Přijede sem Lavrov. Cestou od tribunálu, aby se podíval do očí zdejších žen, slibuje starosta Buči

Nahrávám video

Ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova přivezou do ukrajinského města Buča od válečného tribunálu a bude zde muset čelit pohledům místních žen a dětí. Věří v to bučský starosta Anatolij Fedoruk. Rozhovor s ním pro Události, komentáře vedl zpravodaj ČT David Borek.

Řekněte mi, jak jste prožil ruskou okupaci? Byl jste tady? A vaše rodina také zůstala zde ve městě?

Jako starosta města jsem tu zůstal se svými spoluobčany po celou dobu okupace. A bylo nás dost. Setrvalo tu 3700 lidí. Rodinu se mi podařilo poslat pryč přes takzvané zelené koridory. Podobně jako další občané se tak dostala na bezpečnější místo.

Stojíme u střední školy přeměněné v centrum humanitární pomoci. Jak teď funguje vaše město?

Během okupace byla zničena prakticky veškerá infrastruktura. Kritickou infrastrukturu, která zajišťovala život zdejším obyvatelům, zničila ruská vojska, „orkové“, jak je nazýváme. Oni navíc infrastrukturu ničili úmyslně. Vodojem, transformační stanice, mobilní signál, vše bylo kompletně poškozeno, znefunkčněno. Teď pracujeme na obnově.

Největší problém je, že na vjezdu do města je poškozeno elektrické vedení i plynovod. A toto je opravdu problém. Ale máme naději, že za týden, týden a půl, už budeme mít ve městě zase elektrickou energii.

Co víme o masovém hrobu u kostela svatého Andreje? Kdo ho vykopal a kdo je zde pohřben?

Toto je výsledek zločinů spáchaných ruskými jednotkami v našem městě, v naší komunitě. Občané mého města, kteří byli zastřeleni, zraněni a zabiti během ruské okupace, tady museli být dočasně pohřbeni, a pokud to bylo možné, byli prozatímně pohřbeni zde v prvních dnech okupace.

Městská nemocnice pracovala jako jeden organismus a sbírala těla z ulic, přivážela je sem, protože nebylo možné se dostat na hřbitov. Až po odchodu okupantů jsme se dozvěděli, že všechna těla lidí, kteří byli zastřeleni na chodnících, na ulicích, byla svezena sem. Mnozí občané byli sebráni z chodníků, příjezdových cest a našli tady svůj hrob.

Kolik lidí celkem v Buče zemřelo? Známe nějaké číslo?

Nemáme ještě žádné finální číslo. Včera ráno to bylo 362 osob, ale ještě dnes mě policejní náčelník informoval, že v soukromých a v bytových domech se našla další těla.

Byli to naši spoluobčané. Nejsme velkoměsto. Žilo tu padesát tisíc lidí. Všichni se fakticky navzájem známe. K dnešku bylo identifikováno 162, 163 lidí včetně příjmení, křestního jména a otcovského jména a adresy.  Až skončí expertiza, tak budeme moci poskytnout souhrnný přehled toho, kdo tito lidé byli, kde žili a také za jakých okolností skončili v Pánu. O toto teď jde. 

Ruská propaganda tvrdí, že se v Buče masakry nestaly. Jak na to reagujete, když to posloucháte?

Absolutně mě nepřekvapuje, že to říkají. Myslím, že všichni rozumní lidé na světě už tomu ani nevěnují pozornost. Vzpomeňte si, když nejen Rusové a jejich propaganda, ale sám prezident Ruské federace Vladimir Putin čelil otázce „Kdo jsou ti zelení mužíčci na Krymu?“ A on odpověděl, že neví, a žargonem pouličního chuligána dodal „Dokažte to!“ (že jde o ruské vojáky). Takhle to dělají.

Navrhl jsem panu Lavrovovi, ať přijede do Buči. A on sem přijede. Přivezou ho od soudu, kde bude čelit tribunálu. A oni ho sem přivezou na místo činu a on se bude muset dívat do očí matek, dětí a mužů, aby pochopil, co tu ruská vojska prováděla zde, v našem městě.

Kromě Buči k nám patří i čtrnáct dalších obcí, které byly také po 24. únoru okupovány. Zdvyživka, malá vesnice, šest zabitých. Čtyři lidé byli zabiti ve vesnici Ljubljanka. Nebyli zabiti střepinou, granátem nebo puškou, ale umučeni a zavražděni. A tohle je pro mě odpověď. Rusům přece není možno věřit. Principiálně jim není možné důvěřovat, protože celá jejich historie je založena na lži. I jako historik můžu říct, že žádný jiný národ si tak jako oni nepřivlastňuje historické dědictví jiných a nepřepisuje dějiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
Právě teď

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
před 50 mminutami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne se rozezněly sirény v jordánské metropoli Ammánu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

Po suchém červnu přišly do Indie silné monzunové deště

Indie má za sebou pátý nejsušší červen od začátku měření v roce 1901. Začátkem července se však situace obrátila. Extrémní lijáky způsobily záplavy a sesuvy půdy v několika částech země. Pro Dillí a sousední stát Harijána vyhlásil meteorologický ústav červený stupeň výstrahy.
před 3 hhodinami

Demokrat Platner po nařčení ze znásilnění ukončí kandidaturu do Senátu

Demokratický kandidát do amerického Senátu Graham Platner ukončí kandidaturu za obvod v Maine po sérii kontroverzí včetně obvinění ze znásilnění ze strany bývalé přítelkyně. Pozastavení kampaně oznámil na sociálních sítích a demokraté nyní musí určit nového kandidáta, kauza jim tak komplikuje listopadové volby do Kongresu. Maine je považován za klíčový stát pro získání kontroly nad Senátem, v němž jsou síly republikánů a demokratů téměř vyrovnané, píší média.
před 4 hhodinami

Ukrajina má dva měsíce na zvýšení tlaku, pak může Putin mobilizovat, míní Pavel

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.