„Nikdy jsme nevyhlíželi nový rok s takovou nadějí,“ řekla Merkelová v novoročním poselství

Pandemie nemoci covid-19 se stala politickým, sociálním i ekonomickým úkolem století. Ve svém poselství k nadcházejícímu roku 2021, které v předstihu zveřejnila média, to říká německá kancléřka Angela Merkelová. Varuje sice, že zima bude těžká, zároveň ale ujišťuje, že Německo se může spolehnout nejen na vakcínu, ale i na sebe samotné. S novoročním projevem před Němce předstupuje Merkelová zřejmě naposledy. V září zemi čekají volby, ve kterých se po 16 letech v čele vlády již o úřad kancléřky nebude ucházet.

„Myslím, že nepřeháním, když řeknu, že nikdy za posledních 15 let jsme starý rok nevnímali tak těžce a nikdy jsme přes všechny obavy a skepsi nevyhlíželi nový rok s takovou nadějí,“ říká Merkelová. „Víme, čím se můžeme viru postavit. Vedle očkování máme účinný prostředek ve svých rukách, když bude každý z nás dodržovat pravidla. My všichni společně,“ uvádí.

S vakcinací Německo začalo krátce po Vánocích, ale potrvá několik měsíců, než proočkovanost populace dosáhne 60 či 70 procent. Tato hranice je považována za nezbytnou k dosažení kolektivní imunity. „I já se nechám očkovat, až na mě přijde řada,“ říká Merkelová.

Pandemie je úkol století

Končící rok 2020 označuje za podivný, neboť všechny představy a plány ochromil koronavirus. Ten podle ní navíc zasáhl samotnou podstatu lidského chování, tedy touhu po kontaktu, objetí, rozhovoru či oslavách. „Virus učinil z normálního chování riziko a ze zcela neobvyklých ochranných opatření běžnou věc,“ říká.

Kancléřka poukazuje na to, že letošní rok pandemie byl i rokem učení, neboť na koronavirus bylo nutné reagovat, i když se o něm ještě nic určitého nevědělo. „Museli jsme činit rozhodnutí, o kterých jsme nejprve mohli jen doufat, že se ukážou jako správná,“ říká.

Pandemii považuje Merkelová za historickou krizi. „Koronavirová pandemie byla a je politickým, sociálním a ekonomickým úkolem století,“ říká. Dodává, že si je dobře vědoma, jakou to vyžaduje důvěru a trpělivost. „A za to vám z celého srdce děkuji,“ uvádí.

Poděkování lidem v první linii

V projevu kancléřka ostře kritizuje zastánce spikleneckých teorií. Podle Merkelové nejen lžou a jsou nebezpeční, ale jsou také cyničtí a bezcitní k obětem nákazy a k pozůstalým. Ujišťuje, že ona sama na mrtvé a jejich příbuzné pamatuje. „Obzvláště pak dnes večer,“ dodává.

Ve svém poselství oceňuje práci zdravotníků a pečovatelů, ale také zaměstnanců supermarketů, zásobování, pracovníků hromadné dopravy, policistů či učitelů. Děkuje rovněž každému, kdo zodpovědně nosí roušky a dodržuje odstup.

Německo vyvinulo první spolehlivé testy i vakcínu

Merkelová v závěru připomíná, že to bylo Německo, které první přišlo se spolehlivým testem na určení koronavirové nákazy, a že to byla německá firma BioNTech, která vyvinula vakcínu proti koronaviru. Látka BioNTechu připravená spolu s americkou firmou Pfizer se v mnoha zemích včetně Evropy či USA stala první schválenou vakcínou.

Kancléřka zároveň zdůraznila, že tyto úspěchy jen potvrzují nezbytnost evropské a mezinárodní spolupráce. Německou společnost BioNTech totiž založili manželé tureckého původu, ve firmě navíc pracují příslušníci šesti desítek národů.

Německo v září čekají parlamentní volby, ve kterých se již Merkelová nebude ucházet o úřad kancléřky. Je tedy pravděpodobné, že s dalším novoročním poselstvím se na Němce obrátí již nový kancléř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO Ukrajině nikdy neslíbilo členství, prohlásil Rutte

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
08:58Aktualizovánopřed 9 mminutami

V Mnichově vjelo auto do lidí, třicet zranilo

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.
11:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
před 32 mminutami

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
20:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Vydal by se i na linii bojů, aby ho našel,“ ukázal dokument Táta hledá syna

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho odvysílala v rámci 90′ ČT24.
13:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
před 1 hhodinou

Paříž hostila konferenci o budoucnosti Sýrie

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.
před 2 hhodinami

Robert F. Kennedy mladší se stane ministrem zdravotnictví USA

Robert F. Kennedy stane v čele amerického ministerstva zdravotnictví. Tohoto kandidáta prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek potvrdil do funkce Senát.
17:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...