Před deseti lety začala v Egyptě revoluce, která svrhla autoritářský režim Husního Mubaraka

2 minuty
Události: 10 let od revoluce v Egyptě
Zdroj: ČT24

Egyptské úřady podle policejních zdrojů zadržely karikaturistu, který na sociální sítě umístil video k připomínce desátého výročí masových protivládních protestů. Právě 25. ledna 2011 začala na náměstí Tahrír v Káhiře revoluce, která vedla k pádu tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Demokratické snahy ale po dvou letech ukončila nová autoritářská vláda nápadně podobná té předrevoluční.

V předrevolučním Egyptě, kde nebyla povolena kritika tehdejšího režimu, kolovaly různé karikatury a vtipy. I ty mohou ukázat na příčiny revoluce. Mezi ně patřila nezaměstnanost, omezená práva žen nebo nemožnost mladých lidí dovolit si svatbu.

„Když jste cenzurováni v novinách, na internetu, v televizi, tak si musíte najít nějakou okliku, jak kritizovat režim,“ tvrdí egyptoložka z Telavivské univerzity Mira Tzorefová.

Změna přišla s Tuniskem. 25. ledna už uběhl zhruba týden od té doby, co z Tuniska po demonstracích prchl prezident Zín Abidín bin Alí a začalo takzvané arabské jaro.

„Pro Egypťany, kteří cítili odpor a nedůvěru, to byla velká inspirace. Byla to poslední jiskra, která dohnala lidi do ulic,“ vysvětluje tehdejší atmosféru blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

V Egyptě tehdy podle Borka dorůstala generace mladých lidí ve věku dvaceti až třiceti let, kteří nemohli sehnat důstojnou práci a založit si tak rodinu. „Pro většinu z nich byl život šedivý, bez jakékoliv perspektivy. Nezaměstnanost měla i hluboké soukromé dopady na mnoho lidí,“ doplňuje zpravodaj.

Najednou už ale nebyly zapotřebí vtipy a skryté narážky, demonstranti otevřeně žádali odchod prezidenta Husního Mubaraka, který největší arabskou zemi vedl od roku 1981.

Další vývoj byl překotný. Od počátku protestů uplynuly necelé tři týdny a Mubarak musel rezignovat.

Krátký demokratický experiment

Symbolem demonstrací se stalo náměstí Tahrír v centru Káhiry. V revolučních týdnech mnozí popisovali atmosféru jednoty mezi demonstranty. Brzy ale vystoupily do popředí rozdíly a po dvou letech armáda ukončila demokratický experiment.

Moci se ujal generál Abd al-Fattáh as-Sísí, který se stal prezidentem a navrátil zemi do podobného režimu, který vládl před revolucí. „Hodlám zajistit, že nadcházející éra obnovy bude naplněna domácími i mezinárodními úkoly, tak abychom dohnali, co jsme zameškali, a napravili chyby minulosti,“ řekl tehdy Sísí.

„Za posledních deset let se v Egyptě změnilo všechno a nic. Pro revolucionáře, kteří si prošli vězením a často skončili v exilu, ta revoluce nebyla úspěšná. Pro novou vládu úspěšná byla – Egyptu se jako státu daří, vzkvétá infrastruktura a všude se budují velké mega projekty, které mají utvrdit ideologii, že je všechno v pořádku. Pro řadové Egypťany je těch deset let už velmi dlouhá doba, ti se snaží věnovat vlastním životům,“ říká arabista Ondřej Beránek.

Náměstí Tahrír od údálostí ledna 2011 prošlo rekonstrukcí. Tamní faraónský obelisk připomíná slavnou egyptskou minulost, deset let staré události jsou ale spíše jen rozpačitou vzpomínkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...