Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta

Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta. Mezi prvními vybírají příští hlavu státu krajané na obou amerických kontinentech. Problém jim ovšem dělá dojíždění na konzuláty nebo ambasády. V Evropě česká diplomatická zastoupení očekávají mimořádný zájem.

První volební místnosti se v 18:00 SEČ otevřely v Brasílii, Sao Paolu, Santiagu de Chile či v Buenos Aires. V těchto zemích se hlasuje na zastupitelských úřadech ve čtvrtek a v pátek od 14 do 21 hodin místního času. „První voliči odvolili hned ve dvě (18:00 SEČ),“ uvedl chargé d´affaires českého velvyslanectví v Brazílii Tomáš Loníček. 

Po 14. hodině místního času začalo hlasování také ve volební místnosti v České národní budově na Manhattanu v New Yorku. Generální konzul Arnošt Kareš přiblížil, že má na zvláštním seznamu zapsaných 489 voličů. První čeští občané již odevzdali svůj hlas, ale největší nápor čekají po skončení pracovního dne kolem páté večer místního času.

V prvním kole zde odvolilo 249 z téměř 500 voličů, čímž volební účast v New Yorku podle konzula dosáhla nejvyššího umístění mezi všemi volebními okrsky v rámci amerického kontinentu. Ve druhém kole, „kdy je účast tradičně silnější a voliči jsou velmi motivovaní přijet i ze vzdálenějších míst naší jurisdikce, odhaduji, že na generálním konzulátu v New Yorku odvolí kolem 400 voličů,“ dodal Kareš s tím, že asi 30 procent z nich bude mít voličský průkaz.

V kanadské Ottawě zahájili hlasování ve druhém kole prezidentské volby bez problému, zatím přišlo šest voličů. „Včera odpoledne začalo sněžit, Ottawa dostala příděl 25 až 30 centimetrů sněhu, takže očekáváme, že více voličů přijde zítra (v pátek),“ poznamenala vedoucí konzulárního úseku na velvyslanectví v Ottawě Jana Stará. „Na seznamu máme 199 voličů, a přišlo nám osm voličských průkazů,“ dodala.

Volební štafeta se pak přesune přes Austrálii, Asii a východní Afriku do Evropy, kde se bude hlasovat tradičně v pátek 27. ledna a v sobotu 28. ledna. Volební místnosti budou otevřeny ve světě na 110 místech, stejně jako při prvním kole prezidentských voleb před dvěma týdny.

Volební místnost budou mít i čeští vojáci, kteří kvůli ruské agresi proti Ukrajině působí při posílení východního křídla NATO na Slovensku, v Táborisku Slávia ve vojenském újezdu Lešť na Zvolensku. Z podobných důvodů je zvláštní volební okrsek v litevské Rukle. Hlasovat nebude možné naopak v ruském Jekatěrinburgu nebo Petrohradu, kde byly české konzuláty uzavřeny.

V prvním kole před dvěma týdny dosáhla volební účast v zahraničí téměř dvaasedmdesáti procent. Byla tedy vyšší než v samotném Česku. Někteří z voličů cestovali i stovky kilometrů, aby mohli do urny vhodit svůj hlas. „Bydlím v Pittsburghu. To znamená, že každým směrem čtyři hodiny,“ přibližuje volička Martina Truche.

Zájem v Německu

Mimořádný zájem o volby předpokládají česká diplomatická zastoupení v Německu. Dorazit k urnám by mohlo kolem dvou tisíc osmi set voličů. To by bylo více než ve druhém kole volby prezidenta před pěti lety.

Velvyslanectví v Berlíně sdělilo, že v pátek a v sobotu by mohlo přijít i přes 590 českých občanů. V roce 2018 jich ve druhém kole bylo 553. Ambasáda předeslala, že bude mít připraven dostatek volebních lístků a obálek.

„Pozorujeme po prvním kole z telefonátů a e-mailů zvýšený zájem českých občanů, kteří však často nejsou zapsáni na zvláštním seznamu voličů, ani si nestihli zařídit voličský průkaz na obecním či městském úřadu v Česku. Ti bohužel ve druhém kole volit nemohou,“ upozorňuje Jan Kubišta z českého velvyslanectví.

To očekává vyšší zájem i díky zemědělskému a potravinářskému veletrhu Grüne Woche, který se v Berlíně koná do neděle. Řada Čechů již totiž ambasádu informovala, že jsou na veletrhu a že dorazí hlasovat s voličským průkazem.

Tradičně silná bývá účast na generálním konzulátu v Mnichově, kam často zajíždějí s volebním průkazem čeští lyžaři z rakouských sjezdovek. Před pěti lety zde hlas odevzdalo 1245 lidí, nyní konzul Pavel Bednář očekává přinejmenším stejnou účast. „Klidně i vyšší, třeba i patnáct set,“ uvažuje. Velký zájem předpokládají také konzuláty v Düsseldorfu nebo Drážďanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 15 mminutami

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána může v bazilice svatého Petra naposledy rozloučit se zesnulým papežem Františkem. Ve frontě před nejvýznamnějším katolickým chrámem podle italské veřejnoprávní televize RAI stále stojí tisíce lidí, ráno na vstup čekaly asi hodinu. Dosud se s v pondělí zesnulým osmaosmdesátiletým papežem rozloučilo téměř 130 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 2 hhodinami

Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.
před 3 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 4 hhodinami

Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.
před 4 hhodinami

Se zesnulým papežem se rozloučilo už skoro sto tisíc lidí

Po krátké přestávce se ve čtvrtek ráno znovu otevřela bazilika svatého Petra ve Vatikánu, aby se veřejnost mohla rozloučit s papežem Františkem. Už více než 90 tisíc lidí se od středečních jedenácti hodin do čtvrtečních 19:00 přišlo do baziliky svatého Petra ve Vatikánu rozloučit s hlavou katolické církve, která zemřela v pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
před 12 hhodinami
Načítání...