Na palubě tří ukrajinských lodí, které v neděli zadržela ruská pobřežní stráž, byli mimo jiné příslušníci kontrarozvědky. Potvrdil to šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Hrycak. V zemi kvůli incidentu začne platit válečný stav, který má podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka umožnit připravit se na případnou ruskou pozemní ofenzivu. Z evropských zemí se ozývají hlasy, že je třeba zpřísnit sankce vůči Kremlu. Ruský soud mezitím uvalil vazbu na prvních dvanáct zadržených námořníků.
Na palubách lodí zadržených Rusy byli i ukrajinští kontrarozvědčíci. Dvanáct námořníků míří do vazby
Události ČT: Krize po incidentu v Kerčském průlivu (zdroj: ČT24)
Jeden z příslušníků SBU byl při incidentu těžce zraněn, potvrdil šéf tajné služby Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina. V komuniké uvedl, že „jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění“.
Příslušníci kontrarozvědky se podle komuniké SBU „během čtyř let ruské agrese“ nacházejí na přední linii obrany, bok po boku ukrajinských vojáků. SBU současně vyzvala ruské tajné služby, aby skoncovaly s vyvíjením psychologického a fyzického nátlaku na zajaté Ukrajince, jehož cílem je „informační ospravedlnění aktu arogantní agrese“.
Ukrajina označuje Rusko za agresora od anexe Krymu a rozpoutání bojů v Donbasu na východě Ukrajiny.
Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.
Velitel ukrajinského námořnictva Ihor Vorončenko v ukrajinské televizi prohlásil, že zajatí námořníci byli k nepravdivým přiznáním donuceni nátlakem. „Já ty námořníky z (dělového člunu) Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda,“ zdůraznil. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.
Politolog Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy varoval před bedlivým sledováním všech verzí události, které postupně přicházejí z Kremlu. „Komentování ruských narativů nás odvádí od podstaty problému,“ řekl v ČT a dodal: „Nepochybuji o tom, že v Rusku vnímají legální akce státu, se kterým jsou ve válečném konfliktu, jako provokaci. To nic nemění na faktickém stavu věcí.“
„Podstatu věci nezpochybňuje ani ruská strana. Došlo k útoku ozbrojených sil jednoho státu na ozbrojené síly druhého státu a probíhá nadále blokáda přístavů, blokáda území přes moře jednoho státu ze strany armády druhého státu. To jsou dva definiční znaky agrese,“ pokračoval Šír.
S tím souhlasí i Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Argumentace mezinárodním právem je v tomto případě ze strany Ruska cynická. Samotný fakt kontroly Kerčského průlivu je výsledkem flagrantního porušení mezinárodního práva v roce 2014,“ řekl s odkazem na anexi Krymu Ruskem.
Válečný stav
Ve středu začne v ukrajinských regionech sousedících s Černým mořem, Ruskem a Moldavskem, respektive jeho separatistickým regionem Podněstří chráněným mimo jiné ruskými vojáky, platit válečný stav. Ukrajinský parlament v pondělí schválil odpovídající výnos prezidenta. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války.
Stav bude platit třicet dnů, tedy jen polovinu doby, kterou prezident navrhoval. Parlament ji zkrátil, aby nezasáhla do kampaně před prezidentskými volbami naplánovanými na konec března. Porošenko chce obhajovat svůj mandát, podle průzkumů veřejného mínění má však relativně nízkou podporu. Favoritkou je Julija Tymošenková.
Porošenko nechce, aby se opatření výrazně dotkla života obyvatel, upozornila zpravodajka ČT v Kyjevě Dana Zlatohlávková. Má zemi především umožnit připravit se na případnou ruskou pozemní invazi. Od ukrajinských politiků totiž zaznívají obavy, že Putin má v plánu dobýt další ukrajinská území a odříznout zemi od moře.
Vyhlášením válečného stavu Kyjev zareagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků na jejich palubách.
„Existuje záznam komunikace mezi jednotlivými skupinami lodí, ze kterého vyplývá, že Ukrajinci odplouvají, když vidí, že se do Kerčského průlivu nedostanou. V tu chvíli je patrně ruská plavidla začala pronásledovat a následovalo to, co už víme, tedy náraz ruské lodi do ukrajinské a palba, kterou ruská strana přiznala,“ řekl v ČT k události komentátor Českého rozhlasu a rusista Libor Dvořák „Z komunikace bylo zcela zřejmé, že posádky těch tří lodí se do ničeho pouštět nechtějí,“ dodal.
Český prezident Miloš Zeman připomněl, že obě strany se vzájemně obviňují z provokací. Zároveň poznamenal, že na Ukrajině se na jaře příštího roku uskuteční prezidentské volby. „A při vší úctě k prezidentu Porošenkovi je otázka, kdo bude zvolen novým ukrajinským prezidentem a jakou on bude dělat politiku,“ dodal.
Námořníci před soudem
NEPOUŽÍVAT!
Zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas upozornil, že všech 24 ukrajinských zadržených námořníků stane v úterý odpoledne před ruským soudem v Simferopolu na anektovaném Krymu. Podle ruských médií by měli být souzení za nelegální překročení hranice. Neví se však, jaký trest jim hrozí.
K soudu už byla kvůli uvalení vazby přepravena polovina zajatců. Na prvních dvanáct námořníků už soud uvalil dvouměsíční vazbu, o osudu většiny ostatních rozhodne ve středu. U soudu jsou také dva advokáti, kteří se dosud specializovali na obhajobu pronásledovaných krymských Tatarů. Krymská ombudsmanka Ljudmila Lubinová odhadla, že zbývajících devět Ukrajinců, z nichž tři jsou v nemocnici, přivezou k soudu ve středu.
Ukrajinská tajná služba a vojenská prokuratura v úterý naopak obvinila osm Rusů, kteří se na nedělním incidentu podíleli, z napadení ukrajinských námořníků. Podezírají je také z „přípravy, rozpoutání a vedení agresivní války“, anebo z „úkladné vraždy“. Po obvinění má následovat žádost k ruské justici, aby vzala do vazby podezřelé, mezi kterými jsou náčelníci pohraniční správy a pobřežní stráže ruské tajné služby FSB na Krymu či kapitáni strážních lodí.
GALERIE
Libor Dvořák o incidentu v Kerčském průlivu
Zostření sankcí?
Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě zabývá děním v postsovětském prostoru, považuje incident za logické vyústění toho, co se v oblasti začalo dít po zprovoznění Krymského mostu.
„Na jednu stranu nejdřív ukrajinští pohraničníci zadrželi několik rybářských lodí registrovaných na Krymu a vzhledem k tomu, že oni považují Krym za ukrajinský, tak obvinili kapitány. Na druhou stranu Rusko začalo kontrolovat téměř všechny lodě, které plují do ukrajinských přístavů v Berďansku a v Mariupolu, což znamenalo třeba několikadenní prostoje těch lodí. Každý den může stát až 50 tisíc dolarů,“ upozornil v ČT.
Předseda zahraničního výboru německého Spolkového sněmu Norbert Röttgen z vládní CDU v rozhlasovém rozhovoru naznačil možnost zpřísnění sankcí vůči Putinovu režimu jako možnou reakci na události v Kerčském průlivu. „Podle mého názoru takové chování nemůže zůstat bez následků a nemyslím si, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ řekl Röttgen.
Už v pondělí český ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že Praha by se připojila k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. Přísnější sankce podpořili také polský prezident Andrzej Duda a estonský ministr obrany Jüri Luik. „Nezbytné je obnovit pořádek a konflikt zmírnit. Vyzýváme k respektování mezinárodního práva. Rusko musí propustit zajaté námořníky a vrátit zabavené ukrajinské lodě,“ prohlásil Duda.
Zavedení tvrdších sankcí vidí jako jedinou možnost, jak zabránit Vladimiru Putinovi v další agresi vůči Ukrajině, také politolog Jan Šír. „Když se podíváte třeba na sankční režim, jemuž je momentálně vystaveno Rusko, a porovnáte ho se sankčním režimem, kterému je vystavena třeba Severní Korea nebo Írán, přestože Severní Korea v poslední době nikoho nenapadla, tak tam jsou velké rozdíly,“ řekl.
Naznačil, že Západ by mohl omezit přístup ruských finančních a bankovních institucí k úvěrům nebo mezinárodnímu bankovnímu styku, případně zastavit projekt stavby plynovodu Nord Stream II mezi Ruskem a Německem. „Tyto věci by, myslím si, v Kremlu velice silně pocítili,“ dodal Šír s tím, že zatím na Západě nevidí politickou vůli k takto razantním krokům.
Merkelová jako prostřednice
Německá kancléřka Angela Merkelová podle Kremlu telefonicky hovořila o situaci s ruským prezidentem. Vladimir Putin uvedl, že je „vážně znepokojen“ ukrajinským rozhodnutím vyhlásit válečný stav a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“, citovala agentura AFP ze zprávy Kremlu. Ruský prezident přičetl incident ukrajinským „provokacím“.
Merkelová o krizové situaci hovořila v pondělí telefonicky i s ukrajinským prezidentem Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvedl web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.
„Myslím si, že Angela Merkelová může být dobrou zprostředkovatelkou a budu přát její misi plný úspěch,“ komentoval zapojení Německa český prezident.
Šír sice nezpochybňuje váhu německé diplomacie, řekl však: „Klíč k řešení toho konfliktu leží na té straně, která ten konflikt rozpoutala, a to je Rusko. My tomu jako členové mezinárodního společenství můžeme výrazně napomoci, a to tím, že se budeme podílet na vytváření takových podmínek, aby se toto chování nevyplácelo. Přesně s tímto cílem byly zavedeny sankce.“