Antisemitismus je problém, myslí si polovina lidí v EU. V Česku tak uvažuje necelá třetina dotázaných

Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění průzkumu Eurobarometr. Nejvíc lidí tak odpovědělo ve Švédsku, a to přes 80 procent. V České republice antisemitismus jako problém vidí 28 procent dotázaných.

Jak v bruselském muzeu holocaustu upozornila komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, platí, že čím nižší úroveň vzdělání dotázaných, tím nižší míra povědomí právě o tragickém osudu šesti milionů evropských Židů za druhé světové války.

Prosincový průzkum Agentury EU pro základní práva (FRA) uvádí, že antisemitismus má za největší sociální a politický problém ve své domovské zemi 85 procent evropských Židů. Skutečnost, že nárůst antisemitismu nyní pociťuje téměř devět desetin židovské populace v Unii, je podle Jourové „ostudou Evropy“.

Vnímání antisemitismu lidmi v EU
Zdroj: Eurobarometr

Komisařka také připomněla, že podle zjištění FRA nyní čtyři z deseti Židů v EU uvažují o odchodu z Evropy. „Když Židé Evropu opouštěli v minulosti, nikdy to nebyla dobrá známka jejího stavu. Jsem – v Evropské komisi jsme rozhodnuti zajistit budoucnost židovskému lidu na tomto kontinentu, kvůli nim i kvůli Evropě,“ prohlásila Jourová.

Antisemitismus považují za problém především Švédové a Francouzi

Podle nejčerstvějšího průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil na celou unijní populaci, a nejen tu židovskou, antisemitismus pokládají za problém hlavně lidé ve Švédsku (81 procent), ve Francii (72 procent), v Německu (66 procent), v Nizozemsku (65 procent), ve Velké Británii (62 procent) a v Itálii (58 procent). V Belgii či v Rakousku byli respondenti v této otázce rozděleni přibližně na poloviny.

Prezentace výsledků průzkumu v bruselském Židovském muzeu připadla shodou okolností na den, kdy ve městě pokračuje soud s francouzským občanem alžírského původu Mehdi Nemnouchem. V roce 2014 ve vstupní hale muzea zastřelil čtyři lidi, vinu odmítá.

Česká republika má s antisemitismem problém podle 28 procent dotázaných, plyne z výsledků Eurobarometru; nejčastěji tak odpovídali lidé mezi 40 a 54 lety (33 procent). Podle 57 procent dotázaných se v tomto ohledu v ČR situace v posledních pěti letech nezměnila. V celounijním průměru si to myslí 39 procent lidí, podle 36 procent antisemitismu v EU za pět let přibylo.

Vnímání antisemitismu v jednotlivých zemích EU
Zdroj: Eurobarometr

Na úrovni celé EU je jako nejčastější projev antisemitismu vnímáno popírání holocaustu, o kterém hovořilo 53 procent respondentů Eurobarometru. Je to opět výrazně méně, než jak věc vnímají podle FRA sami evropští Židé. Z nich větu, že holocaust je mýtus a zveličuje se, vnímá jako jednoznačně antisemitskou 83 procent. V ČR popírání holocaustu označilo za problém 38 procent respondentů Eurobarometru.

Dalším nejčastěji zmiňovaným problém je šíření antisemitismu na internetu a sociálních sítích, v celoevropském průměru na to upozornilo 51 procent respondentů. Stejné procento připomnělo také protižidovská grafitti a vandalismus mířící proti židovským budovám, veřejné výhrůžky vůči Židům či poškozování židovských hřbitovů. Právě tento poslední bod uvedlo také 44 procent českých respondentů jako problém v Česku.

Přes 40 procent lidí považuje výuku o holocaustu za nedostatečnou

Celých 68 procent Evropanů míní, že lidé v jejich zemi nemají dostatečné informace o historii, zvycích a způsobech místní židovské menšiny. O holocaustu se ve školách dostatečně učí podle 43 procent respondentů Eurobarometru, opačný názor má ale v zásadě stejně velká skupina (42 procent). V ČR je o dostatečné výuce v tomto ohledu přesvědčeno 40 procent dotázaných, opačný názor má 46 procent lidí.

Eurobarometr údaje týkající se antisemitismu zveřejnil krátce před Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, který od roku 2005 připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka Rudou armádou 27. ledna 1945. Autoři průzkumu oslovili 27 643 lidí ve všech osmadvaceti zemích EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 19 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...