Pandemie ve světě: Anglie zruší zbývající restrikce, řada zemí hlásí nová maxima nakažených

Britský premiér Boris Johnson ve středu potvrdil, že od 27. ledna v Anglii skončí většina zbývajících koronavirových omezení, protože vlna nákaz variantou omikron již dosáhla vrcholu. Jinde však stále způsobuje výrazné přírůstky nakažených. V Německu, Rakousku, Izraeli, Brazílii i dalších zemích jejich počet překonal dosavadní maxima. Další denní rekordy zapříčiněné omikronem se čekají i v dalších dnech.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.


Od příštího čtvrtka nebude v části Spojeného království povinné nošení roušek, práce na dálku nebude oficiálně doporučována a pro vstup do nočních klubů a na některá velká shromáždění již nebude vyžadován zdravotní průkaz, oznámil šéf konzervativců v parlamentu.

Přestože povinnost zdravotních pasů skončí, podniky si budou moci nadále určit, zda je budou pro vstup vyžadovat. „Vzhledem k tomu, že se covid-19 stává endemickým, musíme nahradit právní požadavky radami a doporučeními,“ řekl Johnson. Vědci se podle premiéra domnívají, že vlna způsobená koronavirovou variantou omikron již dosáhla vrcholu. Přesto ostrovní země za posledních 24 hodin zaznamenala 108 069 nových případů, což je ale o poznání méně než začátkem roku, kdy počet nakažených za den překonal i hranici 200 tisíc.

Premiér uvedl, že ačkoli lidé budou mít i nadále nařízenou karanténu, chtěl by tuto povinnost nakonec také zrušit. „Lidé, kteří mají chřipku, nejsou ze zákona nuceni se izolovat,“ prohlásil premiér. Dodal, že nepředpokládá, že by jeho vláda obnovila zákon o izolaci, který vyprší v březnu. Předseda vlády se navíc hodlá zabývat možností zrušit tento požadavek dříve.

„Vzhledem k mimořádné kampani posilujících dávek a způsobu, jakým veřejnost reagovala na opatření plánu B, se můžeme v Anglii vrátit k plánu A a umožnit, aby od příštího čtvrtka skončila platnost předpisů plánu B,“ řekl Johnson poslancům. Plán A a plán B jsou označení pro různé balíčky opatření proti šíření koronaviru.

Ústřední vláda v Londýně určuje protiepidemická pravidla pouze pro Anglii. Regionální vlády ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku si stanovují vlastní opatření v boji s šířením koronaviru, která jsou často přísnější.

Maďarsko hlásí maxima nově nakažených, hospitalizovaných je málo

Maďarsko za poslední den zaznamenalo 14 890 nových případů nákazy, což je nejvíce od začátku pandemie v zemi. Počty hospitalizovaných zůstávají přes rychlé šíření infekce relativně nízké, je jich 2645, z toho 208 na umělé plicní ventilaci. V zemi platí jen omezené restrikce. V některých vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě je povinné nošení roušek, například školy ale fungují normálně.

Mezi nakaženými je také lídr opozice pro dubnové parlamentní volby Péter Márki-Zay. Má prý jen mírné příznaky. Třemi dávkami očkovaný konzervativní politik stojí v čele široké opoziční koalice, která chce ve volbách 3. dubna ukončit vládu dlouholetého premiéra Viktora Orbána.

Minulý týden Orbánova vláda oznámila, že umožní podat čtvrtou dávku covidové vakcíny těm lidem, kteří o ni požádají po konzultaci s lékařem. „Pokud od třetího očkování uplynuly alespoň čtyři měsíce a někdo má pocit, že potřebuje čtvrtou dávku, může si ji nechat dát; a pokud uplynulo šest měsíců, doporučujeme mu, aby si ji nechal dát,“ řekl minulý týden premiér.

Přes šest milionů obyvatel Maďarska se dosud nechalo očkovat alespoň dvěma dávkami a 3,43 milionu jich dostalo i dávku třetí. Proočkovanost je na přibližně stejné úrovni jako v Česku, obě země nicméně zaostávají za průměrem v Evropské unii.

