Povolební vývoj v USA je podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) zneklidňující, tamní demokracie ale ohrožena není. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jiřího Kobzy (SPD) to není tak jisté, je to ale poslední, co západní svět potřebuje. Hosté Událostí, komentářů pochválili končícího prezidenta Donalda Trumpa za dohody arabských zemí s Izraelem a zamysleli se také nad brexitem.
Povolební vývoj v USA je zneklidňující, demokracie ale přežije, věří Petříček. Kobza si tím jistý není
Události, komentáře: Ministr Petříček a poslanec Kobza o povolební situaci v USA či brexitu (zdroj: ČT24)
Takové rušno kolem sčítání hlasů v USA a zpochybňování výsledků voleb je ojedinělé, míní Petříček. Připomíná, že v minulosti soudy výsledky přezkoumávaly, ale ne v tak masivním měřítku. „Věřím, že americká demokracie je dostatečně stabilní, aby tuto situaci zvládla. Lze očekávat, že 20. ledna bude Joe Biden inaugurován novým americkým prezidentem,“ shrnuje šéf české diplomacie.
Potvrzuje zároveň, že vývoj ve Spojených státech zneklidňuje: „Spojené státy byly pro svobodný svět historicky vzorem. Možná to značí jistou krizi, v které se západní prostor nachází. Věřím ale, že to částečně souvisí s pandemií, kterou – i spoluprací mezi Evropou a USA – jsme schopni překonat a znovu posílit postavení liberálních demokracií ve světě.“
Podle Kobzy byla americká společnost tak rozdělená jako nyní naposledy po inauguraci Abrahama Lincolna prezidentem. Zdůrazňuje, že za napětí ve společnosti mohou jak republikáni, tak demokraté. „Je otázkou, jestli demokracie přežije. Kdyby se cokoliv stalo špatně v Americe, tak dopad na nás v Evropě bude velmi, velmi citelný. Při všech trablích, které tady máme, by to bylo to poslední, co bychom teď potřebovali,“ uvažuje místopředseda sněmovního zahraničního výboru.
Ministr zahraničí se nedomnívá, že americká demokracie je v ohrožení. Je podle něj patrné, že instituce a lidé v nich dělají svou práci. „To, že sledujeme velmi emotivní vyjádření, ještě neznamená, že je nějaká hlubší krize,“ míní Petříček. Poukazuje také na to, že Biden už v kampani avizoval, že chce národ spojovat, a díky svým zkušenostem může být prezidentem, který bude spolupracovat i s republikány v Kongresu.
Kobza opět připomíná Lincolnovu dobu: „Ve svém inauguračním projevu byl velice vstřícný, dokonce jižním státům sliboval právo na majetek, to znamená otroky, a potom to vyvrcholilo tak, jak to vyvrcholilo,“ odkazuje poslanec SPD na občanskou válku. Je tudíž otázka, co se bude opravdu dít, a uklidnit situaci bude trvat dost dlouho, pokud se to podaří, upozorňuje.
Petříček věří, že Biden změní formu zahraniční politiky, ale ne její obsah
Oba hosté Událostí, komentářů se shodují, že jedním z největších úspěchů Trumpova prezidentství je navázání kontaktů některých arabských států s Izraelem. Podle Petříčka se končícímu prezidentovi podařilo upozornit na řadu problémů, například v oblasti vztahů s Čínou. Ministr očekává, že Biden změní formu zahraniční politiky, ale nikoliv obsah.
Obrátit by Biden podle Kobzy mohl v přístupu k Íránu. Trumpova administrativa odstoupila od jaderné dohody a Teherán nyní ohlásil navýšení obohacování uranu. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru to považuje za vhozenou rukavici pro Bidena.
„Biden by teď mohl obnovit dohodu, a tím pádem otázku obohacování smetl ze stolu. Když znovu dojde k dohodě, Biden si udělá velký zářez na pažbě na začátku své prezidentské kariéry a Íránci se zbaví sankcí,“ nastiňuje Kobza.
Největší zásluhu na brexitu mají vyjednavači EU, tvrdí Kobza
Hosté Událostí, komentářů se zamysleli také nad brexitem a dohodou Británie s Evropskou unií.
Petříček věří, že odchodem Ostrovů z EU ztratily obě strany. Dohodu považuje za nejlepší možnou, protože tvrdý brexit by způsobil veliké komplikace v dopravě či obchodních vztazích. „Změny nastanou i pod touto dohodou, podnikatelé se musí připravit na mnohem komplikovanější kontroly na hranicích, celní kontroly. Ale nebudou cla, nebudou kvóty, obchod by neměl být zásadně poznamenán,“ předesílá šéf diplomacie.
Vyjednavači EU podle Kobzy s Británií jednali tak tvrdě, že svým „až arogantním“ stylem získávali příznivce brexitu. Nakonec je to tak tým Michela Barniera, který má hlavní zásluhu na brexitu, je přesvědčen poslanec SPD. Připomíná například takzvaný návrh z Chequers, který dle jeho slov stál místo bývalou premiérku Theresu Mayovou.
Kobza poukazuje také na to, že postupně dochází ke sjednocení Irska, protože hranice mezi EU a Británií neleží na irském ostrově, ale v moři mezi Irskem a Británií. „Je otázka, jak se k tomu postaví Skotsko,“ uvažuje.