Paralyzovaná finanční čtvrť i doprava. Demonstranti se snaží dosáhnout změn narušením hongkongské ekonomiky

V Hongkongu pokračují protivládní protesty. Všechny školy z bezpečnostních důvodů zrušily vyučování, zavřená je řada obchodů, bank, stanic metra a železnice. Paralyzovaná zůstala finanční čtvrť, kde asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zablokovala silnice. Policie některé z nich zatkla.

V noci se na půdách dvou univerzit střetli demonstranti s policií. Bezpečnostní složky rozháněly dav slzným plynem a střílely gumovými projektily, demonstranti házeli zápalné lahve a zakládali požáry. Bezpečnostní složky do prostor univerzit zatím nevstupovaly, v úterý ale strategii změnily, což vyvolalo mezi mladými lidmi silné rozhořčení, píše BBC.

Protesty v areálu univerzit pokračují i ve středu. Místní média informovala, že čínští studenti byli z bezpečnostních důvodů převezeni za hranice poloautonomního města do pevninské Číny.

Hongkongské úřady uvedly, že všechny školy ve městě zůstanou zavřené i ve čtvrtek. Kromě obav o bezpečnost žáků zmínil školský úřad i problémy s dopravou ve městě. Demonstranti narušili provoz vlaků, když bránili uzavření dveří vagonů a poničili některé soupravy. Ve stanicích byly vidět tisíce čekajících lidí, kteří se snažili dostat do práce.

Myslíme to vážně, vzkazují demonstranti

Asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zakrývajících obličej v poledne blokovala ulice v obchodním centru města, kde se nacházejí luxusní obchody a nejdražší nemovitosti. Mnoho demonstrantů mělo na sobě oblek, což podle agentur naznačuje, že ke studentům se při protestních akcích přidávají také úředníci. Pořádková policie se snažila dav rozehnat. U budovy hongkongské burzy přitom policisté některé demonstranty srazili k zemi a bili obušky.

„Chceme narušit ekonomiku Hongkongu, aby si vláda uvědomila, že to se svými požadavky myslíme vážně,“ řekl agentuře Reuters 21letý student Lee, který strávil uplynulou noc výrobou zápalných bomb na Městské univerzitě. Mezi požadavky studentů patří kromě jiného vyšetření tvrdých zákroků policie proti demonstrantům a širší demokratické reformy, včetně svobodné volby správce Hongkongu.

Hongkongské zdravotnické úřady uvedly, že při střetech mezi policisty a demonstranty bylo od pondělí zraněno 81 lidí.

Protestuje se už takřka nonstop

Demonstrace na podporu demokratických reforem a proti místní i ústřední čínské vládě trvají už řadu měsíců. Odstartoval je návrh takzvaného extradičního zákona, který by umožnil vydávat lidi podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny. To vyvolalo obavy z hrozby politických procesů před komunisty ovládanou justicí.

Zatímco doposud se demonstrace v Hongkongu konaly převážně o víkendech či ve večerních a nočních hodinách, v posledních dnech vyšly stovky lidí do ulic i ve všední dny a v poledne. „Naše společnost byla dotlačena na pokraj totálního kolapsu,“ prohlásil v úterý vysoce postavený policejní činitel Kong Wing-cheung v souvislosti s aktuálními nepokoji.

Bývalá britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současné době je spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat alespoň částečně demokratické zřízení a autonomní výsady.

Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Peking popírá, že do nynějších nepokojů v Hongkongu zasahuje, a naopak obviňuje západní země, třeba Británii a Spojené státy, že je přiživují. Reuters uvádí, že Čína má v Hongkongu 12 tisíc vojáků a varovala, že rozdrtí jakékoliv pokusy o vyhlášení nezávislosti. Tu ale požaduje jen malá část protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 51 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...