Pandemie ve světě: Pilulka Pfizeru vykazuje slibnou účinnost, Slovensko chce omezit pohyb neočkovaných

Americká společnost Pfizer oznámila, že její experimentální antivirová pilulka určená k léčbě covidu-19 podle předběžných výsledků studií snižuje riziko hospitalizace či úmrtí po nákaze koronavirem o téměř devadesát procent. Laboratoře na Slovensku druhý den po sobě odhalily rekordní přírůstek nových případů koronavirové nákazy. Ve čtvrtek PCR testy v zemi potvrdily 6805 nakažených, ve středu to bylo 6713. Pozitivní je třetina testů. Experti navrhují přísnější omezení pro neočkované, dotklo by se to zejména omezení vycházení. Další maximum v počtu nakažených hlásí i Německo, kde bylo potvrzeno 37 120 nových případů. Rakousko zavádí opatření pro neočkované. Počet nových případů roste i v Řecku, Španělsku a Itálii.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Pfizer se oznámením připojuje k závodu farmaceutických firem o to, kdo dokáže dříve přijít s co nejúčinnějším lékem na covid-19. Firma Merck pro tento účel již otestovala antivirotikum molnupiravir, které nyní posuzují mimo jiné regulační úřady v USA a EU. Británie se ve čtvrtek stala první zemí, která použití přípravku schválila.

Zásadní výhodou těchto léků je právě způsob jejich podávání. Všechny nyní používané přípravky na léčbu covidu-19 se totiž musí aplikovat nitrožilně nebo injekcí, takže pacienti musí přijít do nemocnice, které jsou při silných vlnách nákazy často na hranicích svých možností.

Podle předběžných výsledků studie Pfizeru na 775 dospělých se u pacientů, kteří dostali novou pilulku společně s dalším antivirotikem, snížila míra hospitalizace a úmrtí o 89 procent oproti skupině, která dostala neúčinnou látku, takzvané placebo. V nemocnici skončilo po léčbě novou látkou od Pfizeru méně než jedno procento z testovaných a nikdo nezemřel. V kontrolní skupině, kde lidé dostali placebo, bylo hospitalizovaných sedm procent a sedm lidí po nákaze zemřelo.

Schvalovat bude lék Evropská agentura pro léčivé prostředky

Účastníci studie byli všichni neočkovaní s mírným až středně těžkým průběhem covidu-19. Všichni byli rovněž považováni za rizikové pacienty vzhledem k dlouhodobým problémům se zdravím, například kvůli cukrovce, obezitě či onemocněním srdce. Léčba novou pilulkou u nich byla zahájena čtyři až pět dní po nástupu příznaků a trvala pět dní. Pfizer se však příliš nevyjádřil k tomu, jaké měly léky vedlejší účinky.

Panel nezávislých expertů doporučil Pfizeru testy zastavit, což je při velmi dobrých průběžných výsledcích běžná praxe. Data z testů nicméně ještě neprošla recenzním řízením a nevyšla v odborném časopise.

„Podobně jako u dalších léčivých přípravků proti nemoci covid-19 by případná registrace tohoto antivirotika probíhala na úrovni Evropské agentury pro léčivé přípravky, nikoliv na národní úrovni,“ uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková. 

Společnost Merck na začátku října oznámila, že její pilulka proti covidu-19 snižuje riziko hospitalizace po nákaze koronavirem o 50 procent. Experti však varují, že tento údaj nelze srovnávat s výsledkem testů léku od Pfizeru kvůli odlišnosti jednotlivých studií. Schválením pilulky od firmy Merck se nyní zabývá jak americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, tak Evropská agentura pro léčivé prostředky. 

Nárůst případů na Slovensku

Slovensko zaznamenalo nové maximum potvrzených nových případů koronaviru navzdory tomu, že dokončených laboratorních testů mírně ubylo. Pozitivní výsledek ukázal každý třetí test.

Vedle rychlejšího šíření koronavirové infekce v zemi dál stoupá počet covidových pacientů v nemocnicích. Ve čtvrtek jich bylo 1964, tedy nejvíce od poloviny letošního dubna, kdy v zemi doznívala silná druhá vlna nákazy. Výraznou většinu ze zmíněné skupiny hospitalizovaných v posledním období tvoří lidé, kteří nebyli plně naočkováni proti covidu-19. Kvůli vyššímu počtu hospitalizovaných zdravotnická zařízení, která dlouhodobě čelí nedostatku personálu, začala odkládat některé operace.