Izrael očekává vrchol epidemie

V Izraeli v úterý odhalili 71 593 nákaz, je to nejvíce v zemi za den během pandemie. V izraelských nemocnicích je nyní 526 lidí s covidem-19 ve vážném stavu, což je o tři desítky více než o den dříve.

Jeden z vládních poradců pro současnou pandemii Eran Segal z Weizmannova vědeckého institutu ve středu uvedl, že vrcholu v této vlně epidemie by Izrael mohl dosáhnout tento týden. „Odhaduji, že se blížíme vrcholu, který nastane tento týden, pokud už nenastal,“ řekl. Dodal, že reálný počet nakažených v Izraeli je podle něj asi dvakrát vyšší, než ukazují data.

V Izraeli ve středu začala platit nová pravidla pro karanténu. Lidé, u nichž se potvrdí nákaza, budou moci z izolace po pěti dnech, pokud budou mít čtvrtý a pátý den negativní test a nebudou mít příznaky. Nově už nebudou pro ukončení izolace potřebovat potvrzení od lékaře. Očkovaní nebudou muset do karantény po kontaktu s nakaženým, pokud budou mít negativní antigenní test. Neočkovaní musí po takovém kontaktu do karantény, kterou mohou po pěti dnech ukončit s negativním antigenním testem provedeným státem uznaným testovacím střediskem.

Od příštího týdne budou úřady v Izraeli rozdávat zdarma antigenní testovací sady. Nejprve je dostanou žáci a studenti a domovy pro seniory a také firmy v důležitých odvětví ekonomiky, které určí ministerstvo obrany a financí. Celkem plánuje takto vláda rozdat na 25 až 30 milionů testů.

Kvůli omikronu jsou přírůstky nakažených místy dosud nejvyšší

Kromě Izraele a Maďarska hlásí nové maximální počty nakažených i další země. V Německu počet nově prokázaných infekcí za den poprvé překročil 100 tisíc, když dosáhl 112 323. Před týdnem jich bylo 80 430. Dramaticky dosavadní maximum - 17 006 - překonalo Rakousko, které zaznamenalo zhruba 30 tisíc nově nakažených. V příštích dnech by jich podle zdejších úřadů mohlo být i přes 40 tisíc.

Také ve dvoumilionovém Slovinsku se během úterý infikovalo dosud největší množství lidí, a to 12 285. Podobně je tomu i ve dvakrát lidnatějším Chorvatsku, kde rekord čítá 10 427.

Maximum denního počtu nákaz eviduje také Brazílie a Mexiko, se 137 103, respektive 49 343 případy.

Vysoké jsou počty i na Slovensku, kde laboratoře v úterý odhalily 6183 nakažených, což je nejvíce od poloviny loňského prosince. Přesto v zemi klesá počet hospitalizovaných. V úterý jich bylo 1643, tedy nejméně od konce října 2021.

Spojené státy za poslední dny registrují pokles průměrných počtů nových nákaz asi o 50 tisíc a jsou možná za vrcholem této epidemické vlny. Počty zachycených nákaz v zemi prudce rostly asi měsíc, než se tento trend na konci minulého týdne zastavil na hodnotách těsně nad 800 tisíci případy na den. Země v úterý v tichosti spustila internetovou stránku, kde si Američané mohou objednat bezplatné testy na koronavirus. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 52 mminutami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 54 mminutami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 2 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 2 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.
před 4 hhodinami

Zvěsti o Netanjahuově smrti a AI videích vyvrací analýza francouzské televize

Především na sociálních sítích se v posledních dnech šíří spekulace o údajném úmrtí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Rozvířily je zprávy o tom, že se premiér neúčastnil několika klíčových zasedání vládního kabinetu, dále přiživené pochybnostmi o autentičnosti videí na politikových účtech na sociálních sítích. Záběry podle některých hlasů působí jako vytvořené AI. Pořad Truth or Fake francouzské televize France 24 tyto spekulace vyvrací, upozornil ale, že v době generativní umělé inteligence je obtížné mít stoprocentní jistotu o autentičnosti videí.
před 5 hhodinami
Načítání...