Čtyřicet procent evropských Židů uvažovalo v poslední době o emigraci. Důvodem je rostoucí antisemitismus, jehož podoba se na evropském kontinentě výrazně proměňuje. Podle lednového průzkumu Eurobarometru považuje antisemitismus za problém ve své vlastní zemi polovina lidí v Evropské unii. Poláky před pár dny šokoval článek v krajně pravicovém týdeníku, který se věnoval tématu „jak rozpoznat Žida“.
Počet antisemitských útoků napříč Evropou narůstá, o emigraci uvažuje 40 procent Židů
Jen za poslední rok ve Francii vzrostly antisemitské útoky o tři čtvrtiny, úřady evidovaly 541 incidentů.
Koncem letošního února pomaloval neznámý pachatel 96 hrobů na židovském hřbitově nedaleko Štrasburku hákovými kříži. Tento symbol se objevil i na podobizně význačné francouzské a evropské političky Simone Veilové na pařížské poštovní schránce. Během jednoho z protestů žlutých vest se stal terčem antisemitských útoků i konzervativní filozof Alain Finkielkraut.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jakékoli projevy antisemitismu ostře odsoudil a ohlásil opatření v boji proti němu.
Antisemitismus ovlivňuje muslimské přistěhovalectví
V Německu odsouhlasila spolková země Berlín novou strategii boje proti antisemitismu. Přesto se právě v Berlíně demonstrovalo, kvůli vystoupení Palestinky Rasmy Odeové, která si odseděla deset let za teroristický útok, při kterém zahynuli dva Izraelci.
Odeová měla v Berlíně promluvit na pozvání organizace, kterou Evropská unie považuje za extremistickou. Vystoupení ale německé úřady po protestech politiků a židovských organizací na poslední chvíli zakázaly a Palestince odebraly vízum.
Polsko šokoval minulou středu článek v krajně pravicovém týdeníku Tylko Polsko, který radí čtenářům, „jak rozpoznat Žida“, a to na základě jména, antropologických či charakterových rysů, jako tomu bývalo během nacistické nadvlády.
Podobu evropského antisemitismu ovlivňuje i rostoucí muslimská komunita. „Co se týče antisemitských předsudků mezi muslimskou komunitou, víme, že jsou dvakrát až třikrát vyšší než ve většinové populaci,“ upozorňuje koordinátorka EU pro boj s antisemitismem Katharina von Schnurbeinová. Evropská ultralevice zase vystupuje proti sionismu.
„Čtyřicet procent evropských Židů během posledního roku uvažovalo o tom, zda se nevystěhovat z Evropy. To je naprosto nepřijatelné,“ burcuje ředitel odboru boje s antisemitismem při izraelském ministerstvu zahraničí Ran Jakoby.
Z Francie každoročně odcházejí do Izraele tisíce Židů, míří hlavně do města Netanja. V roce 2015 byli francouzští Židé dokonce nejpočetnější skupinou přistěhovalců do Izraele.