Praha - V roce 2003 vyvinuli vědci liberecké Technické univerzity stroj, který neměl na světě obdoby. Mnozí odborníci od té doby považují Česko za zemi nanotechnologií. Svědčí o tom i rostoucí podíl nanotechnologií na exportu České republiky. Firmy, co se nanotechnologiemi zabývají, se tak vedle firem z tradičních oblastí jako strojírenství a energetika stávají tahouny českého exportu.
U zrodu nanorevoluce stál tehdy profesor Oldřich Jirsák. Vyvinul totiž unikátní technologii na výrobu nanovláken ve velkém. „Ona se dala vyrábět i dříve, ale jen velice symbolické množství, a tehdy byl vynalezen stroj, který umí vyrábět obrovské množství nanovlákenných materiálů,“ popisuje rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs.
I díky prodaným licencím se následně mohlo studium nanovláken v Liberci rychle rozvíjet. V loňském roce TUL dokonce otevřela nově vybudované výzkumné a vývojové centrum pro nanomateriály a pokročilé technologie. Vybudování tzv. budovy L přišlo na 655 milionů korun. Projekt byl financován z velké části z evropských fondů a byl největší investiční akcí v šedesátileté historii školy.
Centrum je vybaveno například speciálními víceúčelovými roboty. Je na nich možné vyvíjet aplikace, které bude univerzita přímo nabízet pro průmyslové firmy. „Budeme vyrábět věci, o které někdo stojí,“ upřesnil rektor. „Textil vybavený nanovlákny, který je nešpinivý, nebo pro medicínské účely.“ Jeden z robotů například speciálně opracovává sklo, další je uzpůsoben na výrobu přístrojových desek v automobilech apod. Vedení univerzity očekává, že centrum ročně vydělá desítky milionů korun.
Co všechno už nanovlákna umí? Třeba dlouhodobě dezifinkovat jakýkoliv povrch, proměnit obyčejnou bundu v nepromokavou, voděodolnou, ale prodyšnou. A brzy nejspíš způsobí převrat v lékařství, neboť vědci se na nich pokouší pěstovat nové orgány. Více o nanosvětě je možné se dozvědět v dnešním díle pořadu Hyde Park Civilizace od 20:05 na ČT24. Do studia přijdou vědci z TUL Petr Louda a Miroslav Černík.
