Antisemitismus je problém, myslí si polovina lidí v EU. V Česku tak uvažuje necelá třetina dotázaných

Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění průzkumu Eurobarometr. Nejvíc lidí tak odpovědělo ve Švédsku, a to přes 80 procent. V České republice antisemitismus jako problém vidí 28 procent dotázaných.

Jak v bruselském muzeu holocaustu upozornila komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, platí, že čím nižší úroveň vzdělání dotázaných, tím nižší míra povědomí právě o tragickém osudu šesti milionů evropských Židů za druhé světové války.

Prosincový průzkum Agentury EU pro základní práva (FRA) uvádí, že antisemitismus má za největší sociální a politický problém ve své domovské zemi 85 procent evropských Židů. Skutečnost, že nárůst antisemitismu nyní pociťuje téměř devět desetin židovské populace v Unii, je podle Jourové „ostudou Evropy“.

Vnímání antisemitismu lidmi v EU
Zdroj: Eurobarometr

Komisařka také připomněla, že podle zjištění FRA nyní čtyři z deseti Židů v EU uvažují o odchodu z Evropy. „Když Židé Evropu opouštěli v minulosti, nikdy to nebyla dobrá známka jejího stavu. Jsem – v Evropské komisi jsme rozhodnuti zajistit budoucnost židovskému lidu na tomto kontinentu, kvůli nim i kvůli Evropě,“ prohlásila Jourová.

Antisemitismus považují za problém především Švédové a Francouzi

Podle nejčerstvějšího průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil na celou unijní populaci, a nejen tu židovskou, antisemitismus pokládají za problém hlavně lidé ve Švédsku (81 procent), ve Francii (72 procent), v Německu (66 procent), v Nizozemsku (65 procent), ve Velké Británii (62 procent) a v Itálii (58 procent). V Belgii či v Rakousku byli respondenti v této otázce rozděleni přibližně na poloviny.

Prezentace výsledků průzkumu v bruselském Židovském muzeu připadla shodou okolností na den, kdy ve městě pokračuje soud s francouzským občanem alžírského původu Mehdi Nemnouchem. V roce 2014 ve vstupní hale muzea zastřelil čtyři lidi, vinu odmítá.

Česká republika má s antisemitismem problém podle 28 procent dotázaných, plyne z výsledků Eurobarometru; nejčastěji tak odpovídali lidé mezi 40 a 54 lety (33 procent). Podle 57 procent dotázaných se v tomto ohledu v ČR situace v posledních pěti letech nezměnila. V celounijním průměru si to myslí 39 procent lidí, podle 36 procent antisemitismu v EU za pět let přibylo.

Vnímání antisemitismu v jednotlivých zemích EU
Zdroj: Eurobarometr

Na úrovni celé EU je jako nejčastější projev antisemitismu vnímáno popírání holocaustu, o kterém hovořilo 53 procent respondentů Eurobarometru. Je to opět výrazně méně, než jak věc vnímají podle FRA sami evropští Židé. Z nich větu, že holocaust je mýtus a zveličuje se, vnímá jako jednoznačně antisemitskou 83 procent. V ČR popírání holocaustu označilo za problém 38 procent respondentů Eurobarometru.

Dalším nejčastěji zmiňovaným problém je šíření antisemitismu na internetu a sociálních sítích, v celoevropském průměru na to upozornilo 51 procent respondentů. Stejné procento připomnělo také protižidovská grafitti a vandalismus mířící proti židovským budovám, veřejné výhrůžky vůči Židům či poškozování židovských hřbitovů. Právě tento poslední bod uvedlo také 44 procent českých respondentů jako problém v Česku.

Přes 40 procent lidí považuje výuku o holocaustu za nedostatečnou

Celých 68 procent Evropanů míní, že lidé v jejich zemi nemají dostatečné informace o historii, zvycích a způsobech místní židovské menšiny. O holocaustu se ve školách dostatečně učí podle 43 procent respondentů Eurobarometru, opačný názor má ale v zásadě stejně velká skupina (42 procent). V ČR je o dostatečné výuce v tomto ohledu přesvědčeno 40 procent dotázaných, opačný názor má 46 procent lidí.

Eurobarometr údaje týkající se antisemitismu zveřejnil krátce před Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, který od roku 2005 připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka Rudou armádou 27. ledna 1945. Autoři průzkumu oslovili 27 643 lidí ve všech osmadvaceti zemích EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 1 hhodinou

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka. Trump slíbil odvetu

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
18:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
20:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 8 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 10 hhodinami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...