Antisemitismus je problém, myslí si polovina lidí v EU. V Česku tak uvažuje necelá třetina dotázaných

Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění průzkumu Eurobarometr. Nejvíc lidí tak odpovědělo ve Švédsku, a to přes 80 procent. V České republice antisemitismus jako problém vidí 28 procent dotázaných.

Jak v bruselském muzeu holocaustu upozornila komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, platí, že čím nižší úroveň vzdělání dotázaných, tím nižší míra povědomí právě o tragickém osudu šesti milionů evropských Židů za druhé světové války.

Prosincový průzkum Agentury EU pro základní práva (FRA) uvádí, že antisemitismus má za největší sociální a politický problém ve své domovské zemi 85 procent evropských Židů. Skutečnost, že nárůst antisemitismu nyní pociťuje téměř devět desetin židovské populace v Unii, je podle Jourové „ostudou Evropy“.

Vnímání antisemitismu lidmi v EU
Zdroj: Eurobarometr

Komisařka také připomněla, že podle zjištění FRA nyní čtyři z deseti Židů v EU uvažují o odchodu z Evropy. „Když Židé Evropu opouštěli v minulosti, nikdy to nebyla dobrá známka jejího stavu. Jsem – v Evropské komisi jsme rozhodnuti zajistit budoucnost židovskému lidu na tomto kontinentu, kvůli nim i kvůli Evropě,“ prohlásila Jourová.

Antisemitismus považují za problém především Švédové a Francouzi

Podle nejčerstvějšího průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil na celou unijní populaci, a nejen tu židovskou, antisemitismus pokládají za problém hlavně lidé ve Švédsku (81 procent), ve Francii (72 procent), v Německu (66 procent), v Nizozemsku (65 procent), ve Velké Británii (62 procent) a v Itálii (58 procent). V Belgii či v Rakousku byli respondenti v této otázce rozděleni přibližně na poloviny.

Prezentace výsledků průzkumu v bruselském Židovském muzeu připadla shodou okolností na den, kdy ve městě pokračuje soud s francouzským občanem alžírského původu Mehdi Nemnouchem. V roce 2014 ve vstupní hale muzea zastřelil čtyři lidi, vinu odmítá.

Česká republika má s antisemitismem problém podle 28 procent dotázaných, plyne z výsledků Eurobarometru; nejčastěji tak odpovídali lidé mezi 40 a 54 lety (33 procent). Podle 57 procent dotázaných se v tomto ohledu v ČR situace v posledních pěti letech nezměnila. V celounijním průměru si to myslí 39 procent lidí, podle 36 procent antisemitismu v EU za pět let přibylo.

Vnímání antisemitismu v jednotlivých zemích EU
Zdroj: Eurobarometr

Na úrovni celé EU je jako nejčastější projev antisemitismu vnímáno popírání holocaustu, o kterém hovořilo 53 procent respondentů Eurobarometru. Je to opět výrazně méně, než jak věc vnímají podle FRA sami evropští Židé. Z nich větu, že holocaust je mýtus a zveličuje se, vnímá jako jednoznačně antisemitskou 83 procent. V ČR popírání holocaustu označilo za problém 38 procent respondentů Eurobarometru.

Dalším nejčastěji zmiňovaným problém je šíření antisemitismu na internetu a sociálních sítích, v celoevropském průměru na to upozornilo 51 procent respondentů. Stejné procento připomnělo také protižidovská grafitti a vandalismus mířící proti židovským budovám, veřejné výhrůžky vůči Židům či poškozování židovských hřbitovů. Právě tento poslední bod uvedlo také 44 procent českých respondentů jako problém v Česku.

Přes 40 procent lidí považuje výuku o holocaustu za nedostatečnou

Celých 68 procent Evropanů míní, že lidé v jejich zemi nemají dostatečné informace o historii, zvycích a způsobech místní židovské menšiny. O holocaustu se ve školách dostatečně učí podle 43 procent respondentů Eurobarometru, opačný názor má ale v zásadě stejně velká skupina (42 procent). V ČR je o dostatečné výuce v tomto ohledu přesvědčeno 40 procent dotázaných, opačný názor má 46 procent lidí.

Eurobarometr údaje týkající se antisemitismu zveřejnil krátce před Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, který od roku 2005 připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka Rudou armádou 27. ledna 1945. Autoři průzkumu oslovili 27 643 lidí ve všech osmadvaceti zemích EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 41 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 10 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.