Hongkongská policie zadržela 230 lidí při nedělních prodemokratických demonstracích. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení místních úřadů. Zraněno bylo 18 osob. Protestní akce namířené proti vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a proti centrální vládě v Pekingu začaly v nákupních centrech, odkud se ve večerních hodinách přenesly do ulic. Proti demonstrantům zasáhly stovky pořádkových policistů, které se snažily davy rozehnat. Na některých místech policisté použili pepřový sprej.
Policie v Hongkongu zadržela přes dvě stě demonstrantů
Úřady uvedly, že protestní akce byly nepovolené a demonstranti porušili opatření zavedené proti šíření koronaviru, které zakazuje shromažďování více než osmi lidí. Podle policie se někteří protestující také dopustili napadení policejního činitele, odmítali prokázat svou identitu a jeden z demonstrantů měl u sebe údajně materiál pro výrobu Molotovova koktejlu.
Opatření přijatá v Hongkongu, stejně jako v dalších zemích světa, ve snaze zastavit postup nemoci covid-19, protivládní protesty v posledních týdnech utlumila. Nedávné zatčení některých významných prodemokratických aktivistů a nové obavy z posilování nadvlády Pekingu nad Hongkongem ale hnutí oživily.
Ilustrační foto
Policie oznámila, že v neděli provedla zatýkací operaci, počty zadržených uváděné hongkongskými médii ale zatím nepotvrdila. K zatýkání policisté údajně přistoupili po opakovaných varováních. Demonstranti podle policie kromě jiného blokovali ulice a na některých místech zakládali ohně.
Demonstranti požadují vyšetření policejní brutality
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je region spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
Protesty začaly loni v červnu původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale účastníci požadavky rozšířili na obecnější demokratické reformy, včetně svobodných voleb. Demonstranti požadují rovněž nezávislé vyšetření policejní brutality při dřívějších protestech a beztrestnost pro více než sedm tisíc zadržených.
V Hongkongu se podle agentury Reuters nyní chystají nové rozsáhlé demonstrace. Jedna z nich je plánována na 1. července, což je výročí předání Hongkongu zpět Číně. Aktivisté chtějí dosáhnout dvoumilionové účasti.
Reorganizace hongkongského kabinetu
Na konci dubna Čína schválila reorganizaci hongkongské vlády. Podle správkyně Hongkongu a šéfky kabinetu Carrie Lamové tím bude vláda posílena v době, kdy ekonomiku země ohrožuje koronavirus. Někteří hongkongští zákonodárci se domnívají, že Peking tímto krokem ukazuje svoji moc.
Čtyři ministři vládu opustili a dva vyměnili resort. Patricka Nipa, dosavadního ministra pro záležitosti ústavy a pevninské Číny, nahradí Erick Tsang, který měl dosud na starosti migraci.
Napětí v Hongkongu vyvolal výrok ministra Nipa, který prohlásil, že žádná legislativa nebrání čínským úřadům v tom, aby v Hongkongu zasahovaly. Po tomto oznámení začali někteří zdejší poslanci a právní organizace naléhat na regionální vládu, aby vysvětlila, zda hongkongská ústava město chrání před vměšováním ze strany čínských vládních institucí (státního úřadu pro záležitosti Hongkongu a Macaa a styčného úřadu pro Hongkong).
Vláda na tyto otázky reagovala prohlášením, ve kterém uvedla, že článek 22 základního zákona brání pekingským úřadům v zásazích do vnitřních věcí Hongkongu, píše server Hong Kong Free Press. Patrick Nip se v pondělí za „chyby“ omluvil na Facebooku.
Nicméně Carrie Lamová popřela, že by reorganizace vlády s tímto incidentem souvisela. Změny mají prý Hongkongu pomoci oživit jeho ekonomiku otřesenou koronavirem.