Nejvýznamnější americký host za čtyři dekády. Ministr zdravotnictví Azar navštívil Tchaj-wan

Americký ministr zdravotnictví Alex Azar v pondělí navštívil Tchaj-wan, kde se setkal s tamní prezidentkou Cchaj Jing-wen. Jedná se o první návštěvu významného amerického státníka po čtyřiceti letech. Cesta, která je trnem v oku Pekingu, je podle šéfa zdravotnického resortu uznáním vzájemného přátelství a partnerství. Ostrovnímu státu také jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa nabídl podporu.

Podle tchajwanského letectva se k ostrovu krátce před setkáním Azara s prezidentkou přiblížily dva čínské bojové letouny. Letadla zaměřily tchajwanské protiletadlové střely a ze vzdušného prostoru je „vytlačilo“ tchajwanské hlídkové letadlo.

Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Čína dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Cesta ministra Azara je první významnější návštěvou amerického představitele za posledních čtyřicet let.

Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly udržet obranyschopnost.

„Je mi opravdovou ctí, že můžu Tchaj-wanu od prezidenta Trumpa předat zprávu o silné podpoře a přátelství,“ řekl Azar při setkání s prezidentkou.

Ministr pochválil Tchaj-wan za vypořádání se s koronavirem

Azar mimo jiné ocenil i reakci ostrova na šíření koronaviru, která podle něj byla „jednou z nejúspěšnějších na světě, k čemuž přispěla otevřená, transparentní a demokratická povaha tchajwanské společnosti a kultury“.

Na Tchaj-wanu se od počátku epidemie nákaza potvrdila u 480 lidí, sedm z nich zemřelo; to je podstatně méně, než v ostatních zemích východní Asie, připomíná agentura Reuters. Většina nakažených se infikovala v zahraničí.

Spojené státy, které mají nejvíce nakažených i zemřelých na světě, se s Čínou, kde se koronavirus poprvé na konci loňského roku prokázal, dostaly kvůli pandemii v posledních měsících několikrát do sporu. Peking podle Washingtonu nebyl dostatečně transparentní a Trump několikrát obvinil Čínu z toho, že za globální rozšíření nemoci nese odpovědnost.

Návštěvu Tchaj-wanu plánuje na přelomu srpna a září také předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Stejnou cestu chtěl uskutečnit před svým náhlým lednovým úmrtím jeho předchůdce Jaroslav Kubera. Oba politiky od jejich záměru zrazovalo jak čínské velvyslanectví, tak někteří čeští představitelé včetně prezidenta Miloše Zemana, podle něhož návštěva ohrozí vztahy s Čínou. Cestu nedoporučili ani premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 3 mminutami

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 3 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 6 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 8 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 8 hhodinami
Načítání...