Čínská politika nulové tolerance ke koronaviru ochromuje přeshraniční obchod. Země zůstává zavřená a umožňuje vstup jen minimu zahraničních pracovníků. Váznou i dodávky uhlí. Čína přitom čelí vážné energetické krizi, která brzdí průmyslovou výrobu.
Na čínsko-mongolské hranici stojí kolona kamionů, která má do Číny doručit uhlí. Kvůli pandemii ale nesmí vjet do země. Mongolští řidiči tu uvízli v izolaci a bez výplaty. Peking totiž stále udržuje politiku nulové tolerance ke covidu-19, kvůli které zavřel hranice a do země pouští jen minimum cizinců. Čína čelí největší vlně nákazy od začátku pandemie ve Wu-chanu.
Zároveň však Číně hrozí vážná energetická krize. Přeprava kvůli zdržení na hranicích nabrala měsíce zpoždění, přestože Čína uhlí nutně potřebuje. Kvůli rekordním cenám uhlí nyní po celé zemi dochází k velkým výpadkům elektřiny.
„Volají nám manželky, že rodina potřebuje peníze na jídlo, dřevo na topení a palivo. Nemají na zimí oblečení pro děti. Život tady je drsný,“ popisuje řidič jednoho z kamionů na hranici Davásuren Cogcajchán.
Čína je největším dovozcem uhlí na světě. Loni jí Mongolsko prodalo přes 35 milionů tun, letos třetinu. Na vývozu závisí mongolská ekonomika a v Číně zase výrobci oceli. V obavách ze zavření hranic zavedlo Mongolsko pro řidiče přísná opatření a zřídilo karanténní tábory.
„V Číně nesmíme vystoupit z kamionu ani otevřít okno. Vyložíme uhlí a hned se vracíme do Mongolska. Jakmile získáme negativní test, chceme vyložit náklad co nejdřív, vzít peníze a rychle vypadnout,“ přibližuje situaci na místě řidič Undrach Bold.
