guardian loňské prohlášení německé političky. Brexit bez dohody považuje von der Leyenová za nejhorší možnost.
14 let ve vládě kancléřky Merkelové
Možná budoucí šéfka Evropské komise je s Bruselem již dnes silně provázaná; narodila se na jeho periferii a ve městě prožila rané dětství, kdy její otec pracoval pro Evropské hospodářské společenství. Později vystudovala v Londýně ekonomii a medicínu v Hannoveru.
V minulosti pracovala jako lékařka a výzkumná pracovnice a v 90. letech žila pár let ve Spojených státech, kde její manžel, profesor medicíny a podnikatel Heiko von der Leyen, pracoval na Stanfordově univerzitě. Pár společně vychovává sedm dětí, což je (jak upozorňuje britská BBC) v Německu s průměrem 1,59 dítěte na jednu ženu poměrně neobvyklé.
Veřejné angažmá začala von der Leyenová hned po pádu berlínské zdi, kdy se stala členkou Křesťanskodemokratické unie (CDU). Politickou kariéru budovala začátkem nového tisíciletí nejprve v Dolním Sasku jako poslankyně a ministryně zemské vlády, od roku 2005 působila ve vládách kancléřky Merkelové – nejprve byla ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež, následně ministryní práce a sociálních věcí.
Von der Leyenová je zároveň už deset let místopředsedkyní CDU. Merkelová ji vždy podporovala a svého času se mluvilo i o možnosti, že by kancléřku mohla nahradit; kancléřčinou nástupnicí v čele křesťanské demokracie se ovšem nakonec stala Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Německá kancléřka Angela Merkelová s Ursulou von der Leyenovou
Sporné smlouvy pro externí poradce
Dosavadní hlavní zlom v politické kariéře Ursuly von der Leyenové přišel v roce 2013, když se po třech měsících debat v rámci vládní koalice stala první ženou v čele německé obrany. Ve funkci občas čelila kritice za neznalost svého resortu a za to, že při své práci spoléhá příliš na externí poradce.
Loni musela odpovídat na dotazy v rámci vyšetřování nesrovnalostí v oblasti výdajů. Její ministerstvo bylo obviňováno z udělování sporných soukromých smluv konzultantům, kteří měli údajně stát miliony eur. Ministryně přiznala, že při přidělování zakázek došlo k řadě chyb, a slíbila nová opatření.
Kritiku také vyvolaly její úvahy o tom, že by Německo mohlo do armády přijímat občany jiných zemí Evropské unie.
Slabá obrana a hrozby SPD
V uplynulých letech se navíc ukázalo, že ozbrojené síly Německa nejsou v adekvátním stavu, ať už jde o letadla nebo ponorky neschopné operovat, případně o nedostatek personálu. Podle loňské zprávy tyto nedostatky „dramaticky“ brání Německu v přípravách na možné boje.
Loni na jaře byly podle magazínu Spiegel bojeschopné jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter. Podobná je situace i v dalších oblastech.
To vše vede řadu politiků jiných stran, ale i její vlastní CDU k přesvědčení, že se von der Leyenová vždy zajímala více o svůj obraz než o skutečné změny v armádě. Stejně to podle německých médií vnímají někteří čelní představitelé bundeswehru. „Von der Leyenová je náš nejslabší ministr. To je zřejmě dost na to, stát se šéfem Komise,“ stěžuje si bývalý šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz.
Někdejší šéf SPD Sigmar Gabriel dokonce v rozhovoru pro magazín Spiegel pohrozil odchodem z vlády. „Pokud Merkelová navrhne von der Leyenovou bez rozhodnutí kabinetu, je to jasné porušení pravidel vlády – a důvod vládu opustit,“ je přesvědčen Gabriel, podle něhož by sociální demokraté měli nominaci ministryně obrany na šéfku Komise zabránit.
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová
Budování „armády Evropanů“
Kvůli armádě čelila von der Leyenová v minulých letech i dalším vypjatým situacím. Kvůli skandálu kolem dvou vojáků, kteří zřejmě chystali teroristický útok, oznámila reformu ozbrojených sil. Německá armáda také v roce 2017 přesunula část svých vojáků ze základen v Turecku, což bylo vyústěním opakovaného sporu s Tureckem o návštěvy německých poslanců u vojáků bundeswehru.
Pod vedením dnes šedesátileté političky ovšem Německo také zesílilo vojenskou spolupráci s Francií. „Evropská armáda je vizí, která by se mohla stát pro příští generace realitou. To, co vidíme dnes, a to, čeho jsme již dosáhli, jsou první konkrétní kroky. Tím, že jsme vytvořili Evropskou obrannou unii, jsme začali budovat to, co můžeme nazvat ,armádou Evropanů‘. Udržujeme národní armády pod autoritou suverénních států, ale lépe koordinované a vzájemně se posilující,“ prohlásila loni ministryně.
Letos v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově vyzvala k větší účasti své země a EU ke společné obraně NATO. Kritiku Spojených států, které chtějí, aby evropští spojenci výrazně zvýšili výdaje na obranu, označila za oprávněnou.
Kvůli plánovaným výdajům na obranu se dostala do sporu s ministrem financí Olafem Scholzem ze sociální demokracie (SPD). Naopak v Alianci má podporu. „Vážím si Ursuly von der Leyenové jako velmi schopné ministryně a silné vůdčí osobnosti,“ říká generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
V roce 2015, kdy vypukla migrační krize, otevřeně kritizovala Maďarsko za to, že maďarská policie použila slzný plyn a vodní děla proti stovkám migrantů, kteří pronikli přes plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem a snažili se dostat do Maďarska. Německá armáda pak zvýšila počet vojáků, kteří řeší uprchlickou krizi.
Opsané pasáže
Von der Leyenová před lety čelila taky plagiátorské kauze. V březnu 2016 nakonec senát Lékařské vysoké školy v Hannoveru rozhodl, že si může ponechat doktorát, a to i přesto, že v její disertační práci z roku 1990 byly nalezeny opsané pasáže.
Podpora von der Leyenové u německé veřejnosti v poslední době klesá. To, aby nadále hrála důležitou roli v politice, si u jedné z kdysi nejoblíbenějších političek přeje pouze 35 procent Němců. Jaké procento europoslanců bude stejného názoru, se ukáže zhruba v polovině tohoto měsíce, kdy by o její nominaci měl Evropský parlament rozhodnout.
