Přijede sem Lavrov. Cestou od tribunálu, aby se podíval do očí zdejších žen, slibuje starosta Buči

8 minut
Události, komentáře: Rozhovor se starostou ukrajinské Buči
Zdroj: ČT24

Ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova přivezou do ukrajinského města Buča od válečného tribunálu a bude zde muset čelit pohledům místních žen a dětí. Věří v to bučský starosta Anatolij Fedoruk. Rozhovor s ním pro Události, komentáře vedl zpravodaj ČT David Borek.

Řekněte mi, jak jste prožil ruskou okupaci? Byl jste tady? A vaše rodina také zůstala zde ve městě?

Jako starosta města jsem tu zůstal se svými spoluobčany po celou dobu okupace. A bylo nás dost. Setrvalo tu 3700 lidí. Rodinu se mi podařilo poslat pryč přes takzvané zelené koridory. Podobně jako další občané se tak dostala na bezpečnější místo.

Stojíme u střední školy přeměněné v centrum humanitární pomoci. Jak teď funguje vaše město?

Během okupace byla zničena prakticky veškerá infrastruktura. Kritickou infrastrukturu, která zajišťovala život zdejším obyvatelům, zničila ruská vojska, „orkové“, jak je nazýváme. Oni navíc infrastrukturu ničili úmyslně. Vodojem, transformační stanice, mobilní signál, vše bylo kompletně poškozeno, znefunkčněno. Teď pracujeme na obnově.

Největší problém je, že na vjezdu do města je poškozeno elektrické vedení i plynovod. A toto je opravdu problém. Ale máme naději, že za týden, týden a půl, už budeme mít ve městě zase elektrickou energii.

Co víme o masovém hrobu u kostela svatého Andreje? Kdo ho vykopal a kdo je zde pohřben?

Toto je výsledek zločinů spáchaných ruskými jednotkami v našem městě, v naší komunitě. Občané mého města, kteří byli zastřeleni, zraněni a zabiti během ruské okupace, tady museli být dočasně pohřbeni, a pokud to bylo možné, byli prozatímně pohřbeni zde v prvních dnech okupace.

Městská nemocnice pracovala jako jeden organismus a sbírala těla z ulic, přivážela je sem, protože nebylo možné se dostat na hřbitov. Až po odchodu okupantů jsme se dozvěděli, že všechna těla lidí, kteří byli zastřeleni na chodnících, na ulicích, byla svezena sem. Mnozí občané byli sebráni z chodníků, příjezdových cest a našli tady svůj hrob.

Kolik lidí celkem v Buče zemřelo? Známe nějaké číslo?

Nemáme ještě žádné finální číslo. Včera ráno to bylo 362 osob, ale ještě dnes mě policejní náčelník informoval, že v soukromých a v bytových domech se našla další těla.

Byli to naši spoluobčané. Nejsme velkoměsto. Žilo tu padesát tisíc lidí. Všichni se fakticky navzájem známe. K dnešku bylo identifikováno 162, 163 lidí včetně příjmení, křestního jména a otcovského jména a adresy.  Až skončí expertiza, tak budeme moci poskytnout souhrnný přehled toho, kdo tito lidé byli, kde žili a také za jakých okolností skončili v Pánu. O toto teď jde. 

Ruská propaganda tvrdí, že se v Buče masakry nestaly. Jak na to reagujete, když to posloucháte?

Absolutně mě nepřekvapuje, že to říkají. Myslím, že všichni rozumní lidé na světě už tomu ani nevěnují pozornost. Vzpomeňte si, když nejen Rusové a jejich propaganda, ale sám prezident Ruské federace Vladimir Putin čelil otázce „Kdo jsou ti zelení mužíčci na Krymu?“ A on odpověděl, že neví, a žargonem pouličního chuligána dodal „Dokažte to!“ (že jde o ruské vojáky). Takhle to dělají.

Navrhl jsem panu Lavrovovi, ať přijede do Buči. A on sem přijede. Přivezou ho od soudu, kde bude čelit tribunálu. A oni ho sem přivezou na místo činu a on se bude muset dívat do očí matek, dětí a mužů, aby pochopil, co tu ruská vojska prováděla zde, v našem městě.

Kromě Buči k nám patří i čtrnáct dalších obcí, které byly také po 24. únoru okupovány. Zdvyživka, malá vesnice, šest zabitých. Čtyři lidé byli zabiti ve vesnici Ljubljanka. Nebyli zabiti střepinou, granátem nebo puškou, ale umučeni a zavražděni. A tohle je pro mě odpověď. Rusům přece není možno věřit. Principiálně jim není možné důvěřovat, protože celá jejich historie je založena na lži. I jako historik můžu říct, že žádný jiný národ si tak jako oni nepřivlastňuje historické dědictví jiných a nepřepisuje dějiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...