Egyptské úřady podle policejních zdrojů zadržely karikaturistu, který na sociální sítě umístil video k připomínce desátého výročí masových protivládních protestů. Právě 25. ledna 2011 začala na náměstí Tahrír v Káhiře revoluce, která vedla k pádu tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Demokratické snahy ale po dvou letech ukončila nová autoritářská vláda nápadně podobná té předrevoluční.
Před deseti lety začala v Egyptě revoluce, která svrhla autoritářský režim Husního Mubaraka
2 minuty
Události: 10 let od revoluce v Egyptě
V předrevolučním Egyptě, kde nebyla povolena kritika tehdejšího režimu, kolovaly různé karikatury a vtipy. I ty mohou ukázat na příčiny revoluce. Mezi ně patřila nezaměstnanost, omezená práva žen nebo nemožnost mladých lidí dovolit si svatbu.
„Když jste cenzurováni v novinách, na internetu, v televizi, tak si musíte najít nějakou okliku, jak kritizovat režim,“ tvrdí egyptoložka z Telavivské univerzity Mira Tzorefová.
Změna přišla s Tuniskem. 25. ledna už uběhl zhruba týden od té doby, co z Tuniska po demonstracích prchl prezident Zín Abidín bin Alí a začalo takzvané arabské jaro.
„Pro Egypťany, kteří cítili odpor a nedůvěru, to byla velká inspirace. Byla to poslední jiskra, která dohnala lidi do ulic,“ vysvětluje tehdejší atmosféru blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
V Egyptě tehdy podle Borka dorůstala generace mladých lidí ve věku dvaceti až třiceti let, kteří nemohli sehnat důstojnou práci a založit si tak rodinu. „Pro většinu z nich byl život šedivý, bez jakékoliv perspektivy. Nezaměstnanost měla i hluboké soukromé dopady na mnoho lidí,“ doplňuje zpravodaj.
Najednou už ale nebyly zapotřebí vtipy a skryté narážky, demonstranti otevřeně žádali odchod prezidenta Husního Mubaraka, který největší arabskou zemi vedl od roku 1981.
Další vývoj byl překotný. Od počátku protestů uplynuly necelé tři týdny a Mubarak musel rezignovat.
Krátký demokratický experiment
Symbolem demonstrací se stalo náměstí Tahrír v centru Káhiry. V revolučních týdnech mnozí popisovali atmosféru jednoty mezi demonstranty. Brzy ale vystoupily do popředí rozdíly a po dvou letech armáda ukončila demokratický experiment.
Moci se ujal generál Abd al-Fattáh as-Sísí, který se stal prezidentem a navrátil zemi do podobného režimu, který vládl před revolucí. „Hodlám zajistit, že nadcházející éra obnovy bude naplněna domácími i mezinárodními úkoly, tak abychom dohnali, co jsme zameškali, a napravili chyby minulosti,“ řekl tehdy Sísí.
„Za posledních deset let se v Egyptě změnilo všechno a nic. Pro revolucionáře, kteří si prošli vězením a často skončili v exilu, ta revoluce nebyla úspěšná. Pro novou vládu úspěšná byla – Egyptu se jako státu daří, vzkvétá infrastruktura a všude se budují velké mega projekty, které mají utvrdit ideologii, že je všechno v pořádku. Pro řadové Egypťany je těch deset let už velmi dlouhá doba, ti se snaží věnovat vlastním životům,“ říká arabista Ondřej Beránek.
Náměstí Tahrír od údálostí ledna 2011 prošlo rekonstrukcí. Tamní faraónský obelisk připomíná slavnou egyptskou minulost, deset let staré události jsou ale spíše jen rozpačitou vzpomínkou.
