Nepřijatelné, odmítá Turecko vyzbrojování Kurdů Američany

Ankara nesouhlasí s rozhodnutím USA dodat těžší zbraně kurdským milicím (YPG) bojujícím v Sýrii. Ve středu se tak vyjádřilo několik tureckých politiků včetně prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana či premiéra Binaliho Yildirima. Kurdové se naopak domnívají, že boje v Sýrii to urychlí. Ankara řadí YPG k teroristickým skupinám. Americký ministr obrany James Mattis si je jist, že se vzniklé napětí mezi Washingtonem a Ankarou podaří zmírnit.

Erdogan, který má příští týden navštívit Washington, vyzval USA, aby své rozhodnutí „bezodkladně“ zrušily. Podle něho mají USA podporovat svoje spojence, tedy Turecko, a ne „teroristickou“ skupinu. „Mým přáním je, aby (USA) svou chybu bezodkladně napravily,“ zdůraznil.

Yildirim Spojeným státům pohrozil, že jejich rozhodnutí nezůstane bez odezvy. Sdělil také, že si nedokáže představit, že si Washington místo strategického partnerství s Ankarou zvolil teroristickou organizaci.

Turecko podle vicepremiéra Nurettina Canikliho doufá, že Spojené státy s touto politikou skoncují. „Nemůžeme přijmout přítomnost teroristických organizací, jež mohou ohrozit budoucnost tureckého státu. Doufáme, že americká administrativa toto zlo zastaví a odkloní se od něj. Nemůže to být přínosná politika, nelze být na stejné straně jako teroristé,“ řekl Canikli v rozhovoru s televizí Haber.

Pentagon v úterý oznámil, že americká administrativa schválila zbrojní dodávky pro YPG. Kurdské milice bojují na severu Sýrie proti Islámskému státu (IS). Jsou členy koalice Syrských demokratických sil (SDF), jejichž cílem je dobýt syrskou Rakku, kde má IS hlavní stan.

USA, jež vedou mezinárodní koalici bojující proti IS, řadí YPG ke svým spojencům. Ankara je naopak považuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK), která vede v Turecku boj za autonomii tamních Kurdů a je považovaná za teroristickou jak v Turecku, tak v USA.

Ilham Amedová, která patří k vedení SDF, dnes řekla, že rozhodnutí poskytnout YPG zbraně těžšího kalibru zahrnuje také „politický aspekt a legitimizuje YPG i SDF“. Počítá podle agentury AP s tím, že tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí USA rozhořčí. Erdogan má příští týden navštívit Washington.

Mluvčí YPG Redur Xelil řekl, že americké rozhodnutí urychlí boj v Sýrii. „Věříme, že po tomto historickém rozhodnutí budou YPG silnější a vlivnější a budou moci urychlit boj proti terorismu,“ sdělil. Podle něj tento krok posílí všechny demokratické síly podílející se na boji proti teroristům a přinese rychlý výsledek.

Ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu soudí, že každá zbraň dodaná Kurdům znamená pro Turecko ohrožení. Cavusoglu ale prohlásil, že Ankara je proti jakémukoli poskytování zbraní kurdským milicím, protože každá takto dodaná zbraň znamená hrozbu pro Turecko. Zopakoval stanovisko Ankary a řekl, že YPG jsou teroristickou organizací a že USA to vědí.

Mevlüt Cavusoglu
Zdroj: Reuters

Erdogan podle něj bude o tomto problému hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle ministra je třeba rozlišovat mezi arabskými a kurdskými oddíly bojujícími v Sýrii. Do Rakky by podle něho měli vstoupit jenom Arabové. 

Erdogan chce dál vést přístupová jednání s EU

Turecko chce i nadále pokračovat v přístupových jednáních s Evropskou unií. V dopise zaslaném Evropské unii to ve středu napsal Erdogan. V Bruselu jedná turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik.

Některé členské země EU vyzývají k ukončení přístupových jednání s Ankarou, jež začala před dvanácti lety. Kritiku od Bruselu vyvolal tvrdý postup turecké vlády po loňském potlačeném pokusu o převrat a také letošní referendum, jež posílilo prezidentovy pravomoci. Turecko navíc zvažuje obnovu trestu smrti, což je pro Unii nepřijatelné.

„Naše země, která byla historicky, zeměpisně a kulturně po staletí součástí Evropy, si přeje pokračovat v jednání o vstupu do EU. Považuje to za strategický cíl,“ napsal podle tureckých médií Erdogan.

„Naším přáním je povýšit na vyšší úroveň spolupráci v oblasti migrace, hospodářství, energie, celní unie i přístupových jednání,“ stojí dále v dopisu. Za nejkonkrétnější výsledek tohoto přání označuje loňskou dohodu o spolupráci v otázce migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení, úřady varují před tsunami

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, uvedly podle agentur dopoledne SELČ místní úřady. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou vlnou tsunami. Zemětřesení bylo dle agentury AFP tak silné, že otřáslo i výškovými budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů.
10:30Aktualizovánopřed 15 mminutami

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, míří k absolutní většině

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení velké většiny hlasů vede s téměř 45 procenty hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl straně stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 17 mminutami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Těla dětí nalezená na hřbitově nepatřila obětem zločinů, uvedla trinidadská premiérka

Těla padesáti malých dětí a šesti dospělých objevená v sobotu na hřbitově v Trinidadu a Tobagu jsou ostatky, které si nikdo nevyzvedl, nešlo o oběti vražd, oznámila předsedkyně vlády ostrovního státu Kamla Persadová-Bissessarová.
před 5 hhodinami

Írán obvinil USA z porušení příměří a slíbil odvetu

Americké námořnictvo zaútočilo v Ománském zálivu na obchodní loď plující pod íránskou vlajkou a převzalo nad ní kontrolu, oznámil v neděli pozdě večer SELČ americký prezident Donald Trump. Loď podle něj ignorovala americkou blokádu íránských přístavů poblíž Hormuzského průlivu a nereagovala na výstražné výstřely. Velení íránských ozbrojených sil následně obvinilo USA z porušení příměří a slíbilo odvetu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V bulharských volbách vede strana exprezidenta Radeva

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...