Slovenské úřady potvrdily za čtvrtek dalších dvacet úmrtí na covid-19. Dvouciferné denní přírůstky zemřelých na toto onemocnění má země nepřetržitě od 24. října.

Neočkovaní jen do práce, na nákup a k lékaři

Konzilium odborníků navrhuje zpřísnit opatření, změny by se měly dotknout zejména neočkovaných. Ti by měli mít v „černých“ okresech (s nejhorší epidemickou situací) zákaz vycházení podobný tomu, který v zemi platil během zimy. Mohli by tak chodit jen do práce, k lékaři nebo na nákup základního zboží.

Očkovaní a lidé po prodělání nemoci by naopak měli mít větší svobodu – mohli by konzumovat v interiérech restaurací nebo se ubytovávat v hotelech, což teď není v „černých“ okresech možné.

Školám s významným počtem tříd v karanténě experti navrhují přejít na distanční výuku, maximálně však na dva týdny, než se situace zlepší. „Nedovolíme, aby děti trpěly za to, že jsou dospělí nezodpovědní, nedodržují opatření a nedali se očkovat,“ uvedla členka konzilia Elena Prokopová.

Experti také navrhují zvážit povinné očkování v některých oblastech, podobně jako tomu je v jiných státech EU. Apelují také na zrychlení podávání posilujících dávek vakcíny. Navzdory výraznému zhoršování situace totiž postupuje očkování kvůli nízkému zájmu obyvatel pomalu. Slovensko se v EU řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaných a v souvislosti s rychlejším šířením koronavirové nákazy ho některé státy zařadily na seznam epidemicky vysoce rizikových zemí.

Podle analytika ministerstva zdravotnictví Mateje Mikšíka nebude situace v zemi ani o Vánocích lepší, epidemie poroste i v příštím týdnu. Není podle něj také jisté, zda se země dokáže vyhnout lockdownu. „Záleží to jen na nás, žádná vnější síla nezajistí, že se lockdownu vyhneme,“ dodala další členka konzilia Alena Koščálová.

Na rozdíl od předchozí vlny koronaviru nejsou na Slovensku uplatňována opatření plošně pro celou zemi, ale rozsah opatření v jednotlivých okresech závisí na jejich zařazení do některého z pěti stupňů epidemického rizika. 

Odpůrci nošení roušek na Slovensku začali protestovat v prodejnách

Zástupci maloobchodních sítí už dříve upozornili, že prodejny potravin čelí organizovaným skupinám lidí, kteří na různých místech země vstupují do prodejem s rouškami, které následně odloží. Poté se shromáždí u pokladen a ani na výzvy pracovníků prodejen si ústa a nos nepřekryjí. Po příchodu policejních hlídek zase z místa vysílají videa přes sociální sítě.

Zatím nejkonfliktnější situace vznikla při podobné akci ve čtvrtek v lázeňském městě Piešťany na západě země. Do místního supermarketu byla podle policie přivolaná hlídka kvůli tomu, že skupina osob blokovala přístup ostatních zákazníků k pokladnám, odmítla si nasadit respirátory nebo opustit prostor. Policie je vyzvala, aby prokázali svou totožnost v souvislosti s přestupkem kvůli nepoužití respirátoru.

„Osoby s policií nespolupracovaly, svým postupem ztěžovaly situaci a během celé doby se chovaly arogantně a odmítaly uposlechnout výzvy policie. Okolnosti, jakož i samotný průběh fyzického konfliktu, při kterém byli policisté nuceni použít donucovací prostředky, nadále vyšetřujeme,“ uvedla policie k incidentu. Policie případ vyšetřuje jako podezření z útoku na veřejného činitele a z výtržnictví. Přijala také trestní oznámení v souvislosti s možným zneužitím pravomocí policisty.

Při incidentu byli zranění dva strážníci a jeden muž, další tři byli zadrženi. Opoziční politici v reakci označili policejní zákrok za nepřiměřený, zástupci koalice zase odsoudili provokace kritiků roušek. Překrytí úst a nosu na Slovensku je v interiérech budov povinné.

