Vyšetřovací komise horní komory brazilského parlamentu zveřejnila zprávu, v níž žádá obvinění prezidenta Jaira Bolsonara ze zločinu proti lidskosti a asi desítky dalších deliktů. Těch se hlava Brazílie podle senátní komise dopustila při řízení země během pandemie covidu-19. Informovala o tom agentura AFP. O zprávě mají senátoři hlasovat 26. října.
Podle brazilské senátní komise Bolsonaro selhal během pandemie, hrozí mu obvinění
2 minuty
Horizont ČT24: Obvinění Bolsonara
Podle analytiků sice není pravděpodobné, že by prokuratura stíhání prezidenta zahájila, závěry komise ale mohou Bolsonarovi uškodit v prezidentských volbách, jež se mají konat příští rok. Bolsonaro už dříve vyšetřování komise označil za frašku.
Senátní komise za téměř půl roku vyslechla desítky expertů i vládních činitelů, jejichž výpovědi mohli Brazilci sledovat v televizi. Ve zprávě, která má bezmála dvanáct set stran, viní prezidenta zejména z toho, že odmítal koronavirová opatření zaváděná brazilskými guvernéry, doporučoval proti nemoci vědecky neověřené medikamenty a obstrukcemi zpozdil dodávky vakcín. Tím přispěl k šíření covidu a k úmrtím s ním spojených, jichž dvousetmilionová Brazílie eviduje na 604 tisíc.
„Rozhodnutí nepořizovat vakcíny v období od července 2020 nejméně do ledna 2021, které postrádalo jakýkoli technický nebo vědecký základ a vzpíralo se doporučením mezinárodních zdravotnických úřadů, si vyžádalo životy tisíců Brazilců, kteří by jinak jistě měli z očkování užitek,“ citoval ze zprávy deník The Guardian.
Například šéf americké farmaceutické firmy Pfizer pro Latinskou Ameriku Carlos Murillo před komisí vypověděl, že brazilská vláda od loňského srpna do letošního února ignorovala několik nabídek Pfizeru na dodávku očkovací látky. Zpoždění v dodávkách způsobily i Bolsonarovy kritické výroky na adresu vakcín a Číny. Bolsonaro například prohlásil, že Coronavac pochází ze země, „která, jak říkají, ten virus vytvořila“.
Napospas koronaviru
Komise původně navrhovala obvinit prezidenta také z vraždy kvůli tomu, že odmítl nakoupit včas vakcíny, a z genocidy proti původním obyvatelům, které údajně svými rozhodnutími nechal napospas koronaviru. Výbor ale nakonec od návrhu na tato dvě obvinění upustil.
Senátor Humberto Costa agentuře Reuters vysvětlil, že zákonodárci nakonec došli k závěru, že například pro obvinění z genocidy, jak ji definuje Mezinárodní soudní dvůr, není v Bolsonarově případu dostatek důkazů. Senát ale Bolsonara kromě zločinu proti lidskosti viní také například z podněcování k trestnému činu, zneužití veřejných prostředků či šarlatánství.
Komise zároveň žádá mimo jiné obvinění čtyř ministrů a dvou exministrů. Tři nejstarší prezidentovy syny, kteří zastávají posty senátora, poslance a radního, by podle komise měly justiční orgány stíhat za podněcování k trestnému činu cestou šíření nepravdivých zpráv.
Prezident vyšetřování dříve odsoudil jako politicky motivované
Bolsonaro od počátku pandemii zlehčoval a odmítal opatření proti jejímu šíření s tím, že poškodí ekonomiku a připraví masy lidí o práci. Letos také několikrát napadl u nejvyššího soudu dekrety, jimiž se šéfové států brazilské federace snažili epidemii zmírnit. Prezident zpochybňuje očkování proti covidu, který on sám loni prodělal. Tvrdí, že nejlepší vakcínou je přímo virus. Jako lék proti nemoci propagoval bez vědeckých důkazů antimalarikum chlorochin či byliny amazonských indiánů, a to navzdory oficiálním doporučením ministerstva zdravotnictví.
Kvůli laxnímu přístupu k šíření koronaviru podaly na Bolsonara nevládní organizace a různá sdružení i stížnosti k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), v nichž ho viní ze zločinů proti lidskosti a z genocidy domorodého obyvatelstva. Ze stejného důvodu dorazilo do brazilského parlamentu několik žádostí opozice o zahájení procesu sesazení prezidenta, které ale nemají šanci na schválení.Někteří kritici prezidenta viní Bolsonara i z toho, že neprojevil dostatečný soucit nad oběťmi pandemie. Loni například pozůstalým vzkázal, že je mu sice „líto všech zemřelých“, ale že „takový je osud“.
Prezident se k obsahu zprávy zatím nevyjádřil, ale už dříve vyšetřování odsoudil jako politicky motivované. Případný proces proti němu by musel zahájit generální prokurátor, kterého do funkce jmenuje právě hlava státu. Kvůli tomu se stíhání Bolsonara jeví jako nepravděpodobné, napsala agentura Reuters.
