Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
Dominguezová naopak varovala předtím, že Brusel v údajné snaze zjednodušit pravidla v souvislosti s AI znovu otevírá otázky základní ochrany osobních údajů a důvěrnosti komunikace.
Podle Busche se takzvaný Akt o AI a Akt o datech minou účinkem, protože zacházejí s průmyslovou AI a s průmyslovými a strojovými daty stejně jako s osobními údaji a aplikacemi pro spotřebitele. Podle Dominguezové toto tvrzení není pravdivé.
„Právo EU s 'průmyslovými údaji' a osobními údaji již zachází odlišně. Nařízení GDPR se vztahuje pouze na osobní údaje. Akt o datech se výslovně zaměřuje na sdílení neosobních a průmyslových údajů. Tvrdit, že jsou regulovány stejným způsobem, neodpovídá právní realitě,“ sdělila ČTK analytička.
Busch: Návrhy na zmírnění předpisů jsou omezené a zatěžují firmy
Podle Busche jsou návrhy EK, jež se snaží podnikům vyjít vstříc, příliš omezené na to, aby podstatně zmírnily zátěž. Na základě tlaku evropských a amerických technologických společností a členských států EU zveřejnila EK loni v listopadu plány na zmírnění předpisů s cílem pomoci firmám.
Dominguezová dále odmítla tvrzení, že regulace podkopává konkurenceschopnost. „Jasná a vymahatelná pravidla vytvářejí právní jistotu. Odměňují společnosti, které investují do důvěryhodných systémů, namísto těch, které šetří na nesprávných místech,“ uvedla s tím, že oslabení pravidel zvýší závislost na globálních konkurentech v rozporu s myšlenkou takzvané digitální suverenity.
Menší evropské firmy se spoléhají na předvídatelnost, míní analytička
„Oslabení ochranných opatření obvykle prospívá dominantním hráčům, kteří dokážou absorbovat právní nejistotu a arbitráž v oblasti dodržování předpisů, zatímco menší evropské společnosti se při konkurenčním boji spoléhají na předvídatelná pravidla. A to je jedna z našich hlavních kritik vůči agendě EK v oblasti uvolnění pravidel, kterému říkají zjednodušení,“ dodala Dominguezová.
Podle ní se navíc jako nadměrná zátěž často prezentuje základní řízení rizik a nutnost dodržovat zákon. „Systémy AI, včetně průmyslových, mohou mít významný dopad na práva, bezpečnost a pracovní podmínky lidí. Právní rámec EU je navržen tak, aby tato rizika řešil přiměřeným způsobem na základě konkrétních případů použití, nikoli podle odvětví,“ domnívá se.
Návrhy EK na zjednodušení počítaly s odložením pravidel týkajících se vysoce rizikových systémů AI až o 16 měsíců, zjednodušením procesu hlášení incidentů v oblasti kybernetické bezpečnosti a s uvolněním předpisů o ochraně osobních údajů s cílem usnadnit trénování modelů AI. Podle analýzy rakouské organizace NOYB by změny umožnily využívat k výcviku AI například osobní data uživatelů sociálních sítí.