„Ohrožování veřejného zdraví takovými výstřelky nebudeme trpět. Policie je zde pro slušné lidi, provokatéry nebudeme trpět,“ uvedla policie k akcím odpůrců nošení roušek. 

Vývoj v Německu je podle ministra dramatický, někde docházejí lůžka na JIP

Další denní maximum v počtu nově odhalených nákaz potvrdilo i Německo, kde testy ve čtvrtek potvrdily 37 120 nových případů. Sedmidenní incidence je 169,9 případu na sto tisíc obyvatel, což je více než na vrcholu třetí vlny pandemie 26. dubna, kdy byla na hodnotě 169,3. Nejvýše – na hodnotě 197,6 – byla incidence za celou dobu pandemie loni 22. prosince během druhé vlny.

Během čtvrtka Německo zaznamenalo 154 úmrtí souvisejících s covidem-19. Před týdnem přibylo 121 zemřelých.

Počet hospitalizovaných nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní v pátek dosáhl 3,73. Ve středu byl tento ukazatel důležitý při zvažování přísnějších protiepidemických opatření na úrovni 3,62. Nejvýše tato hodnota byla okolo loňských Vánoc (15,5). Kvůli velkým rozdílům mezi jednotlivými regiony však nebylo na celoněmecké úrovni stanoveno, jakou hodnotu je nutné považovat za kritickou.

Očkovací kampaň ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

V německých pečovatelských domovech v budoucnu čeká očkované návštěvníky i očkovaný personál testování na koronavirus. Shodli se na tom zemští ministři zdravotnictví se spolkovým ministrem Jensem Spahnem. Chtějí tak předejít vysokému počtu úmrtí mezi seniory. Testy mají být zdarma.

„Vývoj je dramatický,“ řekl bavorský ministr Klaus Holetschek. „Na jednotkách intenzivní péče je již nyní velice složitá situace,“ dodal. Německo podle Spahna čekají náročné týdny a měsíce. „Zhruba 0,8 procenta až jedno procento lidí, kteří se dnes nakazí, skončí do dvou týdnů na jednotkách intenzivní péče,“ řekl ministr s tím, že někde jsou již nyní JIP plné.

Některé spolkové země zpřísňují opatření. Neočkovaní v Sasku nesmí od pondělí 8. listopadu do interiérů restaurací, hospod, klubů a na velké kulturní a sportovní akce. V pátek to na tiskové konferenci po jednání zemské vlády oznámila saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti i zdravotnictví a boj s pandemií nemoci covid-19. Výjimku z nových omezení mají jen děti, mládež a lidé, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou. Nově již v hromadné dopravě nebude možné používat zdravotnické roušky, nezbytný bude respirátor třídy FFP2.

„Situace v Sasku je skutečně dramatická,“ řekla Köppingová na úvod tiskové konference. „Skutečně nepřeháním,“ dodala s tím, že v Sasku za posledních sedm dní připadá na sto tisíc obyvatel 385,7 nakažených. Ve třech okresech pak tato sedmidenní incidence přesahuje hodnotu 500. Nejpostiženějším okresem je s incidencí takřka sedm set Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří, které hraničí s Českem.

Institut Roberta Kocha v pátek zaktualizoval seznam epidemicky vysoce rizikových zemí. Českou republiku považuje Německo nadále za epidemicky bezpečnou. O tom, že by se Česko mohlo objevit na seznamu rizikových zemí, už v pondělí informoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ruské regiony prodlužují mimořádné pracovní volno

Už několik dní v řadě se množství nově infikovaných v Rusku drží nad hranicí 40 tisíc a počty zemřelých nad tisíc. Ruské regiony kvůli zhoršené epidemické situaci postupně zpřísnily protikoronavirová opatření a prezident Vladimir Putin nedávno schválil na celonárodní úrovni mimořádné pracovní volno od 30. října do 7. listopadu. Vedení jednotlivých oblastí dal zároveň volnou ruku v tom, aby ho popřípadě prodloužily.

Několik ruských regionů tento týden oznámilo, že tak učiní. „Napjatá epidemická situace nás nutí prodloužit dobu nepracovních dní o další týden,“ uvedl ve středu gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin. „Jeden nepracovní týden k zastavení řetězového (přenosu) infekce nestačí,“ dodal.

