Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta

Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta. Mezi prvními vybírají příští hlavu státu krajané na obou amerických kontinentech. Problém jim ovšem dělá dojíždění na konzuláty nebo ambasády. V Evropě česká diplomatická zastoupení očekávají mimořádný zájem.

První volební místnosti se v 18:00 SEČ otevřely v Brasílii, Sao Paolu, Santiagu de Chile či v Buenos Aires. V těchto zemích se hlasuje na zastupitelských úřadech ve čtvrtek a v pátek od 14 do 21 hodin místního času. „První voliči odvolili hned ve dvě (18:00 SEČ),“ uvedl chargé d´affaires českého velvyslanectví v Brazílii Tomáš Loníček. 

Po 14. hodině místního času začalo hlasování také ve volební místnosti v České národní budově na Manhattanu v New Yorku. Generální konzul Arnošt Kareš přiblížil, že má na zvláštním seznamu zapsaných 489 voličů. První čeští občané již odevzdali svůj hlas, ale největší nápor čekají po skončení pracovního dne kolem páté večer místního času.

V prvním kole zde odvolilo 249 z téměř 500 voličů, čímž volební účast v New Yorku podle konzula dosáhla nejvyššího umístění mezi všemi volebními okrsky v rámci amerického kontinentu. Ve druhém kole, „kdy je účast tradičně silnější a voliči jsou velmi motivovaní přijet i ze vzdálenějších míst naší jurisdikce, odhaduji, že na generálním konzulátu v New Yorku odvolí kolem 400 voličů,“ dodal Kareš s tím, že asi 30 procent z nich bude mít voličský průkaz.

V kanadské Ottawě zahájili hlasování ve druhém kole prezidentské volby bez problému, zatím přišlo šest voličů. „Včera odpoledne začalo sněžit, Ottawa dostala příděl 25 až 30 centimetrů sněhu, takže očekáváme, že více voličů přijde zítra (v pátek),“ poznamenala vedoucí konzulárního úseku na velvyslanectví v Ottawě Jana Stará. „Na seznamu máme 199 voličů, a přišlo nám osm voličských průkazů,“ dodala.

Volební štafeta se pak přesune přes Austrálii, Asii a východní Afriku do Evropy, kde se bude hlasovat tradičně v pátek 27. ledna a v sobotu 28. ledna. Volební místnosti budou otevřeny ve světě na 110 místech, stejně jako při prvním kole prezidentských voleb před dvěma týdny.

Volební místnost budou mít i čeští vojáci, kteří kvůli ruské agresi proti Ukrajině působí při posílení východního křídla NATO na Slovensku, v Táborisku Slávia ve vojenském újezdu Lešť na Zvolensku. Z podobných důvodů je zvláštní volební okrsek v litevské Rukle. Hlasovat nebude možné naopak v ruském Jekatěrinburgu nebo Petrohradu, kde byly české konzuláty uzavřeny.

V prvním kole před dvěma týdny dosáhla volební účast v zahraničí téměř dvaasedmdesáti procent. Byla tedy vyšší než v samotném Česku. Někteří z voličů cestovali i stovky kilometrů, aby mohli do urny vhodit svůj hlas. „Bydlím v Pittsburghu. To znamená, že každým směrem čtyři hodiny,“ přibližuje volička Martina Truche.

Zájem v Německu

Mimořádný zájem o volby předpokládají česká diplomatická zastoupení v Německu. Dorazit k urnám by mohlo kolem dvou tisíc osmi set voličů. To by bylo více než ve druhém kole volby prezidenta před pěti lety.

Velvyslanectví v Berlíně sdělilo, že v pátek a v sobotu by mohlo přijít i přes 590 českých občanů. V roce 2018 jich ve druhém kole bylo 553. Ambasáda předeslala, že bude mít připraven dostatek volebních lístků a obálek.

„Pozorujeme po prvním kole z telefonátů a e-mailů zvýšený zájem českých občanů, kteří však často nejsou zapsáni na zvláštním seznamu voličů, ani si nestihli zařídit voličský průkaz na obecním či městském úřadu v Česku. Ti bohužel ve druhém kole volit nemohou,“ upozorňuje Jan Kubišta z českého velvyslanectví.

To očekává vyšší zájem i díky zemědělskému a potravinářskému veletrhu Grüne Woche, který se v Berlíně koná do neděle. Řada Čechů již totiž ambasádu informovala, že jsou na veletrhu a že dorazí hlasovat s voličským průkazem.

Tradičně silná bývá účast na generálním konzulátu v Mnichově, kam často zajíždějí s volebním průkazem čeští lyžaři z rakouských sjezdovek. Před pěti lety zde hlas odevzdalo 1245 lidí, nyní konzul Pavel Bednář očekává přinejmenším stejnou účast. „Klidně i vyšší, třeba i patnáct set,“ uvažuje. Velký zájem předpokládají také konzuláty v Düsseldorfu nebo Drážďanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Ukrajina ruské informace doposud nepotvrdila. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 6 hhodinami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 7 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 11 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 11 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 11 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 11 hhodinami

Evropský pohled