Stěžejní součástí práce europoslance je účast na plenárních zasedáních, která se konají ve Štrasburku a Bruselu, ale i na schůzích jednotlivých výborů nebo politických skupin. Jen v minulém volebním období proběhlo v europarlamentu přes deset tisíc hlasování. Čeští zástupci patří mezi ty nejaktivnější, zúčastnili se téměř 92 procent hlasování a v porovnání s ostatními zeměmi se řadí na páté místo.
Od jednání k jednání a plat 175 tisíc čistého měsíčně aneb Jak žijí europoslanci?
90' ČT24: Jaký je život europoslance? (zdroj: ČT24)
Štrasburk byl vybrán za jedno ze sídel Evropského parlamentu kvůli tomu, že vzhledem ke své poloze na hranicích mezi Německem a Francií je určitým symbolem poválečného smíření. Poslanci pracují také v Bruselu, kde sídlí i většina dalších hlavních institucí EU. V belgické metropoli se scházejí výbory a jednotlivé politické skupiny. Administrativní část pak sídlí v Lucemburku.
Jak uvádí oficiální stránky europarlamentu, „každodenní pracovní náplň poslanců je rozdělena na práci pro voliče v domovských zemích, práci ve výborech, jednání politických skupin a rozpravy či hlasování na plenárních zasedáních. Poslanci se účastní schůzí výborů a politických skupin i mnoha dalších. Mohou být také členy delegace pro vztahy se zeměmi mimo EU, což může vyžadovat cesty mimo EU“. Kromě schůzí by měli také pravidelně navštěvovat své volební obvody.
Kolik si europoslanci vydělají?
Od července 2018 je výše platu europoslanců stanovená na necelých 8760 eur měsíčně – v přepočtu asi 225 tisíc korun hrubého. Odvádí z něj ale daň a příspěvky na pojištění. Po odečtení jim zůstane zhruba 175 tisíc korun, konečná výše totiž záleží i na daňových předpisech v jejich zemích. Každý, kdo svůj pětiletý mandát dokončí, si tak přijde zhruba na deset a půl milionu korun.
Po opuštění postu navíc dostanou odchodné ve výši jednoho platu za každý rok mandátu. Kdo odsloužil celých pět let, dostane tak pět měsíčních platů. Bývalí poslanci pak po dovršení věku 63 let mají nárok na starobní důchod. Vypočítává se podle délky mandátu.
Někteří čeští europoslanci vydrželi v Evropském parlamentu už od roku 2004 – zatímco Jan Zahradil (ODS) bude pokračovat i v dalším volebním období, Jiří Maštálka (KSČM) se rozhodl už znovu nekandidovat.
Citlivé téma – náhrady
Kromě běžného platu dostávají europoslanci i různé náhrady. Například na všeobecné výdaje, kam patří třeba náklady na řízení kanceláře nebo poplatky za telefonní a poštovní služby, dále náklady spojené s cestováním a náleží jim i paušální denní příspěvek na pokrytí dalších výdajů. Největší částku mají měsíčně na asistentské a expertní služby, a to téměř 25 tisíc eur, tedy v přepočtu více než 640 tisíc korun.
A právě finanční náhrady byly v minulosti diskutovaným tématem. Skupina evropských novinářů chtěla vědět, jak s nimi europoslanci nakládají. Soudní dvůr EU ale jejich žalobu loni v září zamítl s odůvodněním, že jde o osobní údaje.
Evropský parlament si uvědomuje, že téma náhrad je velice citlivé. Zejména před eurovolbami se poslanci báli kritiky. Pomalu tak začali mluvit o tom, že transparentnost by měla zvítězit.