Moskva se naopak k prodloužení volna nechystá. „Šíření nemoci se stabilizovalo, pokud jde o její detekci a těžké formy, které vyžadují hospitalizaci,“ konstatoval starosta hlavního města Sergej Sobjanin. Další opatření proti šíření koronaviru podle něj zůstanou v platnosti.

Rakousko zavádí nová opatření, dotknou se neočkovaných

Šíření nákazy v posledních týdnech v Rakousku výrazně zrychlilo. Ve čtvrtek přibylo 9388 infikovaných lidí, což je nejvíce od začátku roku. Stoupá i počet vážně nemocných pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Vláda se proto v pátek po jednání s šéfy spolkových zemí rozhodla, že kvůli zhoršování epidemické situace přistoupí k dalším restrikcím. Pocítí je však jen ti, kdo nemají očkování proti covidu-19 nebo nemoc neprodělali. Zapovězen pro ně bude například vstup do restaurací, divadel, hudebních klubů nebo kadeřnictví, testy už nebudou stačit ani u hromadných akcí s účastí více než 25 osob. Na pracovištích se naopak budou negativní testy dál uznávat.

Na veřejných místech, kde do nynějška stačilo nosit roušku - tedy například v obchodech či muzeích, budou od pondělka povinné respirátory typu FFP2.

„Dynamika je mimořádná a obsazenost lůžek intenzivní péče stoupá více, než se čekalo,“ prohlásil kancléř Alexander Schallenberg. „Je to zlé a naší zodpovědností prostě je, abychom lidi v zemi ochránili,“ dodal.

Vláda přistoupila ke zpřísnění pravidel dříve než měla původně v plánu. S částečnou uzávěrou pro neočkované se počítalo ve chvíli, kdy by na jednotkách intenzivní péče bylo více než 500 pacientů. Nyní je obsazeno 362 intenzivních lůžek.

Počty nakažených rostou i na jihu Evropy

Řecko ve čtvrtek znovu zaznamenalo nejvyšší počet nakažených koronavirem za den od začátku epidemie. Hygienici evidovali 6909 nových případů nákazy. Počty rostou třetím dnem za sebou. Na 450 se zvýšil také počet pacientů na jednotkách s intenzivní péči. Přes osmdesát procent těchto pacientů nemělo očkování proti covidu-19. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo ve čtvrtek 48 lidí, od začátku epidemie je jich 16 200.

Aby úřady šíření koronavirové infekce zpomalily a podnítily obyvatele k očkování, od soboty zpřísnily pravidla pro vstup do uzavřených prostor. S výjimkou obchodů s potravinami, lékáren a kostelů lidé budou muset prokazovat, že jsou buď naočkovaní nebo mají negativní test. Úřady zpřísnily i kontroly již platných nařízení. Policie oznámila, že vyšetřuje kněze na ostrově Lesbos, který sloužil mše navzdory tomu, že měl nemoc covid-19. Není ale jasné, zda o tom dotyčný věděl.

Fronta lidí před testovacím centrem v řecké Soluni
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Ve Španělsku se počet nakažených za posledních 14 dní na sto tisíc obyvatel zvýšil nad 50, čímž se země vrátila do úrovně středního epidemiologického rizika. Ve čtvrtek se nákaza prokázala u 3093 lidí, což je více než před týdnem. Ve čtvrtek v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 27 lidí. Výskyt infekce ve Španělsku zůstává mezi unijními zeměmi nejnižší. Podle španělských odborníků to souvisí s vysokou proočkovaností obyvatelstva. V zemi má dokončené očkování proti covidu-19 bezmála osmdesát procent lidí, což je jeden z nejvyšších údajů v EU.

Mírný růst nových případů zaznamenala i Itálie. Ve čtvrtek se nákaza prokázala u 6764 osob a počet případů za sedm dní na sto tisíc obyvatel se dostal nad padesát. Mírně roste také obsazenost na jednotkách intenzivní péče a úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 bylo ve čtvrtek 51. Vládní zmocněnec pro očkování Francesco Figliuolo uvedl, že přeočkování bude v zemi vrcholit mezi prosincem a únorem. Nyní je třetí dávka vakcíny v Itálii dostupná pouze lidem s problémy s imunitou, seniorům, zdravotníkům a ošetřovatelům. Dokončené očkování mají zhruba tři čtvrtiny obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 1 hhodinou

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 4 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 5 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 5 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 6 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...