Na desítky hrobů židovského hřbitova ve východofrancouzském městě Quatzenheim někdo v noci na úterý žlutou a modrou barvou namaloval nápisy v němčině a hákové kříže. Podobných incidentů loni ve Francii výrazně přibylo. Proti stále častějším projevům antisemitismu vyšly v úterý večer do ulic tisíce lidí například v Paříži nebo Nice.
Židovský hřbitov ve Francii někdo přes noc pokryl hákovými kříži. Poničených je 96 hrobů
Quatzenheim leží nedaleko Štrasburku poblíž hranice s Německem. Nápisů na hrobech tamního židovského hřbitova si podle listu kolem půl sedmé ráno všiml jeden z místních obyvatel, když venčil psa. Kromě hrobů se hákový kříž objevil také na vchodových dveřích jednoho z domů u hřbitova, i když jeho majitel nevyznává judaismus.
Prefektura departementu Bas-Rhin označila znesvěcení 96 hrobů ve vesnici Quatzenheim za „ohavný antisemitský čin“. Na jednom z nich se podle AFP objevil nápis „Elsassisches Schwarzen Wolfe“ (Alsasští černí vlci), což prý může být odkaz na alsaskou separatistickou skupinu aktivní v 70. letech. Alsasko obývá početná německojazyčná menšina.
Spolupracovnice ČT Kateřina Srbková k antisemitismu ve Francii (zdroj: ČT24)
Projevy antisemitismu jsou ve Francii častější
Na východ Francie odpoledne přijel prezident Emmanuel Macron. „Podnikneme kroky, přijmeme zákony a budeme trestat,“ řekl obyvatelům Quatzenheimu a zástupcům židovské obce po obhlídce poničených hrobů. Doprovázel jej při tom hlavní francouzský rabín Haim Korsia. „Je pro mne důležité být tady dnes s vámi,“ prohlásil Macron.
V podvečer navštívil také pařížský památník obětem holocaustu a ve středu bude večeřet mimo jiné s předsedou společnosti CRIF, tedy zastřešující organizace zastupující francouzské Židy.
Zpravodaj ČT Jan Šmíd k protestům proti antisemitismu ve Francii (zdroj: ČT24)
Proti antisemitismu vyšly do ulic tisíce lidí
V reakci na nárůst protižidovských projevů svolalo na úterý několik politických stran demonstraci na pařížské náměstí Republiky. Mezi tisícovkami lidí se objevil například první tajemník socialistů Olivier Faure, předseda hnutí Générations Benoit Hamon, starostka metropole Anne Hidalgová či exprezident François Hollande.
„Antisemitismus není věcí Židů, ale týká se všech Francouzů,“ pronesl podle AFP bývalý šéf Elysejského paláce, podle něhož jsou protižidovské projevy „útokem na republiku“. Současný prezident Macron se večerní pařížské demonstrace neúčastnil.
Proti stále častějším projevům antisemitismu vyšly v úterý večer do ulic tisíce Francouzů (zdroj: ČT24)
„Největší demonstrace probíhá v Paříži, ale pochody se konají i v dalších francouzských městech. V Nice se sešly tisíce lidí z celého regionu, včetně zástupců hlavních politických stran s výjimkou Národního sdružení Marine Le Penové,“ uvedl v úterý večer zpravodaj ČT Jan Šmíd s tím, že v Nice se začne v příštích týdnech stavět v okolí židovského hřbitova zeď, na které budou vyryta jména tří a půl tisíce Židů deportovaných odtamtud do koncentračních táborů.
Francouzské úřady loni incidentů s antisemitským podtextem zaznamenaly 541 oproti 311 z předchozího roku. Naposledy se terčem antisemitských urážek stal tuto sobotu při demonstraci takzvaných žlutých vest francouzský konzervativní filozof Alain Finkielkraut.
Židovská obec ve Francii je podle agentury Reuters s přibližně 550 tisíci osobami jednou z největších v Evropě. Od druhé světové války se rozrostla zhruba o polovinu, útoky proti ní však jsou časté. V roce 2015 úřady zaznamenaly dokonce 800 antisemitských činů.